Ukrajina: Záhada nepoužitých rušiček, souvislosti a průběh ruské invaze

2. 3. 2022 / Karel Dolejší

K masivní flotile ruských prostředku elektronického boje (anglicky electronic warfare, EW; nebo, jak tomu v sovětské tradici říkají Rusové, "radioelektronického boje", REB) měla patřit také sada zabezpečených spojovacích prostředků odolná vůči rušení. Je to logické: Pokud chcete získat výhodu, nesmíte se dostat rušením spojovacích frekvencí do stejných potíží jako protivník. To by pak bylo k ničemu.

Jenže i když v ruském obranném rozpočtu byla vyčleněna příslušná položka na zabezpečené vysílačky, peníze zřejmě nakonec po cestě někdo rozkradl, takže jich bylo dodáno jen malé množství a na všechny se rozhodně nedostalo. Takže útočící ruské jednotky používají často civilní vysílačky, jaké kupujete odrostlejším dětem za dobré vysvědčení, nebo dokonce obyčejné mobilní telefony.

V takové situaci si ovšem Rusové plošné rušení na ukrajinském území rozhodně dovolit nemohou.

Vidíme zde, nakolik se ruská vojenské modernizace za ministra obrany Šojgua soustředila na "vystavování na odiv" velkých položek jako nová letadla či nové a modernizované tanky, zatímco stejně nebo ještě více důležité položky typu spojovacích prostředků nikdo pořádně nezkontroloval. V pravidelných přehledech ministerstva vždycky naleznete počty nově zařazované velké bojové techniky za měsíc nebo rok, nebo ještě tak informace o nových kalašnikovech, ale takovou drobností jako taktickými vysílačkami se nikdo chlubit nechtěl nebo nemohl. Tudíž se na ně v důsledku vykašlali.

Mimochodem, ještě vražednějším se může nakonec ukázat fakt, že pucflek Šojgu hned v roce 2012 při omezených rozpočtových prostředcích z důvodu prestiže Putinovi odsouhlasil mimořádně ambiciózní budování válečného loďstva.

Žádná země na světě nemá dost prostředků na to, aby disponovala současně opravdu kvalitním válečným námořnictvem a silnou pozemní armádou. Musí si vybrat, co je pro její záměry důležitější. Pokud si vybere špatně, neměla by se vrhat do války. A Rusko je na roli "supervelmoci" ekonomicky neuvěřitelně slabé.

Tedy bylo, před posledními sankcemi, dokud ještě mělo nějakou ekonomiku hodnou toho jména.

Proto se mu sice za posledních deset let podařilo pozemní síly a letectvo ze 70 - 80 % procent vybavit novou nebo alespoň výrazně modernizovanou bojovou technikou, ale tím se ještě ani zdaleka všechny chronické problémy nevyřešily. Kritéria modernizace byla nastavena špatně, kontrolované indikátory byly nedostačující.

Předchůdce Sergeje Šojgua ve funkci ministerstva obrany, Anatolij Serďukov, se pokusil ruskou armádu reformovat na principu efektivity, vymýtit korupci a omezit lobbying monopolních dodavatelů. Také se snažil poslat na nějakou rozumnou práci do civilního sektoru tisíce nadbytečných důstojníků a generálů zděděných ze struktur Sovětské armády. Proto narazil a musel z ministerstva odejít.

Kdyby se byl Serďukov hypoteticky udržel, mělo dnes Rusko armádu v podobné struktuře jako západní země. Moderní profesionální jednotky, v nichž nejvyšším stabilním organizačním stupněm je brigáda (zhruba 3 000 vojáků), určené k boji s teroristickými skupinami nebo povstalci na území Ruské federace a jejích spojenců.

Šojgu nicméně začal obnovovat zrušené vyšší jednotky jako divize (12 000 - 14 000 vojáků) a dokonce tankovou armádu, kterou k boji s "islámskými teroristy" a podobnými protivníky rozhodně nelze nijak využít. Přinejmenším od jeho nástupu před deseti lety je tedy už jasné, že se Obamově administrativě pokus o restart vztahů s Ruskem vůbec nepovedl. Protože Ruská federace se dlouhodobě připravuje na vojenské dobývání nových území v Evropě - a přinejmenším potenciálně i na střet s NATO.

Tato příprava se jí ovšem kvůli Šojguovu intrikaření a poklonkování Putinovi podařila jen částečně - a na Ukrajině vidíme, že i přes syrskou expedici a testování nových koncepcí na Donbasu zůstalo neuvěřitelné množství nedostatků. Není však vůbec pochyb o tom, že se Kreml tyto nyní zjevné chyby svých ozbrojených sil co nejdříve pokusí napravit. Nebylo by namístě považovat současné selhání ruských pozemních sil za něco definitivního - podobně jako příšerný výkon někdejší Rudé armády ve Finsku a počátečních fázích války s Hitlerem vůbec neznamenaly, že by tuto armádu snad bylo radno podceňovat.

Když však zohledníme současný stav a fakt, že Kreml už nasadil přes 80 % původně nashromážděných jednotek, ale přesto kromě obsazení pobřeží Azovského moře zatím nedosáhl žádného výrazného úspěchu, je zřejmé, že bude muset začít v mnohem větší míře vyvažovat nedostatky svých jednotek tradičními prostředky. Tím myslím fakt, že ruská armáda byla vždy primárně dělostřeleckou armádou. A když narazí na odpor, který její tankové a mechanizované jednotky nezvládnou, prvním instinktivním krokem bude rozstřílet protivníka na cucky z děl a raketometů. - Ale to se pochopitelně nedá udělat bez příšerných ztrát mezi civilisty a horentních škod na civilní infrastruktuře.

Dále se velmi pravděpodobně ještě dočkáme další přinejmenším částečné mobilizace záloh v Rusku. Jinak už další jednotky nasaditelné na Ukrajině získat nelze. Ani když používáte dětské vojáky.

Ruská armáda v takovém stavu, v jakém právě je, musí Putinovi vyhrát válku nejdéle do dvou týdnů, než dojdou peníze, které na dobyvačné tažení nashromáždila schopná šéfka centrální banky Nabjullinová. Je velice pravděpodobné, že Čína Rusku na leccos půjčí, ale na dobyvačnou válku jistě ne.

Připravme se tedy na další nárůst brutality a počtů civilních obětí.

Nezastavili jsme Putina, když uloupil pětinu Gruzie. Nezastavili jsme ho, když kradl Krym a třetinu Donbasu. Nezastavili jsme ho, když pomáhal Asadovi zvěrskými prostředky dobývat Aleppo. Nyní se tedy dočkáme Aleppa v Mariupolu, Charkově, Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Už ne kdesi daleko v cizině, kde žijí "podivní hnědí lidé vyznávající exotické náboženství", na něž evropští xenofobové kašlou, ale přímo v největší evropské "křesťanské" zemi.

Stále platí závěr, že pokud všechny ostatní parametry zůstanou bez zásadních změn, při bezohledné mobilizaci všech svých vražedných prostředků by měla ruská armáda proti ukrajinským obráncům nakonec vyhrát.

***

Stále platí, že se Rusku nepodařilo zcela potlačit ukrajinskou protiletadlovou obranu ani zničit celé vojenské letectvo.

V úterý došlo definitivně k obsazení takřka třistatisícového města Chersonu, v němž (a v jeho okolí) byly od počátku války sváděny rozhořčené boje. Ruské jednotky odsud mohou postupovat na západ směrem na černomořský přístav Oděsu, u jehož pobřeží již třetím dnem čekají ruská výsadková plavidla s námořní pěchotou.

Jiná část masivního krymského uskupení odsud může postupovat podél pravého břehu Dněpru severně ke Kyjevu a pomoci dokončit jeho obkličování.

Při bojích v Chersonské oblasti se obráncům z velitelského vozidla ve zničené koloně podařilo ukořistit podrobné původní plány invaze datované 22. únorem.

Dále se v obklíčení ocitl Mariupol na pobřeží Azovského moře. Šéf doněckých "separatistů" vydal rozkaz k jeho obsazení. Zprávy ukazují už na boje přímo v ulicích města. Jedinou dobrou zprávou je, že se odpoledne podařilo obnovit dodávky elektřiny a tepla obyvatelům přerušené ráno ruskými nálety.

Protiasadovští Syřané se zkušeností s barbarským obléháním vlastních měst důrazně navrhují použít k zásobování obležených ukrajinských sídel velké "drony". Projekt je značně rozpracován, jistě by jej nějaká šikovná firma zvládla rychle dokončit.

Na ostatních místech vidíme převážně snahu Ukrajinců útočit na komunikační linie příliš roztažených Rusů. Za včerejšek bylo zlikvidováno (a doloženo fotografiemi) minimálně šest ruských vojenských konvojů.

Okupanti se zabývají především ostřelováním obléhaných měst a postupně zesilovaným leteckým bombardováním.

Útok střelou Kalibr zničil v Charkově administrativní budovu, v níž sídlil mj. slovinský konzulát, a zabil několik kolejdoucích. Třetinu obyvatelstva Charkova tvoří etničtí Rusové, ostatní obyvatelé jsou ruskojazyční. Obě tedy teoreticky patří do skupiny těch, které prý chce Putin svou válkou "zachránit". - Slovinský premiér Janša v reakci na útok zrušil veškerou bezpečnostní spolupráci s Ruskem. - Další raketový útok v Charkově zapálil nemocnici.

V noci byl Charkov opět ostřelován raketomety. Zasaženo a zničeno bylo skladiště paliva na letišti v Čugujevu jižně od Charkova. Z této strany může být zatím druhé největší ukrajinské město ještě zásobováno, už v pondělí se nicméně vyskytly záběry lidí, kteří se v ulicích prali o jídlo. Rozhodnutí Zelenského nepřipravovat zemi řádně k obraně, dokud byl ještě čas, se mstí i tímto způsobem. Zprávy o prázdných regálech obchodů s potravinami v Kyjevě se objevily včera.

Obří ruská kolona severozápadně od Kyjeva se po zničení cisternového vlaku tureckým "dronem" takřka zasekla. Není v tuto chvíli jasné, jak brzy se ji podaří uvést znova do pohybu - ani kolik se kolem ní v bažinách Pripjati pěšky pohybuje ukrajinských obránců, kteří se pokusí inovovat proslulou finskou taktiku likvidace nepřátelských kolon uvízlých na přetížených komunikacích - motti.

Raketový útok na televizní věž v Kyjevě zabil pětičlennou rodinu a poškodil vedle umístěný památník válečného masakru Židů v Babyn Jaru, při němž tehdy mj. zahynula celá židovská populace hlavního ukrajinského města. Nepochybně se jedná o další svérázný příspěvek okupantů k "denacifikaci" Ukrajiny.

Město Černihiv severovýchodně od Kyjeva, kde se podle ukrajinských úřadů včera do bojů poprvé zapojily také běloruské jednotky, je kompletně zničeno.