
Bude Harrisová pokračovat v Bidenových zahraničněpolitických chybách?
30. 8. 2024
Během svého projevu na Národním sjezdu Demokratické strany se Harrisová pustila do nejkontroverznějšího tématu své strany: izraelsko-palestinského konfliktu.
"Dovolte mi, abych se vyjádřila jasně," řekla. "Vždy budu hájit právo Izraele bránit se a vždy zajistím, aby Izrael měl schopnost se bránit... Zároveň to, co se stalo v Gaze za posledních 10 měsíců, je zničující... Prezident Biden a já pracujeme na ukončení této války tak, aby byl Izrael v bezpečí, rukojmí byli propuštěni, utrpení v Gaze skončilo a palestinský lid si mohl uvědomit své právo na důstojnost, bezpečnost, svobodu a sebeurčení."
A přestože Harrisová hovořila o sponzorských silách stojících za útoky proti Izraeli a proti Americe – "Nikdy nebudu váhat podniknout jakoukoli akci, která je nezbytná k obraně našich sil a našich zájmů proti Íránu a Íránem podporovaným teroristům" – nezmínila se o sílící hrozbě Íránu jako jaderné mocnosti, což Biden řekl, že USA nedovolí. Přesto americké a izraelské zpravodajské služby naznačují, že Teherán je na pokraji toho, aby se tak stalo v posledních dnech Bidenova funkčního období.
Harrisová se také vyjádřila k další válce, mezi Ruskem a Ukrajinou, kde USA dodávají Ukrajině obranné zbraně, ale nejsou přímo zapojeny do žádné kinetické akce, včetně bezletové zóny nad Ukrajinou. To proto, že Biden prohlásil: "Tomu se říká 3. světová válka."
Viceprezidentka popsala své vlastní zapojení do této záležitosti. "Pět dní před tím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu, jsem se setkala s prezidentem Zelenským, abych ho varovala před ruským plánem na invazi. Pomohla jsem zmobilizovat globální reakci – více než 50 zemí – na obranu proti Putinově agresi."
Její zpráva však zamlčela jedno z hlavních zahraničněpolitických selhání administrativy Bidena a Harrisové: Její neschopnost a/nebo neochotu postavit se Vladimiru Putinovi a invazi na prvním místě odstrašit. Jednalo se o přirozené pokračování pasivního přístupu Obamovy a Bidenovy administrativy k Putinově první agresi na Ukrajině v roce 2014, kdy bylo Rusku umožněno nerušeně obsadit východní Ukrajinu a Krym. Tento postoj byl zase v souladu s ujištěním Baracka Obamy Putinovi v roce 2012, že po svém znovuzvolení "bude flexibilnější".
Jako Bidenova úřadující viceprezidentka nemá Harrisová žádnou volnost k tomu, aby oznámila svůj záměr, pokud by k tomu měla sklony, být vůči Ukrajině "flexibilnější" tím, že poskytne účinnější zbraně nebo odstraní vysilující omezení jejich použití. Vpád Ukrajiny do Ruska tento měsíc odhaluje bázlivost přístupu Obamu-Bidena-Harrisové k národní bezpečnosti, který umožnil, aby obavy z eskalace paralyzovaly americkou politiku.
Nejmocnějším a nejnebezpečnějším protivníkem, kterému bude příští administrativa čelit, je komunistická Čína. Si Ťin-pching sleduje válku na Ukrajině a dozvídá se věci o reakci administrativy na protizápadní agresi, které budou užitečné v jeho plánu na postup proti Tchaj-wanu.
Harrisová na sjezdu řekla: "Jako prezidentka budu pevně stát za Ukrajinou a našimi spojenci v NATO." Za Bidena však tento závazek neuvažoval o vyhnání Ruska z celého ukrajinského území. Aplikováním amerického uvažování o Ukrajině na tchajwanský scénář by Si mohl docela dobře věřit, že pokud by Čína provedla bleskové obsazení tchajwanského ostrova – řekněme Ťin-men (Quemoy) – Harrisové a Walzova administrativa by raději s tím prostě žila, než aby riskovala vyvolání velké války s jaderně vyzbrojenou Čínou.
Harrisová neměla co říci k Tchaj-wanu a pouze letmou zmínku o Číně, když prohlásila, že "zajistí, abychom vedli svět do budoucnosti v oblasti vesmíru a umělé inteligence. Aby Amerika, nikoli Čína, vyhrála soutěž pro 21. století a abychom posílili, nikoli se vzdali, našeho globálního vedení."
Pokud Harrisová vyhraje, bude mít příležitost udělat něco, k čemu žádný prezident neměl odvahu ani předvídavost: Vydat formální, důvěryhodné prohlášení o závazku bránit Tchaj-wan, čímž by ukončila nebezpečnou americkou politiku strategické dvojznačnosti.
Pokud jde o čtvrtého člena protizápadní osy, Severní Koreu, Harrisová využila příležitosti k tomu, aby se pustila do svého oponenta: "Nebudu se podbízet tyranům a diktátorům, jako je Kim Čong-un, kteří fandí Trumpovi. Protože vědí, že je snadné s ním manipulovat lichocením a laskavostmi. Vědí, že Trump nebude volat autokraty k odpovědnosti – protože on sám chce být autokratem."
V tom spočívají depresivní alternativy národní bezpečnosti, kterým američtí voliči stále čelí, i když Biden už není v obraze: Slabá, duchu doby podléhající administrativa Harrisové-Walze nebo otevřeně izolacionistický, proautoritářský tým Trump-Vance.
Jak ve své kampani často říkávala Nikki Haleyová: "Máme zemi, kterou musíme zachránit." Ještě není pozdě na to, aby důvěryhodný konzervativní republikán vystoupil a zachránil zemi.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse