Podle španělských vědců dopadají extrémní vedra v Evropě nejvíce na chudší lidi

29. 8. 2024

 

Následně provedli podobnou analýzu, v níž se zabývali obcemi v celém Španělsku. „A viděli jsme totéž,“ řekl. „Pokud jde o horko a zranitelnost, klíčovým faktorem je výše příjmů.“

Lidé s nižšími příjmy mají často problém s přístupem ke kvalitnímu bydlení, přičemž mnozí z nich žijí v přeplněných, špatně větraných domech, které jim neposkytují příliš úlevu od horka. Někteří z nich mají problém s přístupem k odpovídající zdravotní péči, takže je u nich větší pravděpodobnost, že budou trpět onemocněními, která by se mohla v důsledku extrémních veder zhoršit, zatímco jiní pracují v odvětvích, jako je zemědělství a stavebnictví, kde jsou pravidelně vystaveni vysokým teplotám.

I když je klimatizace k dispozici, je méně pravděpodobné, že si ji lidé s nižšími příjmy budou moci dovolit používat. Organizace Save the Children začátkem letošního roku varovala, že každé třetí dítě ve Španělsku se nemůže doma ochladit. Podle organizace to může mít „nesmírně škodlivý“ vliv na duševní a fyzické zdraví více než 2 milionů dětí.

O souvislosti mezi stresem z horka a chudobou se za Atlantikem mluví již dlouho, což umocňují zjištění, jako například společné šetření National Public Radio a Marylandské univerzity z roku 2019, které zdokumentovalo, že ve čtvrtích s nízkými příjmy v USA je větší pravděpodobnost, že bude horko, než v jejich bohatších protějšcích.

Ale v Evropě - na kontinentu, který se otepluje mnohem rychleji než jiné části světa - se o tom mluví pomalu, uvedla Yamina Sahebová, hlavní autorka zprávy IPCC o zmírňování změny klimatu.

Poukázala na výzkum zveřejněný tento měsíc, který zjistil, že horké počasí způsobené znečištěním oxidem uhličitým zabilo v loňském roce v Evropě téměř 50 000 lidí. „Musíme bít na poplach, že je to nesmírně naléhavé,“ řekla Sahebová, která rovněž přednáší na pařížské Sciences Po. „Musíme se rozhodnout, že toto je naposledy, kdy v evropských zemích umírají lidé kvůli horku.“

V posledních letech jsou vlny veder na celém kontinentu stále teplejší, delší a častější, přičemž rok 2023 se zařadil mezi nejteplejší v historii. Vědci očekávají, že jeho místo brzy zaujme rok 2024.

„Globální oteplování zabíjí lidi,“ řekla Sahebová. „A pro mě je otázkou, kolik lidí bude potřeba, aby si naši politici, advokáti a odborníci uvědomili, že letní energetická chudoba je závažný problém.“

Sahebová již léta tlačí na tvůrce politik, aby uznali přístup k chlazení jako právo, což by bylo v rozporu se současným statusem spotřebního zboží. „Protože když jste spotřebitel, souvisí to s vaším příjmem,“ řekla. „A právě to zvyšuje nerovnosti.“

Nižší příjmy také často znamenají, že lidé mají menší vliv na to, v jakých oblastech žijí, takže častěji žijí v oblastech s převahou asfaltu, kde je méně stromů a zeleně, uvedl Alby Duarte Rocha, výzkumník z Technické univerzity v Berlíně.

Duarte Rocha byl nedávno členem týmu výzkumníků, kteří zkoumali 14 velkých městských oblastí v Evropě. Zjistili, že od Berlína až po Budapešť existuje stálá souvislost, kdy obyvatelé s nižšími příjmy mají větší potíže s přístupem k zeleným plochám schopným přirozeně ochlazovat horko ve městě. Naopak lidé s vyššími příjmy měli k těmto plochám nadprůměrný přístup.

Částečně to lze vysvětlit „zelenou gentrifikací“, uvedl Duarte Rocha, kdy jsou oblasti s větším množstvím vegetace žádanější než ty, které jsou hustě osídlené a rozlehlé betonem. Výsledkem však je, že lidé s nižšími příjmy jsou často vytlačováni z nejchladnějších oblastí města.

Vyzval, aby politici a tvůrci politik vnímali ochlazování jako službu, kterou je třeba poskytovat podobně jako veřejnou dopravu nebo úklid ulic, a aby se opatření od výsadby stromů po instalaci zelených fasád budov zaváděla s důrazem na oblasti, kde tyto prostory chybí.