Po izraelském útoku na Libanon se vyhlídky na mír ještě více vzdalují

26. 8. 2024

 

Boje také pravděpodobně negativně ovlivní již tak zadrhávající se nepřímé izraelsko-hamasovské rozhovory o příměří a propuštění rukojmích v Káhiře, které probíhají na pozadí pokračujícího násilí v Gaze. Hizballáh je s Hamásem úzce spojen. Obě organizace jsou sponzorovány a do jisté míry řízeny vzdorným íránským "náboženským" režimem.

Pokračující izraelské nálety v Gaze v posledních dnech  zabily další desítky lidí. Celkem zde od zvěrstev Hamásu ze 7. října, při nichž zahynulo asi 1 200 Izraelců, zahynulo více než 40 000 Palestinců, převážně civilistů. Na okupovaných územích se také zrychluje násilí židovských osadníků a zábory půdy.

Stejně jako v minulosti i dnes panují obavy, že se všechny tyto ostré konflikty spojí v jeden obrovský regionální požár, do něhož se zapojí další íránští zmocněnci v Jemenu, Sýrii a Iráku, což si následně vynutí vojenskou reakci USA a jejich spojenců, kteří v posledních týdnech posílili svou vojenskou přítomnost. Největší noční můrou je, že se Írán sám přímo postaví Izraeli (nebo naopak). Předzvěst toho jsme zažili v dubnu, kdy Teherán vypustil na Izrael bezprecedentní palbu raket a bezpilotních letounů. Většina z nich byla sestřelena.

Ajatolláh Alí Chameneí, íránský nejvyšší vůdce, po Haníjově vraždě 31. července prohlásil, že Írán je povinen Izrael potrestat, a zdálo se, že hrozí válkou v plném rozsahu. Tato větší hrozba se zatím nenaplnila. To, co Izrael nazývá „preventivní“ akcí proti Hizballáhu, mohlo být částečně vyvoláno obavami, že tato slibovaná íránská odveta začíná.

Objeví se však také podezření, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu záměrně využil příležitosti k eskalaci pohraniční konfrontace s Hizballáhem, která vře od 7. října. Odpůrci a kritici Netanjahua oprávněně obviňují, že v nerealistické snaze o „totální vítězství“ blokuje dohodu o Gaze - a záměrně rozdmýchává rozšířený konflikt, aby napomohl svému politickému přežití.

Netanjahuova nihilistická, bezvýchodná strategie prohloubila sociální a politické rozpory v Izraeli, rozzuřila rodiny rukojmích v Gaze a vyděsila izraelské spojence. Šéfové bezpečnostních složek a armády se bouří. Vztahy vlády s USA, které jsou jejím hlavním ochráncem a dodavatelem zbraní, se dostaly na historické minimum.

Jaký je Netanjahuův plán? Má nějaký? Protože jeho vládní většina v Knesetu i jeho vlastní pozice premiéra závisí na podpoře hrstky extremistických náboženských a židovských nacionalistických ministrů a poslanců a protože by mu po odchodu od moci mohlo hrozit vězení za korupci, tvrdí jeho odpůrci, že Netanjahu nemá zájem na míru na žádné frontě.

Ve skutečnosti prý má s Jahjou Sinvarem, vůdcem Hamásu v Gaze, společný zájem na udržování ohně války, nenávisti a rozdělení - a na šíření plamenů. Pokud totiž neuspějí, budou to oni sami, kdo bude pohlcen.

Ehud Olmert, bývalý izraelský premiér, to vše vyjádřil v mimořádném útoku na Netanjahua a „teroristické zločince“ - jeho označení dvou tvrdých pravicových ministrů Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha - zveřejněném v novinách Haaretz v době, kdy vypukly poslední boje v Libanonu. Olmert napsal, že Netanjahu je „narcistický, nemorální a bezpáteřní gauner“, který vede stát Izrael do propasti. „Netanjahu nechce rukojmí zpět [a] v případě, že nedojde k dohodě o propuštění všech rukojmích, není reálná šance zastavit nejnovější vojenský přesun v pásmu Gazy,“ tvrdil.

„Bude to trvat ještě mnoho dní. Současně bude pokračovat násilný konflikt na severu ... Hizballáh bude odpalovat rakety dlouhého doletu, Izrael odpoví v rozsahu, jaký jsme dosud neviděli, a situace se zhorší v totální válku.“ Pokračující konfrontace na více frontách „je jedinou [volbou], která slouží Netanjahuovým prioritám a zřejmě i potřebám Jahjá Sinvara,“ varoval Olmert. „Sinwar i Netanjahu doufají, že Írán nakonec vstoupí do přímé konfrontace s Izraelem“ - což by donutilo USA, Británii a Francii zasáhnout.

Bývalý premiér vyzval k okamžitému zastavení války a vyzval izraelského ministra obrany Yoava Gallanta, náčelníka generálního štábu obranných sil Herziho Haleviho, šéfa Šin Bet Ronena Bara a šéfa Mosadu Davida Barneu - všichni veřejně kritizovali Netanjahua - k rezignaci. Cílem by pravděpodobně bylo svrhnout Netanjahua: chvályhodný cíl, který už dávno měl být splněn.

Ještě není vše ztraceno. Zatím alespoň nedošlo k obávanému, vše pohlcujícímu výbuchu. Poslední boje mezi Izraelem a Hizballáhem jsou sice velkolepé, ale jejich rozsah je omezený. Zdá se, že civilním cílům se obě strany z velké části vyhnuly. Hlášené ztráty na životech jsou malé. Hizballáh tvrdí, že „první fáze“ jeho ofenzívy skončila. Protivníci se pohybují na velmi tenké hranici. Mohlo to však být mnohem horší.