Pro mnoho Syřanů je Kásim Sulejmání mužem, který brutalizoval miliony lidí, jen aby zachránil Bašára Asada

10. 1. 2020

čas čtení 5 minut
Odkaz íránského velitele zabitého minulý pátek americkým náletem je odkazem nehumánního válčení, bezprecedentního vysídlování a útočného sektářství, uvádí Kareem Shaheen.


Hlas na druhé straně telefonu nezněl jako nic z toho, co jsem předtím slyšel. Měl v sobě zajíkavou, vyčerpanou slabost, jakoby mladík, jehož hlas to byl, vložil každý gram energie, která mu zbývala, do artikulace slov. Byl to hlas někoho, kdo byl vyhladověn k smrti.

Mladík byl obyvatelem Madáji, města s asi 40 000 obyvateli nedaleko syrsko-libanonské hranice. Psal se leden 2016 po celé měsíce zde lidé žili v podmínkách hladového obležení, kvůli němuž museli jíst listí, trávu a pít vodu ochucenou kořením, aby utišili svůj extrémní hlad.

Muži kteří na město uvalili toto obležení patřili k Hizballáhu, nejmocnějšímu íránskému proxy. Spolu s dalšími milicemi podporovanými Teheránem, na něž dohlížel Kásim Sulejmání, používali ve svém tažení na záchranu totalitárního režimu Bašára Asada, který v zápase s lidovým povstáním bojoval o přežití, taktiku spálené země, brutální hladová obležení a vyhrocené sektářství.

Šok ze zabití Sulejmáního při americkém náletu zanechal za sebou Blízký východ ve zmatku a obavách. Nestabilita, konflikty a boj o vliv, násilí, které postihovalo region po většinu posledních dvou dekád, to vše bylo vyhroceno pocitem hluboké nejistoty ohledně toho, co přijde. Nehledě na to, jak to dopadne, můžeme si být jisti, že obyčejní civilisté v arabském světě a v Íránu ponesou největší část nákladů.

Avšak v Sýrii postižené devět let trvající válkou Sulejmáního odkaz přetrvává. Je to odkaz brutálního a nelidského válčení, bezprecedentního vysídlování a útočného sektářství. Jeho oběti jsou navždy vyděšeny tyranií, kterou na ně pomohl uvalit.

Íránská intervence v Sýrii začala brzy po vypuknutí konfliktu. Prví větší tažení zahrnující Hizballáh proběhlo již v roce 2013 během obléhání Kusajru, pohraničního města a základny povstalců nedaleko Homsu. Kromě finanční záchrany Asada íránští poradci vedení Sulejmáním sáhli po své síti regionálních proxies a milic, aby bojovali za syrský režim, čímž pomohli transformovat konflikt ve válku otevřeně sektářského charakteru.

Sýrie byla klíčem k íránské kampani budování vlivové sítě v regionu. Udržuje pozemní spojení do Středomoří a vedou přes ni zásobovací trasy pro Hizballáh v Libanonu. V následujících letech Sulejmání pracoval na potlačení lidového povstání, odhodlán udržet strategickou převahu pro Írán.

Kromě Hizballáhu se do války zapojily i irácké šíitské milice. Sulejmání se často objevoval v přední linii, aby dohlížel na ofenzívy, a lídři milic a velitelé často k posílení odhodlání svých bojovníků používali sektářského jazyka. Pomáhal dohlížet na reorganizaci proasadovských syrských sil do takzvaných národních obranných milic, z nichž mnohé jsou otevřeně sektářské, což oslabuje centrální stát. Sulejmáního aparát rekrutoval stovky pákistánských a afghánských uprchlíků a nadělal z nich pěšáky bojující v nekonečných bitvách proti povstalcům v Aleppu i jinde, výměnou za slib povolení k trvalému pobytu v Íránu a pravidelného příjmu.

Sulejmání sehrál také klíčovou roli při zajištění ruské intervence koncem roku 2015, v okamžiku, kdy byl Asad zvláště zranitelný.

Avšak zřejmě nejkrutější ukázkou Sulejmáního odkazu je nelidskost, s níž jím řízení proxies vedli válku. Obležení Madáji bylo opakováno v dalších částech země, přičemž proíránské milice se obléhání účastnily po celé zemi, včetně Homsu a předměstí Damašku i Aleppa. Během jednání o kapitulaci povstalců v Aleppu mi jeden turecký představitel seznámený s rozhovory zahrnujícími také Ankaru a Moskvu řekl, že zatímco Rusové se snažili vyjednat dohodu, "Íránci si prostě přáli srovnat Aleppo se zemí".

Proíránské milice byly obviněny z řady případů špatného zacházení s civilisty, když vedly hlavní pozemní útoky proasadovských sil, včetně mimosoudních poprav. Bombardování ve stylu spálené země a nehumánní obléhání ustoupily vyjednaným dohodám o kapitulaci, podle nichž byli civilisté nuceně vysídleni zato, že si dovolili protestovat proti Asadovu totalitárnímu státu. Sulejmáního proxies tedy sehráli zásadní roli s široké kampani demografického inženýrství, která vyhrotila sektářské napětí a vedla k vyvlastňování a vysídlení desítek tisíc syrských civilistů.

Destrukce, kterou Sulejmání a jeho poskoci v Sýrii způsobili, bude mapována po léta. V jejím centru však stál krutý kalkul, který počítal s tím, že způsobit civilistům, kteří si jen přáli důstojný život, ohromné utrpení a spáchat na nich válečné zločiny, je přijatelný prostředek k dosažení expanzionistického, hegemonistického cíle.

V Sýrii je hlavním Sulejmáního odkazem záchrana tyrana.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8353

Diskuse

Obsah vydání | 14. 1. 2020