9. 7. 2019 / Jiří Hlavenka
Hospodářské noviny: "Investory nových jaderných zdrojů v Česku budou dceřiné firmy energetické
společnosti ČEZ - EDU II pro Jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro
Jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby v
pondělí schválila vláda. Oznámil to vicepremiér a ministr průmyslu a
obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Pojďme počítat!
Jeden reaktor má stát 250 miliard korun, uvažuje se ale o dvou, tedy 500 miliard korun.
U posledních čtyř dostavěných jaderek v Evropě došlo k překročení nákladů, vyjádřeno procentuálně takto: 332%, 330%, 283%, 219%. To jsou rozdíly mezi "má stát" a "jé, fakt to tolik stálo". Jsme v Česku, kde se, jak známo, staví rychle, efektivně, bez vícenákladů a prodražování, o nulové korupci ani nemluvě, takže vlídně zůstanu u těch 300%. To máme 1500 miliard korun.
Natvrdo je potřeba říci, že tohle všechno zaplatí stát, i s chlupama. Kombinované financování ČEZ-dceřinky ČEZu-státní garance totiž stále ROVNÁ SE stát, protože ČEZ je supermajoritně vlastněn státem, takže všechno jsou to "kapsy" státu. "Financování z výnosů ČEZu" znamená, že zase nebudou žádné dividendy. Prostě počítejte o 1500 miliard víc zátěž pro státní rozpočet.
Současný dluh ČR je 1680 miliard, takže tenhle špás jej prakticky zdvojnásobí. To bude mít ještě tyto důsledky:
- zdraží se tzv. obsluha dluhu, jednak jeho navýšením, jednak tím, že bude rizikovější. Dnes se to pohybuje mezi 40-50 miliardami, takže počítejme 100 miliard ročně. To je dvojnásobek letošního schodku rozpočtu země.
- pro ČR bude obtížnější si půjčovat (a země si BUDE potřebovat půjčovat, dluh pouze tlačíme před sebou a postupně jej zvětšujeme, tedy splácíme jej z nových úvěrů), tj. nové úvěry budou dražší a s tvrdšími podmínkami
- aby bylo na jaderky, bude muset
země šetřit a škrtat. Odnesou to učitelé, sociální služby,
zdravotnictví, veřejná infrastruktura, zpomalí či zastaví se stavby
dálnic a silnic, bude se jen opravovat a flikovat. Tak jako vždycky.
- zapomeňte na to, že by se platily velké infrastrukturní projekty jako je například vysokorychlostní železnice. Na to už prachy nebudou vůbec (je potřeba několik set miliard). Zapomeňme na nákladné projekty v boji se suchem a klimatickou změnou. Zapomeňme na podporu inovativních podniků s vysokou přidanou hodnotou, zůstaneme bavlníkovou plantáží Evropy. Z české bavlny (elektřiny) koupené za deset korun vyrobí Němec tričko/pračku za padesátinásobek a prodá nám ji zpět. Tak se to přece s divochama dělalo vždycky.
NEJVĚTŠÍ riziko ovšem spočívá v
případě příchodu ekonomické krize, která dříve nebo později přijde. V
tom momentu se jako vysoce zadlužená země, bohužel ale s nedostatečně
výkonnou ekonomikou, která je schopná to ustát sama, dostaneme do
situace Řecka - toho Řecka, kterému jsme se tak smáli. Je dobré si
popsat co se stane. Státu se prudce sníží příjmy (klesne ekonomika,
výběr daní atd), a prudce se mu zvýší výdaje (podpora v nezaměstnanosti,
sociální náklady atd). Schodek vyeskaluje na stovky miliard ročně,
banky (a MMF/ECB) řeknou: ani korunu navíc, dokud neořežete náklady, a
to tak že brutálně, z dnešního pohledu nepředstavitelně. Odnesou to
milióny lidí.
"Nechceme mít euro, abychom nemuseli zachraňovat nezodpovědné (!) jižní státy EU"; to bude věta, kterou si budeme hořce připomínat, protože sami budeme žádat o pomoc, o injekci před bankrotem státu. Evropa řekne - jasně, pomůžeme, členy eurozóny nemůžeme nechat padnout. Aha, oops, vy jste vlastně euro nepřijali... no tak to si pomozte sami.
On zachránce přijde: Rus, ještě spíše Číňan. Převezme rozestavěnou jaderku i ČEZem, přece Čínský Energetický Závod je hezké jméno. Stačit to nejspíš nebude, tak mu zastavíme dálnice, bude na nich vybírat čínské mýto. Rusům myslím postačí, když vylezeme z NATO, přezbrojíme na jejich zbraně a do služeb státu povoláme pár sovětských poradců, však se už dříve osvědčili.
My si pak zazpíváme "Kde domov můj?", jen to bude mít trochu jiný význam než původně zamýšlený.
Jádro v Česku postaví ČEZ, pokud by investice za 250 miliard nebyla rentabilní, ztrátu pokryje stát
Diskuse