V pátek oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio, že USA zrušily víza soudci brazilského Nejvyššího federálního soudu (STF) Alexandru de Moraesovi, jeho blízkým spojencům a rodině. Rubio obvinil Moraese z porušování svobody projevu, údajně kvůli jeho právnímu postupu proti Bolsonarovi a jeho příznivcům. Prezident Lula okamžitě vydal prohlášení, ve kterém obvinil americkou vládu z neospravedlnitelného vměšování do vnitřních záležitostí Brazílie: „Zásah jedné země do soudního systému druhé je nepřijatelný a porušuje základní principy vzájemného respektu a suverenity.“ Zároveň zdůraznil, že žádná mezinárodní hrozba neoslabí demokratické instituce v Brazílii.

Situace eskalovala i na obchodní úrovni. Trumpova administrativa oznámila 50% clo na brazilské produkty, s platností od 1. srpna. Ve veřejném dopise Trump kritizoval soudní řízení proti Bolsonarovi jako "mezinárodní ostudu" a spojil ekonomické sankce s údajným omezováním svobody v Brazílii.

Vyšetřování ukázalo, že Bolsonaro a jeho syn Eduardo navazovali kontakty s americkými republikány a krajní pravicí. Eduardo se přestěhoval do USA, kde rozvíjel kontakty a získával podporu pro nátlak na brazilský Nejvyšší soud. Soudce Moraes označil tyto kroky za součást koordinované snahy o obstrukci spravedlnosti a útok na brazilskou suverenitu.

Na základě těchto zjištění soud rozhodl o domácím dohledu nad Bolsonarem, včetně nošení elektronického náramku, zákazu sociálních sítí a omezení kontaktů s politickými spojenci, diplomaty i vlastním synem.

Brazilská policie také objevila u Bolsonara dokumenty spojené s právními kroky proti soudci Moraesovi v USA, podporované platformou Rumble a lidmi napojenými na Trumpa. Cílem bylo přenést politicko-právní boj na mezinárodní půdu. Tato strategie ale vyvolala odpor uvnitř Brazílie a spojila různé politické frakce na obranu národní suverenity.

Veřejnost v Brazílii začíná vnímat, že Bolsonaro používá hesla jako „Bůh, vlast a rodina“ hlavně ve svůj prospěch. Mnozí ho teď vidí jako politika, který upřednostňuje americké zájmy a ochranu vlastní rodiny před zájmy celé země. Výsledkem je pokles jeho politické podpory i oslabení jeho vlivu v nadcházejících volbách.

Současný vývoj ukazuje hluboký konflikt mezi brazilskými institucemi a zahraničními tlaky, především ze strany americké krajní pravice. Prezident Lula i Nejvyšší soud odmítají jakýkoli pokus o zasahování do vnitřních záležitostí země. Spor bude pravděpodobně pokračovat, ale Brazílie se jeví být odhodlána hájit svůj demokratický právní stát i ekonomickou suverenitu. 

Mohou země, které jsou vystaveny ekonomickému nátlaku, jako je jednostranné navyšování cel ze strany Trumpovy administrativy, skutečně přežít bez podvolení? Nebo je tento druh ekonomické šikany příliš silný, aby mu malé a střední ekonomiky mohly dlouhodobě odolávat?

Je však dobré si připomenout, že mnoho z těchto zemí, včetně Brazílie, čelilo v nedávné minulosti ještě tvrdším zkouškám. Během pandemie COVID-19 se světová ekonomika téměř zastavila. Vývoz klesl, továrny zavřely a miliony lidí přišly o práci. A přesto se většina ekonomik z tohoto období dokázala postupně zotavit. To ukazuje nejen odolnost, ale i schopnost přizpůsobit se krizím.