Von der Leyenová nedokáže splnit cíl pro vyrovnané zastoupení žen a mužů na nejvyšších pozicích v EU

26. 8. 2024

čas čtení 5 minut
 

Cíl rovného podílu mužů a žen je ohrožen poté, co členské státy ignorují požadavek na kandidáty a kandidátky


Ursula von der Leyenová zřejmě nesplní svůj cíl dosáhnout v Evropské komisi genderově vyváženého vrcholového týmu poté, co vlády členských států EU odmítly její žádost o navržení mužských a ženských kandidátů.

 
První žena v čele exekutivy EU, která byla minulý měsíc znovu zvolena na historicky druhé funkční období, sestavuje svůj tým komisařů. Jsou to vysocí úředníci EU, kteří podobně jako ministři vlád dohlížejí na politiky bloku v oblasti klimatu, technologií a průmyslu, vyjednávají obchodní dohody, dohlížejí na dodržování evropského práva, rozdělují miliardové dotace a sestavují rozpočet Unie.

Po svém znovuzvolení von der Leyenová prohlásila, že usiluje o „rovný podíl mužů a žen“ u nejvyššího stolu. Její cíl je však ohrožen poté, co členské státy ignorovaly její žádost, aby navrhla dva kandidáty, muže a ženu.

Podle analýzy vládních oznámení a zpráv místních médií bylo před uplynutím lhůty pro předložení jmen do Bruselu 30. srpna navrženo 14 mužů a 5 žen jako kandidáti. Očekává se, že ze sedmi zemí, které ještě nominaci nedokončily, dvě (Litva a Rumunsko) brzy orazítkují nominace mužských kandidátů, zatímco u dalších dvou (Belgie, Dánsko) se všeobecně očekává, že navrhnou mužského kandidáta. Ve dvou dalších zemích, které ještě nominaci neprovedly (Itálie a Portugalsko), mají muži status favorita, zatímco v Bulharsku jsou favoritkami ženy.

V nejhorším případě by v příští komisi, která by měla nastoupit do funkce v prosinci, mohlo být pouze 22 % nebo 26 % žen (včetně samotné von der Leyenové), což by znamenalo horší genderovou rovnováhu než v předchozí komisi, která nastoupila do funkce v roce 2019 se 44% zastoupením žen.

Předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro rovnost žen a mužů Lina Gálvezová vyzvala von der Leyenovou, aby trvala na tom, že jí vlády EU nabídnou ženské kandidátky. „Nikdy ničeho nedosáhneme, aniž bychom posunuli hranice, aniž bychom vyvíjeli tlak,“ řekla. „Zvláště nyní, kdy jsou protipohlavní hnutí jádrem fašistických a protidemokratických hnutí ... nemůžeme ukázat, že náš závazek k rovnosti pohlaví je slabý.“

Úkol von der Leyenové komplikuje výjimka z poskytování ženských kandidátek vládám, které znovu jmenují svého dosluhujícího komisaře. Většina navrátilců jsou muži, jako například Thierry Breton z Francie, který nedávno vedl spory s technologickým magnátem Elonem Muskem, a Maroš Šefčovič, místopředseda Komise s rozsáhlým portfoliem zahrnujícím vztahy mezi EU a Spojeným královstvím. Do Bruselu se mají vrátit také Lotyš Valdis Dombrovskis, Nizozemec Wopke Hoekstra a Maďar Oliver Várhelyi. Jedinou ženou nominovanou na návrat je Dubravka Šuica z Chorvatska, která má na starosti demografickou politiku.

Tato výjimka podnítila nevoli. „Proč bychom měli mít ženu, když [naším] ideálním kandidátem je muž a Slovensko může popáté nominovat Šefčoviče,“ řekl s mírnou nadsázkou pro komický efekt jeden diplomat EU. Slovensko, které nikdy nemělo komisařku, znovu nominovalo Šefčoviče na čtvrté funkční období.

Několik vedoucích představitelů EU uvedlo, že nemají v úmyslu nominovat ženu, protože k tomu neexistuje žádný právní požadavek. „S respektem a v souladu se smlouvami jsme se rozhodli vyslat jedno jméno,“ uvedl v červnu irský premiér Simon Harris, když potvrdil svůj záměr navrhnout ministra financí Michaela McGratha.

Požadavek na dva kandidáty se v mnoha hlavních městech EU nesetkal s pochopením, neboť ceněný post komisaře EU je rovněž součástí složitých jednání mezi vládními stranami a/nebo premiéry a prezidenty. Litevská premiérka Ingrida Šimonytė tento týden označila proces ve své zemi za „barokně složitý“, když její vláda oznámila záměr vyslat do Bruselu jednoho ze svých předchůdců Andriuse Kubiliuse, který se o místo přetahoval.

Vlády, které odmítly výzvu von der Leyenové k genderové vyváženosti, by mohly svým kandidátům přidělit spíše slabší portfolia než „velkou ekonomickou práci“, o kterou usiluje mnoho vlád. V předchozích letech vlády, které komisi zklamaly, pověřily své kandidáty odpovědností za mnohojazyčnost nebo vzdělávání a kulturu.

„Každý komisař chce zdroje, peníze [na politiku], moc, kompetence a to není pro všechny možné,“ řekla Sophia Russacková z Centra pro evropská politická studia v Bruselu. „Neexistuje 27 nebo 26 důležitých portfolií,„ dodala Russacková a naznačila, že by mohlo jít o určitou formu nátlaku -“'buď mi pošlete ženu, nebo dostanete jedno z těch portfolií, které nikdo nechce'“.

Vrcholový tým, v němž by převažovali muži, by byl nepříjemnou komplikací pro strategii EU pro rovnost žen a mužů, která v roce 2020 vyzvala k „50% genderové vyváženosti na všech úrovních řízení [Komise] do konce roku 2024“.

Zasvěcení naznačují, že méně genderově vyvážená Komise zvyšuje šance, že kandidáti na komisaře budou Evropským parlamentem odmítnuti. Všichni kandidáti musí předstoupit před výbory europoslanců, než shromáždění hlasuje o schválení celé komise. „Ten či onen se stane terčem útoku na základě své vhodnosti a skutečnosti, že se jeho vláda neobtěžovala navrhnout ženu,“ uvedl druhý diplomat EU.

Mluvčí Evropské komise odmítl kandidáty a genderovou vyváženost komentovat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1951

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2024