Velká cesta Jakea Sullivana do Číny
29. 8. 2024
Jake Sullivan je v Číně na své první oficiální návštěvě od svého jmenování do funkce poradce pro národní bezpečnost. Očekává se, že se setká s čínským ministrem zahraničí Wangem Yi, aby pomohl vyjasnit „mylné představy“ a zabránil tomu, aby se „soupeření“ „zvrhlo v konflikt“, uvádí administrativa.
V tomto rámci se očekává, že Sullivanova a Yiova schůzka se bude týkat celé řady otázek, od palčivých sporných oblastí, jako je Tchaj-wan a vzájemné obchodování, až po iniciativy dvoustranné spolupráce navazující na dohody uzavřené na summitu Biden-Si v San Francisku v listopadu loňského roku, uvádí se v páteční zprávě ministerstva zahraničí, informuje na webu Responsible Statecraft Hadley Spadaccini.
Čínské ministerstvo zahraničí mezitím ve svém vlastním brífinku uvedlo, že Peking během setkání, které by mělo probíhat do čtvrtka, předloží „vážné požadavky týkající se otázek spojených s tchajwanskou otázkou, právem na rozvoj a strategickou bezpečností Číny“.
Důraz, který Peking klade na tchajwanskou otázku, není překvapením vzhledem k jeho ostrým reakcím na kontroverzní inaugurační projev nově zvoleného tchajwanského prezidenta Lai Ching-teho a také na balíček vojenské pomoci Tchaj-wanu ve výši 8 miliard dolarů, který Washington Taipei poskytl.
Po Laiově zvolení čínská vláda pohrozila, že bude v Číně usilovat o trest smrti pro „zaryté“ „separatisty“ usilující o nezávislost Tchaj-wanu. Zda se tato hrozba skutečně naplní, není zdaleka jasné, ale určitě odráží zvýšené obavy čínské vlády z této problematiky.
Očekává se, že na summitu se bude o Tchaj-wanu jednat, ale rozhovory pravděpodobně nepřekročí rámec potvrzení stávajících postojů k této záležitosti.
Michael Swaine, vedoucí pracovník Quincyho institutu, poznamenává, že pravděpodobnost, že tyto dialogy povedou k podstatným změnám, je často ztížena neschopností obou stran být sdílné ohledně svých motivací nebo cílů budoucí spolupráce, zejména v citlivých bezpečnostních otázkách.
Například „otázka Tchaj-wanu a přetrvávající nedostatečné vyjasnění záměrů USA i Číny jasně ukazují na velké riziko, které musí obě strany ještě účinně zvládnout, aby se vyhnuly budoucímu konfliktu,“ říká Swaine.
Podle Swaina „obě strany stále intenzivně investují do vojenských kapacit, aby pravděpodobně odstrašily tu druhou, aniž by poskytly trvalé a důvěryhodné záruky, že každá strana zůstane věrná původnímu ujednání, které po desetiletí zajišťovalo mír v Tchajwanské úžině: pro Peking je mírové sjednocení hlavní prioritou a pro Washington politika jedné Číny.“
Swaine dodal: „Bez smysluplného pokroku v posilování těchto vzájemných ujištění budou mít obě strany pravděpodobně i nadále potíže vést skutečně strategický dialog s cílem definovat, jak by měl vypadat stabilní, konstruktivní model mírového soužití, konkurence a spolupráce v dlouhodobém horizontu.“
Páteční zákulisní tiskový brífink naznačil, že spíše než na snahu o zmenšení rozdílů ve velkých otázkách, jako je Tchaj-wan, se Washington možná hodlá zaměřit na konkrétnější, menší témata, jimiž se zabýval summit Biden-Si v San Franciscu - např. lepší řízení rizik a bezpečnost umělé inteligence, zlepšení komunikace mezi vojenskými subjekty a spolupráce v oblasti boje proti drogám.
Ačkoli se zdá, že posílení komunikace je součástí agendy, nic nenasvědčuje tomu, že by přineslo nějaký pokrok směrem k institucionalizovaným, trvalým dvoustranným strategickým dialogům, ani není zřejmé, že by to bylo cílem setkání pro obě strany. Obě strany vyjádřily přání zlepšit komunikaci a toto setkání je dalším projevem těchto záměrů.
Nicméně načasování setkání těsně před volbami stojí za zmínku. Bidenova vláda v podstatě sleduje jednu z mála zbývajících příležitostí, jak upevnit své samozvané politické úspěchy ve východní Asii - v jejímž středu je „intenzivní, ale řízené“soupeření s Čínou.
Bidenova vláda se tak možná snaží jednak ochránit volební pozici Demokratické strany, jednak vytvořit základ pro politiku vůči Číně, na níž by mohla stavět příští administrativa, ať už pod vedením Harrisové, nebo Trumpa.
„Bidenova administrativa zdědila po Trumpově vládě soubor antagonistických, ale špatně systematizovaných politik vůči Číně,“ říká úřadující ředitel Quincyho institutu pro východní Asii Jake Werner. „Téměř všechny z nich zachovala a ještě je posílila. Představitelé vlády však chtějí rozmach Číny omezit, aniž by rozpoutali válku, a proto také znovu zahájili rozhovory. Jedním z cílů je ochránit se před novou spirálou směřující ke konfliktu v případě, že se Trump vrátí do prezidentského úřadu.“
Washington i Peking mají motivaci usilovat o užší komunikaci během nadcházejících amerických voleb, aby omezily dopady a mylné vnímání zvýšené protičínské rétoriky zaměřené na domácí americké publikum. Takové mylné vnímání v roce 2020 vedlo k čínským obavám, že se USA během voleb v roce 2020 chystají na Čínu zaútočit, což se samozřejmě nestalo.
Schůzky, jako je tato, mohou být cenné pro získání jasných politických postojů a opětovné ujištění obou stran o tom, že nechtějí vyvolat konflikt. Hrozí však riziko sebeuspokojení, pokud se rozhovory budou i nadále vyhýbat základním příčinám napětí. „Tlaky se stupňují,“ říká Werner. „USA a Čína by měly diskutovat o silách s nulovým součtem, které je nyní tlačí ke konfliktu. Protože až přijde krize, bude už pozdě.“
Soustavná setkání na vysoké úrovni, jako jsou tato, musí vytvořit více příležitostí ke konfrontaci problémů, které oba státy táhnou ke konfliktu. Čas do konce Bidenovy vlády se však krátí, což vede odborníky k názoru, že šance na smysluplný posun některého z těchto dialogů jsou poměrně malé.
Celý text v angličtině ZDE
.
Diskuse