Rasisto Petře Fialo, Česká republika má podle Ženevských dohod povinnost poskytovat ochranu uprchlíkům
3. 9. 2024
čas čtení
5 minut
Uprchlíci mají právo nebýt trestáni za neregulérní vstup na území smluvního státu (článek 31 Ženevských dohod)
Jak jsme informovali, Petr Fiala v pondělí zveřejnil rasistický tweet požadující akce proti "ilegální migraci", Žádná "ilegální migrace" neexistuje. Každý má právo podle Ženevských dohod překročit jakékoliv hranice a zažádat o ochranu před pronásledováním.
Zde jsou podrobnější informace:
Jaká je definice uprchlíka?
Článek 1 Úmluvy z roku 1951 definuje uprchlíka jako osobu, „která se z důvodu odůvodněného strachu před pronásledováním z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů nachází mimo zemi, jejíž je státním občanem, a nemůže nebo nechce z důvodu takového strachu využít ochrany této země; nebo která nemá státní příslušnost a nachází se mimo zemi svého dosavadního obvyklého pobytu a nemůže nebo nechce se do ní z důvodu takového strachu vrátit.“
Regionální nástroje pro uprchlíky doplňují Úmluvu z roku 1951 a navazují na její definici tím, že uvádějí řadu „objektivních“ okolností, které nutí uprchlíky opustit zemi původu. Například definice uvedená v Úmluvě o uprchlících Organizace africké jednoty (OAJ) z roku 1969 zahrnuje „vnější agresi, okupaci, cizí nadvládu nebo události vážně narušující veřejný pořádek“ (čl. 1 odst. 2). Cartagenská deklarace z roku 1984 zahrnuje „všeobecné násilí, zahraniční agresi, vnitřní konflikty, masové porušování lidských práv nebo jiné okolnosti, které vážně narušily veřejný pořádek“ (odstavec III (3)).
Proč uprchlíci potřebují ochranu?
Článek 1 Úmluvy z roku 1951 definuje uprchlíka jako osobu, „která se z důvodu odůvodněného strachu před pronásledováním z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů nachází mimo zemi, jejíž je státním občanem, a nemůže nebo nechce z důvodu takového strachu využít ochrany této země; nebo která nemá státní příslušnost a nachází se mimo zemi svého dosavadního obvyklého pobytu a nemůže nebo nechce se do ní z důvodu takového strachu vrátit.“
Regionální nástroje pro uprchlíky doplňují Úmluvu z roku 1951 a navazují na její definici tím, že uvádějí řadu „objektivních“ okolností, které nutí uprchlíky opustit zemi původu. Například definice uvedená v Úmluvě o uprchlících Organizace africké jednoty (OAJ) z roku 1969 zahrnuje „vnější agresi, okupaci, cizí nadvládu nebo události vážně narušující veřejný pořádek“ (čl. 1 odst. 2). Cartagenská deklarace z roku 1984 zahrnuje „všeobecné násilí, zahraniční agresi, vnitřní konflikty, masové porušování lidských práv nebo jiné okolnosti, které vážně narušily veřejný pořádek“ (odstavec III (3)).
Proč uprchlíci potřebují ochranu?
Státy jsou odpovědné za ochranu základních lidských práv svých občanů.
Pokud
tak nejsou schopny nebo ochotny učinit - často z politických důvodů, na
základě diskriminace nebo v důsledku konfliktů, násilí a jiných
okolností vážně narušujících veřejný pořádek - mohou jednotlivci trpět
tak závažným porušováním svých lidských práv, že musí opustit své
domovy, rodiny a komunity a najít útočiště v jiné zemi.
Protože
uprchlíci nejsou ze své definice chráněni svými vlastními vládami,
mezinárodní společenství zasahuje, aby jim zajistilo bezpečí a ochranu.
Země,
které podepsaly Úmluvu z roku 1951, jsou povinny uprchlíky na svém
území chránit a zacházet s nimi podle mezinárodně uznávaných standardů.
Základním kamenem Úmluvy z roku 1951 je zásada nenavracení, která je obsažena v článku 33. Podle této zásady by uprchlík neměl být vrácen do země, kde mu hrozí vážné ohrožení života nebo svobody.
Mezi další práva obsažená v Úmluvě z roku 1951 patří:
právo nebýt vyhoštěn, s výjimkou určitých, přesně vymezených podmínek (článek 32)
právo nebýt trestán za neregulérní vstup na území smluvního státu (článek 31)
právo na nediskriminaci (články 3 a 5)
právo na důstojnou práci (články 17 až 19 a 24)
právo na bydlení, pozemek a majetek, včetně duševního vlastnictví (články 13, 14 a 21)
právo na vzdělání (článek 22)
právo na svobodu náboženského vyznání (článek 4)
Právo na přístup ke spravedlnosti (článek 16).
právo na svobodu pohybu na území (článek 26 a čl. 31 odst. 2)
právo na vydání občanských a cestovních dokladů a dokladů totožnosti (články 12, 27 a 28)
právo na sociální ochranu (článek 23 a čl. 24 odst. 2-4).
Zdroj v angličtině ZDE
Článek 31
1. Smluvní státy nebudou ukládat sankce z důvodu jejich nezákonného vstupu nebo přítomnosti uprchlíkům, kteří přicházejí přímo z území, kde byl ohrožen jejich život nebo svoboda ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení, pokud se bezodkladně dostaví k úřadům a prokáží oprávněný důvod pro svůj neregulérní vstup nebo přítomnost.
2. Smluvní státy nebudou uplatňovat na pohyb těchto uprchlíků jiná omezení než ta, která jsou nezbytná, a taková omezení budou uplatňována pouze do doby, než bude jejich status v zemi legalizován nebo dokud nezískají vstup do jiné země. Smluvní státy povolí těmto uprchlíkům přiměřenou lhůtu a všechny nezbytné prostředky k získání povolení k přijetí v jiné zemi.
2. Smluvní státy nebudou uplatňovat na pohyb těchto uprchlíků jiná omezení než ta, která jsou nezbytná, a taková omezení budou uplatňována pouze do doby, než bude jejich status v zemi legalizován nebo dokud nezískají vstup do jiné země. Smluvní státy povolí těmto uprchlíkům přiměřenou lhůtu a všechny nezbytné prostředky k získání povolení k přijetí v jiné zemi.
Pozn. red.: Toto samozřejmě neznamená, že při "přímém příchodu" ze země, kde jsou ohroženi, nemohou uprchlíci projít jinými zeměmi. Například Británie, jejíž ultrapravicová média a pravicoví politikové vedou neetickou kampaň proti uprchlíkům, samozřejmě poskytuje azyl více než 80 procentům příchozích utečenců a to i lidem, kteří přišli například i z Afghánistánu - mají na to právní nárok.
Evropská unie nepřípustně zúžila toto právo podmínkou, že žadatel o azyl musí podle ní požádat o azyl v první zemi EU, do níž vstoupí - čímž drasticky zatížila země, jako je Itálie a Řecko. Tato podmínka porušuje mezinárodní právo.
2249
Diskuse