Vzdá se Donald Trump dobrovolně svého úřadu?

21. 7. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Ještě před několika lety by si málokdo pomyslel, že ve Spojených státech mohou být ohroženy základní demokratické principy. Politický systém v USA nelze s jasnou myslí nazvat demokracií, nýbrž oligarchií, kde hrstka bohatých ovlivňuje chod země, zatímco zbytek nemá prakticky žádnou moc, jak dokládá studie Princetonské univerzity z roku 2014. Není tudíž divu, že se do Oválné pracovny dostal neskrývaný autokrat a mazaný iluzionista, jemuž předchozí administrativy zcela vědomě umetly cestu k moci. Jenže doposud probíhala výměna moci spořádaně a žádný z předchozích nájemníků Bílého domu tento více méně poklidný rituál nenarušil.

Otázka tedy zní: dočkáme se v listopadu nemilého překvapení? Donald Trump v rozhovoru pro televizní stanici Fox News nevyloučil, že by se po případné prohře v prezidentských volbách vzdal svého úřadu. Pravda, Donald Trump geniálně ovládá strategii spočívající v plácání všeho možného – často jde o protimluvy – aniž by si za svým slovem stál.

Trump během interview opět zaútočil na americkou poštu, protože trpí paranoidní představou, že hlasování prostřednictvím pošty výsledek voleb zfalšuje. Hlasování poštou ve skutečnosti nenahrává ani republikánům, ani demokratům. Jinými slovy: americký prezident si už nyní připravuje půdu pro to, aby v případě pro něj nepříznivého výsledku mohl volby označit za neplatné.   

Nicméně korespondenční hlasování je naprosto logické za situace, kdy se prezidentské volby uskuteční v chřipkové sezóně případně umocněné druhou vlnou pandemie. Jenže distrakce je oblíbenou a velice účinnou Trumpovou zbraní. Příčetní Američané však nejsou úplně slepí, aby neviděli, kterak Trumpova vláda sabotuje snahy o potlačení nákazy a totéž páchá na globální úrovni.

Američtí republikáni moc dobře vědí, že jim povážlivě teče do bot, neboť běžnému voliči mohou nabídnout pouze bezobsažné kulturní války a nenávist vůči menšinám, a nikoliv soudný politický program. Jejich primárním elektorátem jsou představitelé velkého byznysu – od bankovních institucí přes farmaceutické společnosti až po energetické giganty – které v průběhu několika uplynulých let obdařili stovkami miliard dolarů v daňových úlevách a extrémně výhodných půjčkách; ať už hovoříme o přepisu daňového kodexu či stimulačním balíčku Kongresu CARES Act.

Ve hře jsou ještě další faktory, kupříkladu kolosální neschopnost Trumpova kabinetu potlačit první vlnu pandemie, nevalné ekonomické vyhlídky a umíněné přerostlé dítě v Bílém domě. A to přirozeně není žádná výhoda, jak ostatně ilustrují průzkumy veřejného mínění favorizující demokratického kandidáta Joe Bidena. Přitom dlouholetý washingtonský insider Biden je neskutečně slabým protivníkem. 

Republikáni se proto usilovně snaží házet klacky pod nohy těm, kdo volí „špatně“, tedy především Afroameričanům, Hispáncům nebo studentům. Republikánská strana chce vynaložit desítky milionů dolarů na vytvoření „volebních patrol“, které by dohlížely na průběh prezidentských voleb.

Podle listu New York Times by 50 tisíc dobrovolníků v 15 státech mělo odhalovat domnělé volební podvody. Součásti plánu jsou finanční prostředky na případné žaloby proti demokratickým politikům a aktivistům bojujícím za volební práva, kteří usilují o odstranění volebních restrikcí dopadajících především na opomíjené vrstvy. Tato značně kontroverzní strategie má hluboké kořeny a navíc se těší posvěcení federálního soudu. Sám Trump už od samého začátku šíří pověry o cinknutém volebním procesu domněle nahrávajícím demokratům, přestože v prezidentských volbách před čtyřmi lety zvítězil. Nadto fakta svědčí o opaku. 

Donald Trump podle všech indicií pro něj nepříznivý volební výsledek přinejmenším verbálně zpochybní, v horším neuzná legitimitu celého procesu a odmítne se vzdát úřadu. Pokud k tomuto scénáři nakonec dojde, uvidíme, do jaké míry budou zbývající demokratické mechanismy v USA schopny neutralizovat pokus o nastolení diktatury. Každopádně odvrácením nejhoršího teprve vše začíná: je zapotřebí provést hlubokou reflexi toho, proč lidé volí k autoritářství inklinující klauny, což není výlučnou záležitostí Spojených států. A výše zmíněná studie, jež byla zveřejněna v době, kdy v Oválné pracovně úřadoval nyní mnohými postrádaný Barack Obama, může ledacos objasnit.

 

 

 

 

 

0
Vytisknout
8118

Diskuse

Obsah vydání | 24. 7. 2020