Česká republiko, dobrou noc!

2. 1. 2023 / Pavel Veleman

čas čtení 5 minut

"Věnováno všem milovníkům až chorobného sledování pohádek, u kterých se tak krásně polospí…"

Dovolil jsem si parafrázovat oslovení signatáře Charty 77, dramatika, člena ODS, bývalého ministra kultury a tehdejšího 1. předsedy Poslanecké sněmovny České republiky, Milana Uhdeho, který před 30 lety pronesl v úvodu svého projevu pro mne navždy zvláštní větu:

"Česká republiko, dobrý den!"

Tehdejší dobu a politicko-občanský stav ČR snad nejvíce charakterizuje pozdější prohlášení tohoto, jinak slušného muže, které nebylo řečeno v nějaké nadsázce, ale opravdu vyjadřovalo tehdejší postavení Václava Klause nejen v ODS (volně parafrázuji):

" Kdyby mne premiér Václav Klaus poslal během jednání vlády pro pivo, rád půjdu. On totiž během mé cesty vymyslí něco daleko podstatnějšího než já." ( Milan Uhde)

 

Česká republika je tehdy politicky hlavně duchem ODS. Ta rychle dokáže omezit pravomoc budoucího prezidenta Václava Havla. Dokument "Léčba Klausem" od tehdy mladého filmového režiséra Igora Chauna (je to ostudná agitka studentských vítězů z roku 1989 - mé generace), propaganda jela na plné obrátky.

Nejdříve privatizace menších obchodů (tzv. malá privatizace) a daleko výrazněji: "Velká kuponová privatizace" - vědomě, bez právního ukotvení buduje velmi rychle vlivové klany v celém Česku. Ano, právě tehdy se přesouvá státní bilionový majetek k všehoschopným, k většinou normalizační a morální spodině. Občanům je nabídnuta ohlodaná kost kuponové privatizace (jak skvěle tuto operaci nazval novinář František Kostlán), kde i ten zbytek masa je jim pomocí privatizačních fondů následně vědomě ukraden.

Tady se rodí přání velké části lidu, který věří v pravdu novinářských, intelektuálních a akademických elit - ty měly tehdy ještě velký vliv na společnost. Skoro všichni jsou okouzlení Václavem Klausem a jeho tolik propagovanou, rychlou cestou ke konzumní prosperitě. Každý, kdo si dovolil tehdy tvrdit opak, je okřikován jako hledač třetích, pomalých cest a je nutné ho zaškatulkovat - buď jako komunistu, nebo bývalého komunistu (osmašedesátníka). Tento termín se stává velmi rychle nadávkou.

Klaus přivádí na scénu obskurní, politické figury (Dušan Tříska, Petr Čermák, Miloslav Macek…) a tato skupina je zase magnetem pro další podobné postavy (fenomenálním příkladem je Viktor Kožený).

Tvoří se místní bratrstva v místních obecních zastupitelstvech a propojují se nomenklaturní kádry s podsvětím, s bývalými policisty, s pracovníky StB, s propuštěnými soudci, s pracovníky zahraničního obchodu a časem začínají tito lidé ovládat vlastně celý stát, který je nejen pro novináře - vlastně ztělesněním zla.

Po třiceti letech by bylo dobré sledovat tehdejší televizní zpravodajství, otisknout tehdejší články dodnes mnohdy respektovaných novinářů, Tehdy se taky rodí Zemanova ČSSD, kde další pragmatik moci časem vytváří tzv. opoziční smlouvu, která stát definitivně oligarchizuje.

Já se pohybují v sociální oblasti, kde by si nikdo před třiceti lety nedokázal představit, že pro sociální práci bude hlavní úkol roku 2023 vytváření pořadníku pro potravinové a oděvní banky a sledovat, jak Azylové domy začíná obývat nižší střední třída.

Pokračování této noci ČR jsou pro moji osobu i tři nejpravděpodobnější kandidáti na prezidenta:

Jeden je soudně usvědčený agent StB ( krycí jméno Bureš) a politický oligarcha, druhý je pro mne celoživotní kariérista bez skrupulí, což potvrdil v konci 80 let studiem na Zpravodajském institutu vojenské rozvědky (krycí jméno Pávek) a třetí žena, která díky věku nemohla žádné krycí jméno mít, zato však dokázala ve svém profesním životě naprosto kompromitovat jednu významnou vysokou školu v Brně a za jejího vedení se doktorské tituly prodávaly skoro na vrátnici školy.

Opakuji, nikoho nesoudím, ale po 33 letech od pádu komunistického režimu si snad v čele státu zasloužíme osobu, které si můžeme za její minulost i trochu vážit. Nikdo z těchto uchazečů nemá morální dispozice k této funkci.

A že to  českému národu většinou nevadí, je nejspíše výsledek tohoto třicetiletého spánku zakletého "Šipkového království", který pouze ve svých snech si žije náhradní, snesitelný život, kteří jim vytváří všehoschopní reklamní marketéři. Spěte tedy dál se stále novými (a stále více nekoukatelnými pohádkami). Vždyť celý prosinec běží v hlavním vysílacím čase.

Milá Česká republiko, žádný (zcela jasně v čele předvolebních průzkumů), ze současných kandidátů a kandidatky, Vás nebude budit. Pochopitelně je to v jejich vlastním zájmu, protože opravdu probuzený občan se ptá, ptá a ptá. A třeba i na minulost…To tak!


1
Vytisknout
6161

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2023