Každý čtvrtý Evropan hlasuje pro populisty

21. 11. 2018


Populistické politické strany za posledních 20 let v Evropě ztrojnásobily svou podporu. Získávají dostatečné množství hlasů k tomu,aby dostaly své vedoucí představitele do vlád v 11 zemích a destabilizují existující politický pořádek po celém kontinentu.

Systematicky rostoucí podpory pro evropské populistické strany, zejména na pravici, odhalila analýza národních voleb v 31 evropských zemích za posledních 20 let.

 

Z dat vyplývá, že populismus je systematicky na vzestupu nejméně od roku 1998.  Před dvěma desetiletími byly populistické strany většinou jen marginální, získávaly po celém kontinentu jen asi 7 procent voličských hlasů. V nejnovějších všeobecných volbách hlasovala pro populistické strany čtvrtina voličů.

Populismus se stal mainstreamovým. Populisté u moci často likvidují demokratické normy, ať už ochromováním médií a soudnictví, nebo porušováním práv menšin.

Výsledky této studie byly zveřejněny půl roku před volbami do evropského parlamentu a vládnou obavy, že v těch by mohlo zvítězit ještě více populistů než dosud.

"Existují tři hlavní důvody pro ostrý vzestup populismu v Evropě," říká Cas Mudde, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Georgii. "Velká recese, která vytvořila silné populistické strany na jihu, takzvaná uprchlická krize, která byla katalyzátorem pro pravicové populisty, a nakonec proměna nepopulistických stran v populistické - viz strana Fidesz v Maďarsku a Právo a spravedlnost v Polsku."

Claudia Alvares z Lisabonské univerzity poukazuje na to, že úspěch populistických politiků má mnoho společného s jejich schopností přesvědčit své publikum, že nepatří do tradičního politického systému. Velkou roli na podpoře populistických stran mají sociální sítě, jejichž algoritmický model odměňuje a šíří konfliktní informace. "Hněv, který vyvolávají populističtí politikové, je dále rozněcován sociálními sítěmi, protože sociální sítě velmi lehce šíří emoce. Důsledkem je polarizace politického a novinářského diskursu."

V některých evropských zemích, například v Beldii, ve Finsku, v Řecku a v Dánsku podpora populistických stran klesá. Nicméně, 12.5 milionů Evropanů žilo v zemi, která měla v roce 1998 aspoň jednoho populistického člena vlády. V roce 2018 se tento počet zvýšil více než desetkrát, na 170,2 milionů Evropanů.


Podrobnosti v angličtině ZDE  



Co je příčinou nárůstu populismu?

Zaprvé, když je společnost daleko více individualizována a voliči jsou nezávislejší a emancipovanější, nestabilita voličských preferencí je vyšší. To vede k tomu, že se populistické postoje promění v hlasy pro populistické strany,

Zadruhé vzniká šance pro populisty, když mainstreamové levicové a pravicové strany se názorově sblíží.

Zatřetí, krize vedou k aktivaci populistických postojů. Finanční krize vede lehce k obvinění, že "elita establishmentu" ekonomiku zmršila. Evropská uprchlická krize umožnila populistům obviňovat establishment, že otevřel dveře uprchlíkům.

Začtvrté, otevřená korupce hraje přímo do rukou populistů. To se stalo začátkem devadesátých let v Itálii.

Populismus má ale šanci až tehdy, když se vyskytne uvěřitelný populistický politik, který nabídne atraktivní alternativu existujícím stranám.


Měnící se prostředí médií také hraje důležitou roli. V důsledku klesajícího počtu předplatitelů se tradiční média daleko častěji zaměřují na skandální a konfliktní témata, o nichž očekávají, že se budou dobře prodávat.

V severní Evropě sílí hlavně pravicové populistické strany. V jižní Evropě jsou to strany levicové. Ve středoevropských zemích populismus vypukl v centru politického spektra.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
3323

Diskuse

Obsah vydání | 27. 11. 2018