Moderátoři íránské televize rezignovali na své funkce: "Už nemůžeme šířit lži"

13. 1. 2020

čas čtení 6 minut
Foto: Íránci protestující proti sestřelení ukrajinského letadla

Lžeme nejhlasitěji, když lžeme sami sobě

Nejméně dvě moderátorky íránské státní televize IRIB v pondělí oznámily, že z televize odcházejí. Třetí uvedla, že odešla už před časem poté, co divákům třináct let lhala. Gelare Jabbari se omluvila na Instagramu: "Bylo pro mě velmi obtížné uvěřit, že naši lidé byli usmrceni. Promiňte mi, že jsem se to dozvěděla až tak pozdě. A promiňte mi, že jsem vám 13 let lhala."

Zahra Khatami odešla ze své práce moderátorky v IRIB a konstatovala: "Děkuji vám, že jste mě až do dneška přijímali jako moderátorku. Už se nikdy do televize nevrátím. Odpusťte mi."

Její kolegyně Saba Rad napsala: "Děkuji vám za vaši podporu během všech těch let mé kariéry. Oznamuji, že po 21 letech práce v rozhlase a v televizi už nemohu pokračovat ve své práci v médiích. Prostě nemohu."

 

Výroky těchto novinářů jsou součástí krize důvěry, která vznikla v  Íránu po původních pokusech íránských státních představitelů popírat, že ukrajinský let č.752 omylem sestřelily Islámské revoluční gardy.

Krize přiměla dokonce některé íránské tiskové kanceláře, těsně spjaté s íránským režimem, že začaly informovat o demonstracích proti režimu, anebo začaly psát o lžích vlády.

Teheránská Asociace íránských novinářů vydala prohlášení, že země zažívá "pohřeb důvěry veřejnosti", který poškozuje už tak chabou pověst oficiálních íránských médií.

V rozhlase BBC řekl otevřeně Ghanbar Naderi, komentář íránské státní televize Press TV: "Lidi vládě nedůvěřují a chtějí více svobody. Lži o sestřelení letadla vedly k tomu, že veřejnost ve vládu zcela ztratila důvěru. Islámské revoluční gardy to vědí velmi dobře."

Dodal: "Miliony a miliony lidí se vydaly do ulic po atentátu na Qassema Suleimaniho. Byl to vzácný okamžik jednoty, avšak Íránské revoluční gardy to podělaly. Jako novinář musíte být schopen v noci usnout. Já se nikdy nebudu distancovat od pravdy. Tohle je velký národ. Učinil mnoho chyb, které jsou nepřijatelné. Jestliže Íránské revoluční gardy sestřelily civilní dopravní letadlo,  nemám jinou volbu než to odsoudit."

Asociace íránských novinářů konstatovala: "Zveřejnění lživých informací mělo vážný dopad na důvěru veřejnosti a na veřejné mínění a více než kdy předtím už otřáslo chabým postavením sdělovacích prostředků. Situace se stala velmi složitou. Lžeme nejhlasitěji, když lžeme sami sobě a zaměstnanci  státní televize Islámské republiky Írán uznávají, že ztratili důvěru. Nejsou si vědomi toho, že důvěryhodnost tohoto média a většiny domácích íránských médií zmizela už dávno. Je nutno zaznamenat, že jiná média proti této situaci protestovala, avšak státní televize Islámské republiky Írán ji podpořila. Tento incident ukázal, že lidé nemohou důvěřovat oficiálním informacím a že se novináři musejí snažit vyplnit tuto mezeru, co nejvíce budou moci."

Mnoho íránských deníků zuří, protože zaznamenávají, že se jejich čtenáři obracejí k zahraničním médiím ve snaze zjistit pravdu o havarovaném letadle.

Například reformistický list Etemad opakovaně a důrazně žádá od víkendu informace o tom, jak dlouho už Íránské revoluční gardy vědí, že sestřelily ukrajinské letadlo a zda nejvyšší vládní činitelé tu informaci skutečně obdrželi až v pátek.

Komentáře v reformistickém tisku a na Twitteru jsou obrovsky kritické vůči "strukturnímu lhaní" státních institucí a vůči absenci koordinace mezi civilním úřadem pro letectví a Íránskými revolučními gardami. List Etemad požaduje, aby se vládní činitelé jen neomlouvali, ale aby odstoupili.

Největším terčem kritiky je šěf íránského úřadu pro civilní letctví Ali Abedzadeh. Ten totiž řekl reportérům: "Zpráva, že letadlo bylo sestřeleno raketou, nemůže být za žádných okolností pravdivá. Z vědeckého hlediska je to nemožné."

Jeho úřad se pak omluvil za "nedůslednosti v poskytnutých informacích" a dodal: "Nebyli jsme pod žádným tlakem, ani nám nikdo nenařizoval skrývat fakta. Nemáme v úmyslu skrývat žádná fakta. Zveřejnili jsme informace, o nichž jsme se domnívali, že jsou pravdivé. A omlouváme se za tu chybu."

Na žebříčku Reportérů bez hranic je Írán na 170. místě ze 180 zemí na indexu světové svobody. Reportéři bez hranic konstatují, že státní kontrola zpravodajství a informací v Íránu je nesmírně tvrdá a od roku 1979 bylo uvězněno nebo popraveno nejméně 860 novinářů.

"Nezávislí novináři, občanští novináři a nezávislá média jsou trvale terčem zastrašování, svévolného zatýkání a dlouhých vězeňských trestů, uvalovaných na novináře revolučními soudy při nespravedlivých soudních procesech," konstatuje tato organizace. Reformistický tisk je často likvidován.

Vlivní komentátoři na Twitteru často zjišťují, že jsou jejich výroky blokovány, anebo že je internet vypínán.

Nicméně se tisku daří tisknou debaty o vládních chybách, včetně načasování zvýšení cen pohonných hmot, k němuž došlo v listopadu, smějí psát o rozsáhlé korupci, o diskvalifikovaných parlamentních kandidátech a o horentní výši činží.

Avšak ohromující lži vlády ohledně sestřelení ukrajinského letadla a skutečnost, že i nejvyšší představitelé Íránských revolučních gard se omluvili a přiznali svou hanbu, poskytly některým médiím prostor začít systematicky útočit na sérii chyb, které vedly ke smrti tolika Íránců. Íránští velvyslanci v zahranbičí se také byli nuceni omluvit za lži, které po sestřelení letadla zveřejnili.

Reportérka Channel 4 News Lindsay Hilsum k tomu v pondělí večer dodala, že je v důsledku idiotského islamistického režimu většina Íránců neuvěřitelně chudá a nemá možnost se ve své zemi uplatnit. Právě proto je tolik Íránců nuceno odcházet za existencí do zahraničí a právě proto bylo ukrajinské letadlo plné kanadských Iránců, kteří se vraceli do Kanady, kde museli žít, protože jim jejich vlastní země neumožnila slušnou existenci. A děsivé je, že se jim k tomu  íránský režim "odměnil" tím, že je zabil.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
12679

Diskuse

Obsah vydání | 15. 1. 2020