Bere Joe Biden vážně změnu klimatu?

17. 7. 2020

čas čtení 5 minut
Joe Biden doplnil svůj plán týkající se změny klimatu. Po konzultaci se senátorem Berniem Sandersem a jeho progresivními spojenci souhlasila Bidenova kampaň s kompromisním programem, který by byl významně rychlejší a větší, než k čemu vyzýval v minulosti. Jeho plán by "mobilizoval miliony pracovních míst budováním udržitelné infrastruktury a spravedlivé budoucnosti s čistou energií," prohlásil v projevu v úterý odpoledne, upozorňuje Ryan Cooper.


Na jedné úrovni jde o potěšitelný vývoj. Pokud by byl Bidenův plán uplatněn, byl by řádově významnější než cokoliv, co udělala Obamova administrativa. A jak napsal Eric Levitz, nyní, když si Biden zajistil primárky Demokratické strany, posouvá se v otázce klimatu doleva místo doprava. Nicméně existuje dosud málo známek toho, že Biden nebo zbytek establishmentu Demokratů plně pochopili kolosální rozsah výzvy, kterou představuje změna klimatu. Pohybují se správným směrem, ale musejí ujít ještě dlouhou cestu.

Nejprve to dobré. Biden zvýšil návrh zelených investic z 1,7 bilionu dolarů na 2 biliony. A co je důležitější, zkrátil časový rámec - z deseti let na pouhé čtyři roky. To nepochybně představuje uznání faktu, že ekonomika bude v lednu ještě v hrozném stavu, pokud by se ujal úřadu. Pokud pandemie může být zvládnuta, pak budou USA potřebovat enormní fiskální stimul, aby obnovily plnou zaměstnanost a produkci. Ten by měl nepochybně přijít ve formě zelených investic do omezení emisí skleníkových plynů.

Biden také přijal odlišné cíle. Místo záměru dospět k bezemisní ekonomice v roce 2050 nyní navrhuje zcela dekarbonizovat výrobu elektřiny k roku 2035. Poskytl by financování pro rozšíření veřejné dopravy ve všech městech se 100 000 a více obyvateli, zvýšení efektivity 4 milionů budov a 2 milionů domů, 1,5 milionu nových efektivních domů a veřejných bytů, dotace na výrobu elektrických vozů a 400 miliard dolarů na výzkum zelené technologie. Plán také zahrnuje některé vítané prvky z oblasti sociální spravedlnosti. Biden by směroval 40 % investic ke znevýhodněným komunitám a zřídil by "sbor pro ochranu klimatu" zajišťující pracovní místa v oblasti snižování emisí a ochrany prostředí.

Pokud bude návrh schválen, šlo by o gigantické vylepšení strašlivého klimatického rejstříku prezidenta Obamy. Obama zavedl určité regulace ohledně efektivity vozidel a emisí elektráren a poskytl určité dotace pro zelenou energii, ale také umožnil boom hydraulického štěpení, které udělalo z USA největšího producenta ropy a plynu na planetě. "Vybudovali jsme dost produktovodů na to, abychom jednou obtočili celou zemi," chlubil se Obama v prezidentské debatě s Mittem Romneyem v roce 2012. Ve skutečnosti by Bidenův plán napravil velkou část škod, na nichž se podílel jako viceprezident.

Primární nicméně je, že konkrétní Bidenovy cíle stále nedostačují. Odstranit emise z výroby elektřiny k roku 2035 je slušně agresivní nápad, ale pořád zřejmě pomalejší, než by bylo třeba k odvrácení nejhorších scénářů klimatické budoucnosti. Vylepšit izolace budov je dobré, ale stále zůstává stranou většina amerických domů. Dotovat elektrické vozy je samo o sobě dobré, ale elektrická kola jsou mnohem slibnější - což by vyžadovalo revoluci v městském plánování. Biden by také nezakázal hydraulické štěpení, což bude ve střednědobém výhledu nezbytné, aby byl uhlík udržen v zemi. Oproti tomu klimatický Bernieho Sanderse navrhoval utratit 16,3 bilionu dolarů za deset let a směřoval k bezemisní výrobě elektřiny a dopravě k roku 2030.

Biden má také málo co říci k průmyslu a zemědělství. Na rozdíl od výroby elektřiny neexistuje bezuhlíková náhrada za procesy nutné k výrobě oceli, betonu nebo zemědělství, která by byla připravena k uplatnění ve velkém měřítku. (Některé jsou ve vývoji a abychom byli spravedliví, pravděpodobně by velká část z 400 miliard na výzkum měla jít na zrychlení těchto procesů.)

Možná největší chybějící díl v Bidenově skládačce představuje mezinárodní prvek. Změna klimatu je inherentně mezinárodním problémem - USA emitují jen asi 13 % celkových emisí skleníkových plynů, zatímco Čína sama představuje asi 26 %. Dva hlavní cíle globální klimatické politiky musí představovat nějakým způsobem přimět Čínu ke snížení emisí a současně zabránit rozvojovému světu (především Indii), aby se vydal v jejích uhlíkových stopách. Jak upozornil Jacob Fawcett pro People's Policy Project, to bude vyžadovat velký mezinárodní investiční fond, aby se zabránilo chudším zemím v budování nejlevnější uhlíkové energetiky. Jako nejbohatší velký stát by USA měly přispět největším dílem. Šlo by o velkomyslný čin, ale také o národně bezpečnostní strategii chránící americké klima před nekontrolovatelným oteplováním. Ale opět: Oproti Sandersovi Biden nemá plán nabízející mezinárodní klimatickou pomoc.

Biden slibuje obnovené úsilí na poli klimatické diplomacie. Co by to znamenalo je nejasné, ale přinejmenším by Bidenova administrativa díky svým závazkům přestala aktivně zdržovat globální klimatickou politiku. Za Trumpa jsou USA opravdu jedinou zemí na planetě, která odmítá podepsat Pařížskou klimatickou dohodu.

Biden se problematicky chlubí, že pomohl přivést Čínu k Pařížské dohodě. Pokud by listopadu vyhrál volby, měl by příležitost dosáhnout některých skutečných klimatických průlomů. Ještě uvidíme, zda se s touto výzvou dokáže vyrovnat.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6906

Diskuse

Obsah vydání | 21. 7. 2020