"Zbláznil se." Čína ztrácí důvěru v Putina

11. 1. 2023

čas čtení 3 minuty
Ruský prezident Vladimir Putin, který deklaruje strategické a komplexní partnerství s Čínou, ztrácí důvěru vedení v Pekingu, které stále více pochybuje o střízlivosti jeho rozhodnutí a schopnosti dostat se z "pasti" ukrajinského dobrodružství beze ztrát.

Čína považuje za možné, že Rusko nebude schopno dosáhnout vítězství nad Ukrajinou a z konfliktu vyjde jako bezvýznamný stát, politicky a diplomaticky oslabený na světové scéně, uvádí Financial Times s odkazem na čínské představitele.

Někteří z nich, píše FT, přiznávají v soukromých diskuzích alespoň určitou míru nedůvěry vůči Putinovi osobně. Ruský prezident podle zdrojů publikace nevaroval Si Ťin-pchinga před záměrem napadnout Ukrajinu. A během návštěvy Číny pár dní před válkou pouze řekl, že může přijmout "opatření", pokud Kyjiv zaútočí na ruské území a vyvolá humanitární katastrofu.

V Číně to bylo chápáno jako signál možnosti omezené vojenské intervence, a nikoli plnohodnotné invaze, kterou Putin zahájil.

"Putin se zbláznil," řekl jeden čínský představitel FT pod podmínkou anonymity. "Rozhodnutí o invazi učinila velmi malá skupina lidí [v Rusku]. Čína prostě Rusku nerozumí," vysvětlil.

Neúspěchy v hodnocení situace stály podle zdrojů FT kariéru hlavního experta na Rusko na čínském ministerstvu zahraničí, náměstka ministra Le Jü-čchenga. Le Jü-čcheng, který mluvil rusky a pracoval v Sovětském svazu, a poté se stal třetí osobou na ministerstvu, když se Rusko a Čína aktivně sbližovaly, byl vyloučen z uchazečů o post ministra a degradován na zástupce vedoucího státní správy rozhlasového vysílání a televize ČLR.

"Le Jü-čcheng byl degradován o dvě úrovně seniority. Byl odpovědný za to, že rozvědka nedokázala [předpovědět] ruskou invazi," uvedl úředník.

Nyní chce Čína snížit napětí se Západem, posílit svou pozici v Evropě a nabízí se nejen jako možný mírotvorce, ale je také připravena podílet se na poválečné rekonstrukci Ukrajiny, říkají zdroje FT.

Svědčí o tom ostuda Čao Li-ťiena, jednoho z "jestřábů" na čínském ministerstvu zahraničí, stejně jako jmenování Čchin Kanga, bývalého velvyslance ve Spojených státech, do funkce vedoucího oddělení.

Cílem Pekingu je pokusit se ujistit evropské lídry, že je ochoten využít svých blízkých vztahů s Kremlem k tomu, aby Putina odradil od použití jaderných zbraní, řekli FT představitelé Číny a EU.

Evropská unie zůstává největším obchodním partnerem Číny a pouze dvě země bloku – Nizozemsko a Německo – nakupují čínské zboží v hodnotě 3,3krát více než celé Rusko (245 miliard USD oproti 73 miliardám USD). Ruská federace přitom není pro čínské společnosti zařazena ani do top 10 hlavních exportních trhů.

"Čína si uvědomila, že čelí příliš mnoha zemím najednou, zejména rozvinutým zemím, které zůstávají jejími hlavními ekonomickými partnery," říká Jean-Pierre Cabestan, sinolog z Hongkongské baptistické univerzity.

Domnívá se proto, že Čína se snaží přiblížit Evropské unii a jejím klíčovým členským zemím a také americkým spojencům v Asii, jako je Japonsko, Jižní Korea a Vietnam.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
7718

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2023