Německá krajně pravicová strana AfD je připravena na vítězství v zemských volbách na východě země

1. 9. 2024

čas čtení 7 minut
 
Lídr Alternative für Deutschland hovoří o „historickém úspěchu“, kterým je první místo v Durynsku a druhé v Sasku

Krajně pravicová strana AfD se poprvé od druhé světové války stala největší silou v německém zemském parlamentu, ukázaly nedělní průzkumy u východů z volebních místnost a nová populistická síla na levici si upevnila pozici na politické scéně země.

Voliči ve dvou ostře sledovaných volbách na bývalém komunistickém východě dali jasně najevo svou nespokojenost s hlavními politickými stranami v Německu a podle předběžných výsledků vynesli na první místo v Durynsku stranu Alternative für Deutschland (AfD) s 31,2-33,2 % hlasů a na druhé místo v Sasku s 30,6-31,4 % hlasů.

Alice Weidelová, spoluvůdkyně AfD, uvedla: „Je to pro nás historický úspěch. Je to poprvé, co jsme se stali nejsilnější silou v zemských volbách. Je to rekviem za tuto koalici [v Berlíně].“

 

Jedenáct let stará AfD si loni vybojovala první posty starostů a okresních vlád, nikdy však nevstoupila do zemské vlády. Zbývající, demokratické strany slíbily, že budou udržovat blokaci  proti spolupráci s AfD a udrží ji mimo moc.

Výsledky v Sasku a Durynsku se ukázaly jako katastrofální pro tři vládnoucí strany ve spolkové vládě kancléře Olafa Scholze vedené levým středem - rok před dalšími parlamentními volbami v Německu získaly v obou spolkových zemích každá jednociferný procentní podíl hlasů.

Ačkoli se tento výsledek předpovídal již několik měsíců, ukázalo se, že centristické strany nejsou schopny tento trend zvrátit, a výsledky vyvolaly na politické scéně šok. Volební účast v obou spolkových zemích byla vysoká a pohybovala se kolem 74 %.

Levicová, ale sociálně konzervativní Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), pojmenovaná po své ohnivé vůdkyni, zjistila, že její výzvy k vyšším daním pro bohaté, tvrdšímu postoji k imigraci a azylu a ukončení vojenské podpory Ukrajiny získaly na východě velkou podporu.

Vzhledem k tomu, že žádná strana nezískala absolutní většinu, může se osm měsíců stará BSW ukázat jako klíčová při jednáních o sestavení vlády v obou spolkových zemích, neboť podle předběžných výsledků získala 11,5 až 12 % v Sasku a přibližně 16 % v Durynsku.

Wagenknechtová novinářům řekla, že je to „poprvé v historii republiky“, kdy strana dosáhla tak dobrého výsledku v zemských volbách hned na první pokus. „Na to může být člověk hrdý,“ řekla.

Konzervativní opoziční strana Křesťanskodemokratická unie (CDU), která vede v celostátních průzkumech, se zdála být na nejlepší cestě zvítězit v Sasku stejně jako před pěti lety s přibližně 32 %, což dodalo vítr do plachet jejímu celostátnímu lídrovi Friedrichu Merzovi, který chce Scholze vyzvat v celostátních volbách.

V Durynsku skončila druhá za AfD s přibližně 24 % a možná se jí podaří uzavřít ideologicky nepohodlnou vládní alianci s menšími stranami, včetně strany Wagenknechtové.

Merz prohlásil, že CDU nikdy nebude spolupracovat s extremisty, ale od roku 2021, kdy Angela Merkelová opustila moc, se jeho strana neustále posouvá doprava, zejména v rétorice ohledně imigrace.

Mnozí voliči z východu říkají, že jsou více než tři desetiletí po národním sjednocení stále více rozčarováni z mainstreamové politiky, přičemž přetrvávající dopady strukturálního úpadku, vylidňování a zaostávajícího hospodářského výkonu umocňují pocit, že jsou stále občany druhé kategorie.

„AfD si [na východě] vybudovala jádro, které ji nyní volí z přesvědčení, nejen kvůli frustraci z ostatních stran,“ řekl profesor André Brodocz, politolog z Erfurtské univerzity v Durynsku.

Protiimigrační a protiislámská AfD strávila poslední týden své kampaně tím, že zdůrazňovala, že vláda „selhává“ a nepomáhá občanům, a zároveň využila šoku a rozhořčení ze smrtelného masového pobodání ve městě Solingen na západě země, které údajně spáchal odmítnutý syrský žadatel o azyl.

Strana, jejíž pobočky v Sasku a Durynsku byly bezpečnostními úřady označeny za pravicově extremistické, by se podle průzkumů mohla dostat na první místo i v Braniborsku, venkovské spolkové zemi v okolí Berlína, kde se bude hlasovat 22. září.

Její spoluvedoucí v Durynsku Björn Höcke na svých shromážděních opakovaně používal zakázaná nacistická hesla a vyzýval k „obratu“ v německé kultuře připomínání holocaustu a odčinění jeho následků.

Zdroj v angličtině  ZDE


Jeho cílem bylo dosáhnout blokační menšiny jedné třetiny hlasů v Durynsku, kde nacisté poprvé získali moc v německé zemské vládě v roce 1930 a o tři roky později upevnili kontrolu v Berlíně. Konečné výsledky, které by měly být známy v pondělí brzy ráno, ukáží, zda byl úspěšný.

Na shromáždění v Erfurtu několik dní před volbami Höcke jásajícímu davu řekl, že on a AfD jsou jediní, kdo stojí v cestě „kartelovým stranám“, které usilují o „nahrazení německého národa“ „multikulturní společností“ pod „totalitní diktaturou“.

Vzhledem k roztříštěným výsledkům, které voliči odevzdali, by se sestavování koalic v obou spolkových zemích mohlo ukázat jako složité.

Vzestup BSW označil Brodocz za „gamechanger“, který podtrhuje odmítnutí zavedených politických stran a zároveň nabízí frustrovaným obyvatelům východu alternativu k AfD, kterou mnozí považují za příliš radikální.

Wagenknechtová, která se již připravuje na spolkové volby v roce 2025, naznačila, že by zvýšila cenu za vstup do jakékoli koalice, požadovala „diplomacii“ vůči Rusku a zároveň brojila proti nedávnému rozhodnutí umožnit USA rozmístit v Německu od roku 2026 rakety dlouhého doletu.

Scholzova koalice levostředových sociálních demokratů, ekologických Zelených a liberálních Svobodných demokratů se již ocitla na chvostu a každá ze stran měla důvod se děsit výsledků nedělní volební noci.

Vláda, která je zmítána ideologickými rozdíly a osobními rivalitami, v posledních měsících klopýtala při realizaci svých hlavních politických iniciativ, včetně nastartování skomírající ekonomiky a rozšíření počtu elektromobilů na německých silnicích. Spoluvedoucí Zelených Omid Nouripour nedávno označil koalici v Berlíně za „přechodnou vládu“ v období po 16 letech vlády Angely Merkelové.

V neděli Nouripour střízlivě zhodnotil výsledky voleb a uvedl, že průlom krajní pravice „vyvolává u mnoha lidí velmi hluboké obavy a strach“.

0
Vytisknout
1855

Diskuse

Obsah vydání | 3. 9. 2024