Protesty v Izraeli a stávka v souvislosti s rozhořčením nad válkou v Gaze

2. 9. 2024

 
V neděli večer demonstranti zablokovali dálnici Ayalon, která vede centrem Tel Avivu. Zaplnili silnici a v prostředním jízdním pruhu poblíž Hashalomu zapálili oheň, bubnovali a zpívali. Několik desítek policistů se snažilo protest zlikvidovat, ale nepodařilo se jim ho zatlačit zpět.

„Strážníku, strážníku, koho chráníte?“ skandoval dav a pak: „Bibi [Netanjahu], zabíjíte rukojmí.“ Všichni se rozesmáli.

V neděli napsal izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich generální prokurátorce Gali Baharav-Miarové dopis, v němž ji požádal, aby požádala o soudní zákaz stávky s odůvodněním, že by poškodila ekonomiku a nemá žádný právní základ, protože jejím hlavním cílem je ovlivnit vládní politiku v oblasti bezpečnosti státu.

„Tyto otázky ... nejsou předmětem stávky odborových organizací a neexistuje mezi nimi a pracovními vztahy v Izraeli žádná souvislost,“ napsal v dopise Baharav-Miarové.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že těla Carmela Gata, Herše Goldberga-Polina, Edena Jerušalmiho, Alexandra Lobanova, Almoga Sarusiho a Oriho Danina byla nalezena v tunelech „desítky metrů“ pod zemí během bojů v Rafáhu na jihu Gazy. Šestice byla zadržena během útoků Hamásu na Izrael 7. října.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že soudní pitva těl ukázala, že rukojmí byli „zavražděni teroristy Hamásu několika výstřely z bezprostřední blízkosti“ 48 až 72 hodin před jejich nalezením.

Závěry poukazující na popravy Hamásu však jen málo odvrátily všeobecný hněv vůči Netanjahuovi a jeho pravicové koalici za to, že se jim nepodařilo dohodnout s Hamásem dohodu o rukojmích za mír podporovanou Spojenými státy, o níž se vyjednává od konce května.

V prohlášení, v němž premiér truchlil za šest rukojmích, obvinil Hamás z toho, že odmítá dohodu přijmout.

„Kdo vraždí unesené, nechce dohodu,“ řekl Netanjahu. „My jsme ze své strany nepolevili. Izraelská vláda je odhodlána, a já osobně jsem odhodlán, nadále usilovat o dohodu, která nám vrátí všechny unesené a zaručí naši bezpečnost a existenci.“

Netanjahuova tvrzení byla v neděli zpochybněna anonymními informacemi pro tisk od bezpečnostních činitelů, kteří z neúspěchu dosáhnout úspěchu v jednáních o rukojmích obviňovali jeho trvání na zachování strategické přítomnosti Izraele uvnitř Gazy, zejména pásma podél egyptské hranice zvaného Filadelfský koridor.

Ministr obrany Yoav Gallant byl jediným členem vlády, který minulý týden hlasoval proti Netanjahuovu postoji ke koridoru, a v neděli vyzval kabinet, aby svůj postoj změnil.

„Pro rukojmí, která byla chladnokrevně zavražděna, je příliš pozdě,“ řekl Gallant a dodal: „Musíme přivést zpět rukojmí, která Hamás stále zadržuje.“

Vysoký představitel Hamásu Izzat al-Rishq obvinil ze smrti rukojmích Izrael a USA a poukázal na to, že Izrael nepřistoupil na dohodu o příměří, kterou podle něj Hamás přijal. Rishq neuvedl žádné tvrzení o tom, jak rukojmí zemřeli, a nekomentoval ani náznaky IDF, že byli popraveni.

Agentura France-Presse citovala nejmenovaného představitele Hamásu, který uvedl, že rukojmí byli „zabiti palbou a bombardováním [izraelské] okupační armády“, což IDF popřela a vyvrátilo to i zjištění izraelského ministerstva zdravotnictví.

Předseda odborové federace Histadrut Arnon Bar-David při oznámení generální stávky uvedl:  „Není možné nadále přihlížet tomu, jak jsou naše děti v tunelech v Gaze vražděny. Už nejsme jedna země. Tohle musí být zastaveno. Stát Izrael se musí vrátit do normálu. Místo dohody dostáváme pytle s mrtvolami. Dospěl jsem k závěru, že jedině náš zásah může pohnout těmi, kteří musí být pohnuti.“

Očekává se, že izraelské školy pošlou v pondělí pozdě ráno žáky domů, a velké množství telavivských restaurací a dalších soukromých podniků uvedlo, že na znamení solidarity s veřejným sektorem a rukojmími budou uzavřeny

Na nedělní noční demonstraci mnozí protestující doufali, že země dosáhla bodu zlomu.

„Dnes jsem se probudila a cítila jsem, že se něco změnilo,“ řekla Danielle Galberová, třicetiletá doktorandka neurobiologie. „Měla jsem zlomené srdce a vztek a cítila jsem: už toho bylo dost. Naše země se rozpadá.“

Galberová a její přítel Aaron si  myslí, že pondělní plánovaná generální stávka vytvoří na Netanjahua větší tlak než pouhé protesty. Jejich pracoviště a pracoviště všech jejich známých napříč soukromým i veřejným sektorem budou uzavřená, ale nevěděli, na jak dlouho. „Je tu šance,“ řekl Aaron. „Záleží na tom, jaká bude stávka. Mohlo by ho to právě dotlačit k dohodě o rukojmích.“

Výzvu ke stávce přivítalo Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných, skupina příbuzných unesených, která vedla protestní hnutí a volala po dohodě o příměří.

„Od zítřka se bude země třást. Vyzýváme veřejnost, aby se připravila na zastavení země,“ uvedlo fórum. „Těchto šest osob bylo uneseno zaživa, prožilo hrůzy zajetí a poté bylo chladnokrevně zavražděno... Dohoda o návratu rukojmích je na stole již více než dva měsíce. Nebýt průtahů, sabotáží a výmluv, ti, o jejichž smrti jsme se dnes ráno dozvěděli, by pravděpodobně ještě žili.“

Když Histadrut naposledy svolal generální stávku loni v březnu, vyvolal ji Netanjahuův vyhazov Gallanta za jeho nesouhlas s premiérovými plány na omezení pravomocí a nezávislosti Nejvyššího soudu. Stávka ochromila velkou část ekonomiky, ale skončila po několika hodinách, když Netanjahu oznámil, že pozastaví své změny v soudnictví, a zhruba o dva týdny později své rozhodnutí propustit Gallanta zrušil.

Zatímco v Tel Avivu se v neděli večer sešly k protestu desetitisíce lidí, další tisíce se připojily k rodinám rukojmích v Jeruzalémě a protestovaly před Netanjahuovým úřadem během zasedání vlády. Demonstranti pak pochodovali k lehkému železničnímu mostu Chords a pokusili se zablokovat jeden z hlavních vjezdů do města, dokud je policie násilím nerozehnala.

Sigi Cohen, jehož šestadvacetiletý syn Eliya je mezi rukojmími, kteří jsou stále v Gaze, řekl: „Už toho mám dost. Chci, aby byl můj syn doma. Už toho bylo dost. Dost bylo této politiky. Eliyo, jestli mě slyšíš, dávej na sebe pozor a buď silný. Dlouho už tam nebudeš.“

V neděli začaly pohřby rukojmích, což ještě více přililo olej do ohně lidového hněvu.

„Byli jste opuštěni dál a dál, denně, hodinu po hodině, 331 dní,“ řekla Nira Sarusiová na pohřbu svého syna Almoga, jehož tělo bylo zabaleno do izraelské vlajky. „Ty a tolik krásných a čistých duší. Dost. Už ne.“

Hamás při svém překvapivém útoku na Izrael v říjnu zabil 1 200 lidí. V následné válce v Gaze bylo podle posledních odhadů palestinského ministerstva zdravotnictví zabito 40 691 Palestinců.

Z 250 izraelských rukojmích zajatých 7. října bylo osm zachráněno a více než 100 jich bylo propuštěno na základě dřívější dohody o dočasném příměří v listopadu. Po nálezu šesti těl zůstává v Gaze 101 nezvěstných rukojmích. IDF potvrdily, že 35 z nich zemřelo během více než deseti měsíců zajetí.

Dva švagři Dalie Cusnirové, Eitan a Yair Hornovi, byli toho dne uneseni a stále se nacházejí v Gaze.

„Už jsme skončili,“ řekla Cusnirová. „Naši rodinní příslušníci, kteří jsou drženi jako rukojmí, už nemohou čekat a vláda zjevně nedělá nic pro to, aby podpořila dohodu.“

Cusnirová uvítala generální stávku a vyzvala miliony Izraelců, aby vyšli do ulic a podpořili příměří, a členy Netanjahuovy vlády, kteří nesouhlasí s jeho politikou, aby se mu postavili a ohrozili životaschopnost jeho koalice.

Odmítla tvrzení vlády, že udržení filadelfského koridoru je pro Izrael strategickou nutností.