Írán varuje Francii před „urážlivými“ karikaturami zobrazujícími nejvyššího vůdce Alího Chameneího

5. 1. 2023

čas čtení 4 minuty
 

Na publikaci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo „přijde účinná reakce“, říká teheránský ministr zahraničí

Írán si předvolal francouzského velvyslance kvůli zveřejnění karikatur nejvyššího vůdce země, ajatolláha Alího Chameneího, v satirickém časopise Charlie Hebdo.

Tento týdeník zveřejnil desítky karikatur zesměšňujících nejvyšší náboženskou a politickou osobnost islámské republiky v rámci soutěže, kterou zahájil v prosinci na podporu protestního hnutí, které začalo v Íránu loni v září.

Ve středu íránské ministerstvo zahraničí oznámilo, že si předvolalo francouzského velvyslance Nicolase Roche.

 
„Francie nemá právo urážet posvátnost jiných muslimských zemí a národů pod záminkou svobody projevu,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Nasser Kanani. "Írán čeká na vysvětlení a kompenzační opatření francouzské vlády, které odsoudí nepřijatelné chování francouzské publikace."

Ministr zahraničí Hossein Amir-Abdollahian na Twitteru uvedl: „Urážlivý a neslušný čin francouzské publikace při vydávání karikatur proti náboženské a politické autoritě se neobejde bez účinné a rozhodné reakce."

Aniž by upřesnil důsledky, dodal: „Nedovolíme francouzské vládě, aby překročila své hranice. Rozhodně si vybrali špatnou cestu."

Časopis Charlie Hebdo je považován za zastánce svobody projevu a kritiky. Za zbytečně provokativní je však považován i ve Francii. Ale země se sjednotila ve smutku, když se časopis v lednu 2015 stal terčem smrtelného útoku islamistických ozbrojenců, kteří tvrdili, že se mstí za rozhodnutí zveřejnit karikatury proroka Mohameda.

Nejnovější vydání časopisu Charlie Hebdo představuje vítěze nedávné soutěže karikatur, ve které byli účastníci požádáni, aby nakreslili nejurážlivější karikatury Chameneího, který zastává nejvyšší íránský úřad od roku 1989.

Jeden z finalistů zobrazuje duchovního v turbanu, který sahá po oprátce a zároveň se topí v krvi, zatímco další ukazuje Chameneího, jak se drží obřího trůnu nad zdviženými pěstmi demonstrantů. Jiné zobrazují vulgárnější a sexuálně explicitní scény.

"Byl to způsob, jak ukázat naši podporu íránským mužům a ženám, kteří riskují své životy, aby bránili svou svobodu proti teokracii, která je utlačuje od roku 1979," napsal v úvodníku šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo Laurent Sourisseau, známý jako Riss.

Všechny publikované karikatury mají  „důležitou hodnotu v tom, že se vzepřely autoritě, za kterou se domnělý nejvyšší vůdce prohlašuje, stejně jako kohortě jeho služebníků a dalších stoupenců“, dodal.

Nathalie Loiseau, francouzská europoslankyně a bývalá ministryně loajální francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, popsala íránskou reakci jako „pokus o vměšování a hrozbu“ pro časopis Charlie Hebdo. "Ať je to naprosto jasné, represivní a teokratický režim v Teheránu nemá Francii co poučovat," řekla.

Chameneí, nástupce revolučního vůdce ajatolláha Rúholláha Chomejního, byl do funkce jmenován doživotně. Stojí nad každodenní politikou a  jeho kritika je v Íránu zakázána.

V roce 1989 Chomejní vydal náboženský dekret neboli fatwu, který muslimům nařizoval zabít britského autora Salmana Rushdieho za to, co považoval za rouhačskou povahu spisovatelova románu Satanské verše. Mnoho aktivistů obvinilo právě Írán, když byl nedávno Rushdie pobodán na akci v New Yorku, Teherán však jakoukoli spojitost popřel.

Íránským režimem otřásají tři měsíce protestů, které vyvolala smrt Mahsy Amini, íránské Kurdky, 16. září 2022 ve vazbě. Byla zatčena za údajné porušení přísného kodexu oblékání žen v zemi. Íráínský režim reaguje tvrdými zásahy o nichž organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu konstatuje, že zabil nejméně 476 lidí účastnících se protestů.

Charlie Hebdo vydává karikatury ve speciálním čísle k výročí smrtelného útoku na jeho pařížskou kancelář, který si vyžádal 12 mrtvých, včetně některých z jeho nejznámějších karikaturistů.

„O osm let později náboženská nesnášenlivost neřekla své poslední slovo. Pokračuje ve svém útlaku navzdory mezinárodním protestům a požadavku respektování nejzákladnějších lidských práv,“ uvedl šéfredaktor.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5389

Diskuse

Obsah vydání | 10. 1. 2023