Co je příčinou ničivého populismu? V Česku, v Polsku, v Anglii, v USA?

13. 7. 2020

čas čtení 12 minut


Aktivisté za populismus jsou outsidery jen v tom smyslu, že mají pocit, že nejsou dostatečně odměňováni. A jejich oponenti by nikdy neměli podcenit, co jejich sebelítostivá ješitnost všechno dokáže.


Anne Applebaum může pohlédnout na dnešní trosky demokratické politiky a dokáže chápat, co se stalo, daleko lépe než většina současných analytiků, píše Nick Cohen. Ona u toho rozkladu totiž byla. Píše o tom ve své nové knize Twilight of Democracy: The Failure of Politics and the Parting of Friends (Soumrak demokracie a rozchod přátel).

Mladá Applebaumová byla koncem devadesátých let uprostřed několika kruhů přátel. Její manžel Radosław Sikorski byl ministrem v polské středopravicové vládě.  Pro Američany byla Applebaumová  dítětem republikánského establishmentu. Její otec byl právník ve Washingtonu a ona studovala na Yale a v Oxfordu. Nyní jsou její republikánští přátelé rozděleni mezi zásadovou menšinu, která ví, že porážka Trumpa je jediným způsobem jak zachránit americkou ústavu, a většinu, která podle jejích slov s Trumpem kolaboruje přesně tak, jak Středo a Východoevropané kolaborovali se sovětskou mocí po roce 1945.

 

Po práci v "nudném" britském týdeníku Economist začátkem devadesátých let přešla do časopisu anglických konzervativců The Spectator. Diletantský styl anglického konzervatismu ji okouzlil. "Tito lidé se neberou vážně a nikdy by nemohli vážně škodit," pomyslela si. Seznámila se s konzervativním filozofem Rogerem Scrutonem a autorem projevů Margaret Thatcherové Johnem O'Sullivanem, kteří tou dobou byli bráni nesmírně vážně. Jak by bývala mohla předvídat, že Scruton i O'Sullivan jednoho dne přijmou pocty od Viktora Orbána, který v Maďarsku vytvořil diktaturu a jehož zfalšované volby a státem ovládané soudnictví a státem ovládaná média se zas tak moc neliší od komunistické diktatury jediné strany.

Manžel Applebaumové Sikorski znal Borise Johnsona. Byli oba v Oxfordu členem studentského Bullingdon Club. Applebaumová předpokládala, že je Boris Johnson stejný liberální internacionalista, jako jím byl Sikorski. Když se Applebaumová a Sikorski setkali s Johnsonem na večeři r. 2014, Applebaumová si povšimla, že je Johnson neuvěřitelně líný a je posedlý vlastním všeobsáhlým narcismem, a že má nesporné charisma, jehož prostřednictvím pak svedl a zničil svou zemi. Ptali se ho na Evropskou unii. "Nikdo seriozní Evropskou unii nechce opustit," odpověděl Boris Johnson, což je pravda, jak posléze dokázal, když začal podporovat brexit.

Dnes je Applebaumová považována za kacířku na pravici v Evropě i v Americe. Mnoho jejích někdejších hostů by nyní vážně poškodilo své kariéry, kdyby přiznali svým novým pánům, že u Applebaumové někdy večeřeli.

Kacíři jsou těmi nejlepšími spisovateli, míní Nick Cohen. Rozumějí danému hnutí lépe než outsideři a dokáží analyzovat jeho nedostatky, protože je viděli zblízka. Náboženství dokáže tolerovat pohany. To jsou pouzí nevěřící, kteří nikdy neznali cestu, pravdu a světlo. Kacíř má výhodu, že poznal všechno zevnitř. Kacíř může využít svých znalostí k odhalení a k zradě věrných. Otázka, která visí ve vzduchu, zní: Kdo ale v tomto případě zradil koho? I když Applebaumová pravici opustila a přestala v Británii hlasovat pro konzervativce v roce 2015 a pro Republikány v USA v roce 2008, argumentuje přesvědčivě, že pravice zradila ji.

Je dnes možné číst tisíce diskusí o "hlubinných příčinách" toho, čemu nemastně neslaně říkáme "populismus". Akademické studie se všechny nemýlí, i když příliš mnoho z nich je podezřele zaujatých. Levice tvrdí, že  brexit i Trumpa způsobila politika škrtů a nerovnosti, což dokazuje, že měla vždycky pravdu, kdyžproti politice škrtů a proti nerovnosti bojovala. Pravice obviňuje levicovou politiku a přílišnou imigraci, a zase cítíte, že i v tom vysvětlení je sebeuspokojení.

Applebaumová nabízí už dlouho potřebný korektiv. Zná totiž to osobní, co se za politikou skrývá. Rozumí dobře, že se nacionalistická kontrarevoluce neuskutečnila jen tak. Politikové hladoví po kariéře, plutokrati, kteří chtěli, aby svět plnil jejich rozkazy, druhořadí novináři, kteří pocítili, že mají šanci na uznání po letech, kdy je nikdo neznal, a propagandisté, šiřitelé fake news na sociálních sítích a podvodníci na Twitteru, kteří mají sadistické potěšení z ponižování svých oponentů, ti všichni začali prosazovat kauzy, které je uspokojovaly.

Applebaumová se ironicky zasmála, když Cohen citoval tvrzení probrexitového novináře Davida Goodharta, že brexit je povstání "lidí z určitého místa" proti "lidem odnikud" - to je přece jen moderní varianta starého komunistického odsudku "kosmopolitů bez kořenů".

Je to válka jedné části elity proti druhé části elity, říká Applebaumová. Brexit byl projekt elitářů. "Cílem bylo přesvědčit všechny, aby ho podpořili." Cožpak byli jihoangličti toryové, kteří hlasovali pro brexit, součástí utlačovaných mas? "A kdo si myslíte, že asi tu kampaň za brexit financoval?"

Ani v Americe nebyli stoupenci Donalda Trumpa lidé z malých měst, plných zkrachovaných obchodů a ulic plných drog. Byli to lidé z metropolí, s tituly z Oxfordu, v případě Borise Johnsona a Dominica Cummingse. Muži a ženy, které Applebaumová znala, byli plni temného nepokoje. Dnes sice předstírají, že jsou to tribuni obyčejných lidí, ale byli to příslušníci intelektuální a vzdělané elity, ochotní zahájit válku proti celé ostatní intelektuální a vzdělané elitě.

Aktivisté za populismus jsou outsidery jen v tom smyslu, že mají pocit, že nejsou dostatečně odměňováni. A jejich oponenti by nikdy neměli podcenit, co jejich sebelítostivá ješitnost všechno dokáže.

Jedna z nejbližších přítelkyň Applebaumové, kmotra jednoho jejího dítěte, se v této věci stala pozoruhodným příkladem. Z pohodlného, ale neznámého pracovního místa se stala oslavovanou varšavskou pořadatelkou recepcí a důvěrnicí nových vládců Polska. Signalizovala Applebaumové, že se s ní kvůli své kariéře rozchází, několik dní po letecké havárii ve Smolensku v dubnu 2010. Sdělila jí, že přijímá konspirační teorii, která znamená, že se už dál nebudou moci přátelit.

Letový záznamník dokazuje, že pilot letěl v husté mlze příliš nízko, a proto letadlo ve Smolensku havarovalo. Jenže Jarosław Kaczyński  a jeho stoupenci tvrdí, že havárii způsobilo Rusko, anebo že političtí soupeři ve Varšavě, včetně manžela Applebaumové, záměrně dovolili, aby polský prezident letěl v nefunkčním letadle. Opakování této lži bylo cenou za vstup do vládnoucích kruhů strany Právo a spravedlnost a do státních funkcí, které ta strana ovládla. Jak napsala Applebaumová: "Někdy nejde o to, přimět lidi, aby věřili lži - jde o to, aby se lidi toho lháře báli." Uznejte, že má lhář moc, a vaše kariéra rozkvete. Nebudete muset skládat zkoušky ani prokazovat jakoukoliv kompetentnost.

Jiní bývalí polští přátelé Applebaumové začali projevovat poslušnost novému pořádku šířením antisemitiských konspiračních teorií. Čím temnější se stávaly jejich fantasmagorie, tím více vysílacího času jim dávala polská státní televize. "To nebyli žádní lidé, kteří trpěli nebo byli chudí," říká Applebaumová. Kreatury dnešního polského režimu z Applebaumové vytvořily tajnou židovskou koordinátorku "protipolské činnosti".

Anglosaský svět se zase od Polska a od Maďarska tolik neodlišuje, píše Nick Cohen. Británie reagovala na pandemii koronaviru tak katastrofálně, protože nikdo jiný než servilní nuly, ochotné předstirat, že vypadnutí Británie z EU bez dohody zemi nepoškodí, nebyly vpuštěny do vlády Borise Johnsona. Johnson nyní politizuje státní sektor a dokazuje, že "strach ze lháře" zřejmě bude nejlepším způsobem, jak si zajistit vysoké postavení i v britské státní službě. Američtí Republikáni jsou nuceni podporovat a šířit všechny Trumpovy lži od té doby, kdy začal pomlouvat Obamu, že se nenarodil v USA.

Kariérismus je ale příliš jednoduché vysvětlení pro kolaboraci, a Applebaumová je příliš dobrá historička na to, aby takové vysvětlení nabízela. Obdobně, fanatismus a rasismus také nikdy nestačily samy o sobě, aby přiměly její přátele odejít od liberální demokracie. Mezi známými Applebaumové je jedna z nejnadšenějších stoupenců Viktora Orbána. Ta žena má homosexuálního syna, avšak to ji nezabránilo v tom, aby nadšeně podporovala Orbánův homofobní režim. Laura Ingraham, moderátorka televize Fox News, se stala jednou z nejprvnějších stoupenkyň Donalda Trumpa přesto, že adoptovala tři imigrantské děti.

Applebaumová rozumí, že společnost založená na schopnostech zní dobře, pokud chcete žít v zemi, kterou vedou talentovaní lidé. Ale co když vy sami talentovaní nejste? Mezi svými přáteli, kteří se stali služebníky a stoupenci autoritářských hnutí, vidí Applebaumová důsledky touhy po postavení u naštvaných mužů a žen, kteří jsou přesvědčeni, že jim dosavadní svět založený na schopnostech nedal toho tolik, co si zaslouží.

Podle normálních norem byli tito lidé privilegovaní, ale nebyli natolik privilegovaní, jak si mysleli, že si to zaslouží. Při rozhovoru s Applebaumovou jsem si představil, jak britská vláda zruší svobodu tisku a nezávislost soudnictví a státní služby. Nepochyboval jsem ani na okamžik, že by se vyskytly tisíce druhořadných novinářů, televizních pracovníků, právníků a úředníků, kteří by radostně pracovali pro nový režim, který by vyhověl jejich ješitnosti tím, že jim poskytne taková místa, jaká by na základě svých schopností nikdy nedostali. Hannah Arendtová psala o komunistech a o fašistech, že nahradili "prvořadé talenty" "šílenci a hlupáky bez inteligence a tvůrčích schopností". To bylo nejlepší zárukou jejich loajality. Mohla to napsat o současném, Polsku, Británii a Americe.

"Za určitých podmínek se dokáže každá společnost postavit proti demokracii," říká Applebaumová a vysvětluje proč lépe než jakýkoliv jiný současný autor. Pro politické důsledky uražené ješitnosti - Proč mi nikdy nevolají z televize? - je životně důležitý pocit zoufalství.

Pokud jste přesvědčeni, jako americká pravice, že se vaši křesťanskou zemi snaží zničit bezbožečtí nepřátelé a prokazují svou zlobu tím, že vás dostatečně neodměnují, nebo když si myslíte, jako Scruton a lidi kolem konzervativního Daily Telegraphu v Londýně v devadesátých letech, že anglická kultura a historie jde do háje a vy také, nebo souhlasíte se stoupenci nových tyranů ve východní Evropě, že liberální elita se spikla s cílem zlikvidovat vaši kulturu dovozem muslimských imigrantů a prokazuje své pohrdání vůči všemu, co je slušné, tím, že se vám směje, pak vám bude dobrá každá svině, pokud to ta svině dokáže zastavit. Zaplatíte jakoukoliv cenu a vzdáte se jakéhokoliv pricipu, v boji proti démonickému nepříteli.

Applebaumová umí vnést svíčku do temnoty populistické pravice právě proto, že zůstala na pravici tak dlouho. Neví, jestli může být populistická pravice poražena. Je to novinářka, ne vědma.

Avšak já vím, uzavírá Nick Cohen, že pokud chcete proti populistické pravici bojovat, to, co píše Applebaumová, je arzenál, který obsahuje nejostřejší zbraně, které jsou k dispozici.

Twilight of Democracy: The Failure of Politics and the Parting of Friends. Knihu vydává  21. července nakladatelství Allen Lane (£16.99).

Podrobnosti v angličtině ZDE  

0
Vytisknout
12910

Diskuse

Obsah vydání | 21. 7. 2020