Maska antihumanisty srostlá s obličejem versus lidská tvář poznamenána těžkým životem - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 26. 3. 2025

26. 3. 2025 / Pavel Veleman

čas čtení 4 minuty

“Je tam jen jeden pořádný člověk: prokurátor, ale i ten, popravdě řečeno, je svině.”
(Nikolaj Vasiljevič Gogol)

O tzv. superdávce již toho bylo napsáno, vysvětleno, zveřejněno tolik, že nemá cenu dále vršit jednotlivé argumenty. MPSV lže a není schopno ani zveřejnit tzv. kalkulačku na výpočet pro jednotlivé životní situace. A nikomu to vlastně nevadí, lež a účelovost je norma této doby nejen u Trumpa - Jurečkův tým snů by se tam tak hodil…

Proto jen několik poznámek k dnešnímu rychlému schvalování:


Sledovat chování, jednání a hlasování poslankyň a poslanců u třetího čtení takto důležitého zákona je opravdu jen pro silné žaludky. Vůbec si ve své neznalosti neuvědomují, že svým hlasováním naprosto amatérsky změní celý systém konstrukce sociální politiky dávkových pilířů, které zde v základním modelu tvořily týmy odborníků národohospodářské sociální politiky kolem Igora Tomeše po roce 1989, jehož osobní historie sahala přes své pedagogy vlastně k vzniku základu sociálního státu Československa.

A na MPSV a ÚP ČR přijde zemědělec Jurečka, IT specialista Trpkoš a manažer Krištof - “současní experti na sociální politiku a je zhasnuto.

A já s děsem v očích sleduji hloupost svých volených zástupců, kteří absolutně netuší, jak tento zákon změní k horšímu již tak těžké životy občanů této země. Mocenská omezenost, nafoukanost na svou neznalost, celé to neustálé esemeskování, telefonování, rozšafné povídání mezi sebou, jakási nadutost té jejich nicotné chvíle moci nad zákonem, který přinese v praxi tolik zbytečného lidského neštěstí.

Většina těchto politických panenek a panáčků, tak spokojeně sedící na svých vypolstrovanych seslich jsou od prvního pohledu - neschopní pochopit závažnost této chvíle. Dostávají trapná znamení, jak mají hlasovat u pozměňovacích návrhů, že by to zvládla snad i cvičená opice - většina již stejně myslí na oběd.

Vůbec netuší, že tento zákon v praxi ohrožuje a vlastně vylučuje třeba nesmírně důležité sociální projekty na podporu zranitelných osob. A tak se opět využije Úřad práce ČR a jeho neúměrně mocenská pozice pro veškerou (a)sociální práci při výplatě dávek.

Je mi jasné, že lobbing za mé klienty je minimální. Vím z vlastní dlouholeté zkušenosti, že tito lidé mají minimální ekonomický, sociální a kulturní kapitál. Kdo je dneska chrání? Vlastně nikdo. Zato exekutorská komora, podnikatelé s prekarizovanou prací - ti mají zde slyšení vždy.

Snad by měl sociální pracovník? Ale děje se to? Nevím. Moje zkušenost je sice nadějná v té nejmladší generaci na školách, ale poslouchat tzv. praktiky z praxe, kterých přece jen pár v poslaneckých lavicích sedí, to je návrat do hlubokého socialismu. Tito praktičky a praktici jsou absolutně nepolíbení například kritickou sociální prací. Housing First je pro ně něco patologického. Funkční case management - co to je? Zvyklí vždy používat ten svůj zdravý rozum a podle metody cukru a biče vychovávat a disciplinovat tzv. nepřizpůsobivé. Toto je úroveň debat například sociálního výboru, tak uvažují jejich kamarádi, starostky a starostové, tajemnice a tajemník, vedoucí sociálních odborů nebo i loajálních neziskovek.

A my ostatní - to jsou pro ně jen přisátí darmožrouti, kteří nedokáží tu línou lůzu nepřizpůsobivých přimět k práci.

“No, stmívá se tak rychle, že ty naše polo zhaslé lampičky naděje a humanity pomalu nestačíme ani rozsvítit, abychom viděli ty životem poničené tváře našich klientů.

Na ty často jen parodie lidských obličejů, které se tak rychle změní v ksicht peněz a kšeftů, tam je ovšem nasvíceno

Jednou budem dál, já vím…🇨🇿


3
Vytisknout
3695

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2025