Řecko: Začíná soudní proces se záchranáři uprchlíků

11. 1. 2023

čas čtení 8 minut
Foto: Humanitární aktivisté Sarah Mardini a Sean Binder
 
tisková zpráva organizace Human Rights Watch
 
Sean Binder a Sarah Mardini, dobrovolníci pátrací a záchranné služby, kteří pomáhali migrantům a žadatelům o azyl na moři, byli v Řecku zadrženi a čeká je soud na základě nepodložených obvinění. 

(Atény) - Řečtí prokurátoři by měli požádat o zproštění viny humanitárních pracovníků souzených za pátrací a záchranné akce, které jsou chráněny mezinárodním právem v oblasti lidských práv a řeckými zákony, uvedla   organizace Human Rights Watch. Soudní proces měl začít 10. ledna 2023. Případ proti dvěma z obžalovaných, Sarah Mardiniové a Seanu Binderovi, fakticky kriminalizuje život zachraňující humanitární solidaritu pro lidi na cestě a je plný procesních nedostatků, které narušují jejich práva na řádný a spravedlivý proces.

 
Dvě desítky obžalovaných čelí v Mytiléně na ostrově Lesbos soudnímu procesu na základě obvinění z přestupků souvisejících s organizací Emergency Response Center International (ERCI), registrovanou nevládní pátrací a záchrannou organizací, která v letech 2016 až 2018 pravidelně spolupracovala s řeckými orgány na misích v řeckých vodách a na ostrově Lesbos. Zpráva Evropského parlamentu to označila za "největší případ kriminalizace solidarity v Evropě".

"Tento případ je ve skutečnosti obžalobou řeckých orgánů, které jdou po lidech za to, že zachraňují životy, které úřady zachraňovat nechtěly," řekl Bill Van Esveld, zástupce ředitele pro práva dětí v organizaci Human Rights Watch. "Mezitím řecká vláda nadále omezuje humanitární záchranu a zároveň nelegálně vytlačuje uprchlíky a migranty zpět, čímž je nutí dostat se do smrtelně nebezpečných situací, které se humanitární pracovníci snažili zmírnit."

Prokuratura by měla rovněž zastavit související vyšetřování trestného činu, v němž obvinění zatím nebyla vznesena, uvedla Human Rights Watch. V roce 2021 prokurátoři rozdělili obvinění z přestupku od obvinění z trestného činu v tomto případu, aby mohly být přestupky souzeny před uplynutím pětileté promlčecí lhůty v Řecku.

Případ přestupků poškodil práva obviněných na včasné informování o trestním obvinění v jazyce, kterému rozumí, a na přípravu obhajoby, konstatuje organizace Human Rights Watch. V žalobách zaslaných obviněným jsou uvedena různá obvinění proti různým osobám, ale ty jsou označeny čísly 1 až 24, aniž by bylo vysvětleno, koho jednotlivá čísla představují, a obvinění tak musí hádat, jakému obvinění čelí. V obžalobách chybí stránky a pro obviněné, kteří neumějí řecky, nebyly přeloženy do jazyka, kterému rozumí. Právníci obeznámení s případem uvedli, že někteří z obžalovaných nikdy neobdrželi obžalobu ani předvolání.

Právo být přítomen vlastnímu soudnímu procesu je zakotveno v mezinárodním, evropském a řeckém právu, ale Mardini, která žije v Německu, měla již dříve zakázán vstup do Řecka, aby se mohla zúčastnit vlastního soudního procesu. Podle jejích právníků není jasné, zda jí bude umožněn vstup na soudní jednání 10. ledna.

Mardiniová se v roce 2015 vydala lodí z Turecka do Řecka jako žadatelka o azyl ze Sýrie. Když se porouchal motor, ona a její mladší sestra Yusra, která plavala za tým uprchlíků na letních olympijských hrách 2016 a 2020, pomohly zachránit ostatní na palubě tím, že plavaly a udržovaly loď na hladině. O jejich příběhu byl natočen film společnosti Netflix.

Mardiniová studovala na Bard College v Berlíně a na jeden semestr si vzala studijní volno, aby se vrátila na Lesbos jako dobrovolnice pátrací a záchranné skupiny. Zatčena byla 21. srpna 2018, když se chystala odletět domů. Binder, německý státní příslušník, byl zatčen téhož dne, když se vydal na policejní stanici, kam byla podle kolegů Mardiniová odvezena. Byli zadržováni 106 dní. Mezi další obviněné patří Nassos Karakitsos, vyškolený záchranář, a Panos Moraitis, zakladatel pátrací a záchranné skupiny, kteří byli v roce 2018 rovněž drženi v prodloužené vyšetřovací vazbě, což skupinu donutilo ukončit činnost. V současné době na ostrově Lesbos nepůsobí žádná pátrací a záchranná organizace.

Dosud jediné soudní jednání v listopadu 2021 bylo odročeno, protože obžaloba podala žalobu k nesprávnému soudu, který rozhodl, že není příslušný k projednání případu. Případ byl postoupen Odvolacímu soudu pro Severní Egejské moře, který se rovněž nachází na ostrově Lesbos.

Obvinění z přestupku proti Mardinimu a Binderovi a dalším obžalovaným zahrnují špionáž a padělání. Maximální trest odnětí svobody, který si lze odpykat v případě odsouzení za přestupek, je osm let.

Obvinění jsou založena na zprávě řecké policie, která obsahuje zjevné faktické chyby, včetně tvrzení, že se někteří z obviněných účastnili záchranných misí ve více dnech, kdy nebyli v Řecku. Zpráva rovněž uvádí komunikaci mezi humanitárními pracovníky, kterou policie sledovala ve dnech mimo časový rámec jejich zatykače.

Policie prováděla sledování v termínech mimo časový rámec příkazu k prohlídce.

Obvinění ze špionáže je založeno na snaze humanitárních pracovníků identifikovat lodě s migranty v nouzi, mimo jiné sledováním rádiových kanálů a plavidel řecké pobřežní stráže a agentury Frontex. Jak však přiznává policejní zpráva, k nešifrovaným rádiovým kanálům má přístup kdokoli s vysílačkou VHF.

Obvinění z padělání uvádí, že policie našla pod civilními poznávacími značkami vozidla, které Binder a Mardini řídili, falešnou vojenskou poznávací značku a že dvojice měla v úmyslu vjet do vojenských oblastí s omezeným přístupem na ostrově Lesbos, kde někdy vystupují na břeh žadatelé o azyl a migranti. Zpráva však neobsahuje žádné důkazy o tom, že by se pokusili vstoupit do oblastí s omezeným přístupem. Není jasné, jak mohli předstírat, že řídí vojenské vozidlo, protože na jejich voze byla viditelně umístěna loga jejich záchranné skupiny. Uvedli, že si nejsou vědomi žádných falešných poznávacích značek.

Samostatný případ trestného činu zkresluje humanitární operace pátrací a záchranné skupiny jako pašování lidí zločineckou organizací. Přitom řecký zákon, který byl údajně porušen, zákon č. 4251 z roku 2014, výslovně stanoví, že se tento trestný čin nevztahuje na pomoc žadatelům o azyl. Trestní kauza, která zatím nevedla k žádnému obvinění, také nesprávně označuje legitimní činnost skupiny, která byla registrovanou neziskovou organizací, spočívající v získávání finančních prostředků, za praní špinavých peněz. Za každý trestný čin hrozí 5 až 10 let vězení a za třetí obvinění, napomáhání k nelegálnímu vstupu cizinců, hrozí 10 až 20 let za každého migranta.

V červnu zvláštní zpravodajka OSN pro obránce lidských práv Mary Lawlorová při prezentaci svých předběžných zjištění na konci desetidenní mise v Řecku popsala prostředí strachu a nejistoty pro obránce lidských práv v zemi, zejména pro ty, kteří hájí práva migrantů. Evropská komise ve své zprávě o právním státě zveřejněné v červenci upozornila na zužující se prostor pro skupiny pracující s migranty a žadateli o azyl v Řecku.

Do první poloviny roku 2022 se podle odhadů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve Středozemním moři utopilo 1 200 lidí, kteří se snažili dostat do Evropy. 3 100 lidí, se utopilo v roce 2021. Řecké úřady nezákonně vytlačily z Egejského moře zpět do Turecka tisíce potenciálních žadatelů o azyl a migrantů.

"Trestní stíhání Mardiniové, Bindera a dalších nejenže mělo mrazivý účinek na záchranu životů, ale postavilo na hlavu zákony a fakta a ohrozilo svobodu humanitárních pracovníků z celé Evropské unie," řekl Van Esveld. "Německo a další členské státy EU by měly toto stíhání odsoudit jako skandál, kterým je."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5837

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2023