Okupace nikdy neskončila a nyní je násilí ještě sofistikovanější a zasahuje všechny. V Gaze bomby (z velké části dodané Spojenými státy) zničily domy, bytové komplexy, školy, univerzity, nemocnice, mešity, kostely a další budovy – tisíce lidí zůstaly pohřbeny pod troskami. K této noční můře se přidávají lékaři, kteří hlásí úmyslné zabíjení dětí vysokorychlostními střelami.

Počet obětí je ohromující. K 27. květnu 2025 palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že od října 2023 bylo v Gaze potvrzeno nejméně 54 056 zabitých, z toho nejméně 17 400 dětí.

Pro ty, kteří přežili, izraelská blokáda humanitární pomoci vedla k široce rozšířené podvýživě a hladomoru, přičemž nejzranitelnější jsou kojenci a děti. „Každý pátý člověk v Gaze, tedy asi 500 000 lidí, čelí hladomoru, uvedla 12. května platforma Integrated Food Security Phase Classification (Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti),“ uvádí OSN. OSN dokonce označuje Gazu za „nejhladovější místo na Zemi“.

Izrael a jeho spolupachatelé, včetně Spojených států, odmítají brát vážně rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodního soudního dvora, natož pak četné lidskoprávní organizace odsuzující genocidu a ještě méně studenty a lidi v ulicích, kteří se bouří za spravedlnost.

Možná si pachatelé myslí, že ignorováním hlasu lidu ho umlčí, že zlomení lidé se vzdají své morální a právní síly. Měli by si to rozmyslet.

Huwaida Arraf je palestinsko-americká právnička a aktivistka. Spolupracovala s Mezinárodním hnutím solidarity, Hnutím za svobodnou Gazu a v poslední době s FFC. Jaký je její důvod pro vyslání malých plavidel v rámci nenásilných akcí proti izraelské politice? „Naše vlády selhaly. A tak lidé přebírají iniciativu.“

Právníci Arraf a Luigi Daniele tvrdí, že občané mají robustní právní základ pro to, aby podnikali takové kroky, protože světové vlády ignorují jejich „jasné a naléhavé humanitární povinnosti“.

V srpnu 2008 hnutí Free Gaza Movement úspěšně doručilo pomoc do Gazy pomocí dvou malých rybářských lodí pojmenovaných Liberty a Free Gaza. Mezi účastníky bylo 44 aktivistů ze 17 zemí, kteří slíbili, že se budou vracet, „dokud nebude obklíčení Gazy prolomeno“.

Pomoc zahrnovala 200 párů naslouchátek, což bylo daleko méně než požadovaných 9 000, protože mnoho dětí trpělo ztrátou sluchu v důsledku nasazení izraelských sonických bomb.

O dva roky později, 31. května 2010, izraelské námořnictvo obklíčilo loď Mavi Marmara. Tato loď byla součástí větší flotily, která přepravovala téměř 700 lidí a pokoušela se doručit do Gazy 10 000 tun humanitární pomoci. Izraelci zabili 10 aktivistů – jeden zemřel po čtyřech letech v kómatu – a dalších padesát jich zranili.

Ačkoli Rada OSN pro lidská práva prohlásila útok za nelegální – a navzdory omluvě premiéra Netanjahua Turecku, jehož občané byli zabiti – Izrael pokračoval ve své represivní blokádě.

Mezi lety 2010 a 2024 FFC pokračovala v boji proti blokádě. Ale „všechny lodě byly napadeny izraelskými ozbrojenými silami a účastníci byli uneseni, vyslýcháni, uvězněni a/nebo deportováni“.

Do 2. května 2025 připravila FFC další pokus o prolomení blokády. Loď byla pojmenována Conscience (Svědomí) jako apel na světové svědomí. Kotvila v mezinárodních vodách poblíž Malty a čekala na dobrovolníky, kteří se měli nalodit a vyplout do Gazy. Posádka však zaslechla drony a loď Conscience byla zasažena dvěma výbušninami.

„Bombardování bylo úmyslným aktem agrese a zastrašování,“ napsala FFC na svých webových stránkách. „Čtyři členové posádky byli zraněni, loď byla zapálena, komunikace byla přerušena a plavidlo bylo ponecháno na volném moři. Útok se odehrál v evropských vodách, což je porušení mezinárodního práva.“

Aktivisté o lodi Madleen říkají: „Je sice malá, ale její poslání je mocné: prolomit mlčení. Vyzvat Izrael k ukončení nelegální blokády prostřednictvím nenásilných přímých akcí. Stát pevně a bez výčitek na straně Gazy.“

Loď Madleen vyplula 1. června, den po patnáctém výročí vražedného útoku na loď Mavi Marmara. Aktivisté se shromáždili v sicilském městě Katánie, aby se připravili na vyplutí. Loď je pojmenována po rybářce z Gazy, která zosobňuje neochvějnost FFC.

Jmenovkyně lodi, Madleen, se do moře zamilovala už jako malé dítě. Když jí bylo pouhých 13 let, převzala rybářskou loď svého zraněného otce a stala se hlavní živitelkou rodiny. Ačkoli se Madleen soustředila na přežití své rodiny – a ne na politiku–, účastnila se s rybáři jejich střetů s izraelskými hlídkami. Vyprávěla: „Často přímo útočili na mou loď. Více než jednou mi ukradli rybářské sítě. Ale pokaždé, když na mě zaútočili, jsem byla o trochu silnější. Nikdy jsem to nevzdala.“

Ať se Madleen a aktivisté tento měsíc šťastně setkají v Gaze. A ať tato tvrdohlavě odhodlaná „občanská iniciativa neozbrojených civilistů“ pomůže světu pochopit, že právní a morální závazky nemohou být potlačeny korupčními koloniálními agendami vlád.

Za tímto účelem FFC vyzývá lidi, aby pozvedli svůj hlas a kontaktovali média a vládní představitele, aby vyjádřili podporu prolomení blokády Gazy.

Čtenáři mohou sledovat plavbu Madleen v reálném čase a prozkoumat způsoby, jak podpořit práci FFC. Slibují: „Budeme plout, dokud Palestina nebude svobodná.“

Celý článek v angličtině ZDE