Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Idiocie: Ve vedrech se Kolín rozhodl pokácet vzrostlé stromy - radní myslí, že je potřeba prostoru pro parkoviště!

11. 7. 2019 / Jitka Rejhonová

čas čtení 4 minuty

Foto Eva Šedivá

To, že Česká republika dlouhodobě ignoruje ekologické otázky a stav životního prostředí, vyplývá nejen k postoji premiéra Babiše k plánům EU postupně eliminovat uhlíkové emise, ale také těžko pochopitelné činy a rozhodnutí jednotlivých regionů.

V podstatě celou Evropu dlouhodobě sužují v období letních měsíců výrazná tepla a sucha. Velká města se postupně stávají neobyvatelnými, zejména sídliště představují v létě betonové rozpálené peklo, tráva je sežehlá, půda vyschlá na troud (takto například vypadá proslulé sídliště Petržalka v Bratislavě). Nicméně i zde se vyskytují zelené plochy s vysokými stromy, které život ve zdejší destinaci v podstatě zachraňují. V této situaci, kdy jsme dennodenně vystavováni úmornému vedru a jsme vděčni za každý náznak stínu, nelze absolutně pochopit rozhodnutí města Kolína pokácet téměř 20 zdravých stromů na sídlišti, aby se tak uvolnilo místo na parkování.

Problém není jen ekologický, zcela ignoruje i fakt, že stromy by se ve vegetativním období vůbec kácet neměly, a hlavně: celý proces schválení tohoto kroku proběhl tak rychle a neprůhledně, že to zavání zájmem spíše několika zainteresovaných osob, než skutečnými potřebami obyvatel města a tohoto sídliště. Je samozřejmě fakt, že s počtem obyvatel se zvyšuje i počet aut a že každá rodina většinou vlastní i aut několik, parkovací místa jsou proto potřeba, ale dá se to řešit i jinak, např. vystavěním parkovacího domu v blízkosti sídliště. Naopak kácení nádherných vzrostlých a zdravých stromů, které v létě v podstatě umožňují na sídlištích přežít, přispívají k příjemnější vzhledu sídliště i čistšímu a vlhčímu vzduchu, považuji za neomluvitelný zločin a barbarství. Nakonec ani těch parkovacích míst nevznikne mnoho (cca 40).

Je dokázáno, že stromy v ulicích výrazně snižují teplotu vzduchu, přičemž člověk ani nemusí být odborníkem, aby pochopil, jak moc důležitá zeleň ve městech je. Vůbec nerozumím krátkozrakosti lidí, kteří rozhodují o životně důležitých věcech. Možná je to tím, že řada z nich se katastrofické budoucnosti nedožije. Ale generaci třicátníků a čtyřicátníků, kteří mají vlastní malé děti, a jsou pro kácení stromů, opravdu pochopit nelze. Bohužel ani Česká inspekce životního prostředí, která byla místními obyvateli kontaktována, neprojevila výrazný zájem za záchranu stromů. Je tedy možné se nějakým způsobem bránit a prosadit opětovné projednání celé záležitosti?

Na stránkách města bylo několik měsíců pouze oznámení o plánované „regeneraci“ sídliště – autor textu si jednak pohrává se slovíčky, že se v podstatě nic špatného dít nebude, naopak věci se změní k lepšímu. To, že se mají zdravé, dospělé stromy kvůli místu odstranit, je řečeno až mimochodem. Celá studie k procesu byla vložena teprve za 3 měsíce od konečného rozhodnutí, a to na naléhání místních obyvatel. I tam však najdeme vágní formulace typu:

„Pozitivem jsou vzrostlé stromy v celém území a keřová patra před vstupy do domů, oddělující polosoukromý prostor domů. Vzrostlé stromy budou ponechány, odstraněny budou pouze ty, které jsou ve špatném stavu. (…) Stávající keře budou prořezány, ošetřeny. Odstraněny budou pouze ty, které jsou ve špatném stavu nebo se neslučují s novou koncepcí prostoru.“(zvýr. J.R.). Co ovšem nová koncepce prostoru je, se nedozvíme, a konečný plán k dispozici na webu zatím není. Každopádně stromy ke kácení jsou už na sídlišti označeny, aniž by bylo zveřejněno datum, kdy ke kácení dojde.

Závěrem k tomuto všemu mě napadá jedno výstižné indiánské přísloví: „Až bude pokácený poslední strom, až bude otrávená poslední řeka, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst.“