„Děsivý“ zákon Tálibanu zakázal ženám mluvit na veřejnosti

27. 8. 2024

 
Od nynějška se afghánské ženy také nesmějí dívat přímo na muže, s nimiž nejsou pokrevně nebo manželsky spřízněny, a taxikáři budou trestáni, pokud budou souhlasit s tím, že odvezou ženu, která nemá vhodný mužský doprovod.

Ženy nebo dívky, které se nepodřídí, mohou být zadrženy a potrestány způsobem, který úředníci Tálibanu pověření dodržováním nových zákonů uznají za vhodný.

Tato omezení odsoudila Roza Otunbajevová, zvláštní zástupkyně OSN pro Afghánistán, která uvedla, že rozšiřují „nepřijatelná omezení“ práv žen a dívek, která již Tálibán zavedl od svého nástupu k moci v srpnu 2021.

„Je to znepokojivá vize budoucnosti Afghánistánu, kde mají morální inspektoři diskreční pravomoci vyhrožovat a zadržovat kohokoli na základě širokých a někdy vágních seznamů přestupků,“ uvedla v nedělním prohlášení. „Rozšiřuje již tak neúnosné omezování práv afghánských žen a dívek, přičemž za morální přestupek je zřejmě považován i zvuk ženského hlasu mimo domov.“

V rozhovoru pro Rukhshana Media Mir Abdul Wahid Sadat, předseda Asociace afghánských právníků, uvedl, že nové zákony jsou v rozporu s vnitrostátními i mezinárodními právními závazky Afghánistánu.

„Z právního hlediska se tento dokument potýká s vážnými problémy,“ řekl. „Je v rozporu se základními principy islámu, [kde] podpora ctnosti nikdy nebyla definována prostřednictvím síly, nátlaku nebo tyranie.

„Tento dokument nejenže porušuje afghánské vnitrostátní zákony, ale je také v širokém rozporu se všemi 30 články Všeobecné deklarace lidských práv.“

„Vláda Tálibánu nemá žádnou legitimitu a tyto nové vyhlášky, jejichž cílem je další vymazání a potlačení ženy, svědčí o jejich nenávisti vůči ženám,“ říká Fawzia Koofi, afghánská aktivistka za lidská práva, která byla první ženou, jež se stala místopředsedkyní afghánského parlamentu.

„Když říkají, že ženy nemohou mluvit na veřejnosti, protože považují ženský hlas za formu intimity, je to neuvěřitelně děsivé, ale celý svět se chová, jako by to bylo normální. Na to, co se děje, reaguje jen velmi málo komentářů a Tálibán je touto lhostejností povzbuzován. Jejich cílem nejsou jen ženy, ale všechny lidské bytosti. Musí být pohnáni k odpovědnosti.“

Šukríja Barakzaiová, bývalá afghánská poslankyně, která byla velvyslankyní Afghánistánu v Norsku, souhlasila, že mlčení mezinárodního společenství k útlaku 14 milionů afghánských žen a dívek ze strany Talibanu sehrálo svou roli v kriminalizaci ženských těl a hlasů.

„Je znepokojující, že mezinárodní organizace, zejména OSN a Evropská unie, se místo toho, aby se postavily proti těmto nelidským praktikám, snaží normalizovat vztahy s Tálibanem,“ uvedla. „Svým způsobem tuto skupinu vybílí a neberou v úvahu skutečnost, že Táliban se dopouští rozsáhlého porušování lidských práv.“

Během tří let od převzetí moci od vlády podporované Spojenými státy zavedl Tálibán něco, co skupiny na ochranu lidských práv nazývají „genderovým apartheidem“, vylučuje ženy a dívky téměř ze všech oblastí veřejného života a znemožňuje jim přístup k soudnímu systému.

Již před přijetím nových zákonů o „neřestech a ctnostech“ bylo ženám a dívkám znemožněno navštěvovat střední školu, bylo jim zakázáno vykonávat téměř všechny formy placeného zaměstnání, nesmějí chodit do veřejných parků, navštěvovat posilovny nebo kosmetické salony a musejí dodržovat přísný kodex oblékání.