Výzvy v rámci NATO k povolení úderů dlouhého dosahu proti Rusku

29. 8. 2024

čas čtení 7 minut
 

Ať Ukrajina bojuje se vším, co má, a vydá ruská aktiva, říká polský ministr zahraničí; po ukrajinských úderech hoří ruská ropná skladiště. 

Několik zemí NATO vyzvalo ke zrušení omezení pro Ukrajinu při používání zbraní dodaných západními spojenci, zejména raket dlouhého doletu, uvedl diplomatický zdroj pro agenturu France-Presse v době, kdy v Bruselu ve středu zasedala Rada NATO-Ukrajina. V oficiálním prohlášení ze zasedání země NATO odsoudily „nevybíravé“ těžké ruské údery na Ukrajině z tohoto týdne. Šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že členové znovu potvrdili svůj závazek „zintenzivnit vojenskou pomoc Ukrajině... Musíme Ukrajině i nadále poskytovat vybavení a munici, které potřebuje k obraně proti ruské invazi. Je to zásadní pro schopnost Ukrajiny zůstat v boji.“

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že zatímco Rusko používá proti Ukrajině zbraně dlouhého doletu, spojenci by měli „nechat Ukrajinu bojovat s tím, co má, s tím, co jsme jim dodali, a dodejme jim toho více“. Sikorski opět navrhl přímé zabavení ruských aktiv v hodnotě 320 miliard dolarů držených na Západě, nikoliv pouze půjčky proti výnosům z nich. „Zabavme aktiva agresorovi a dejme je oběti agrese“.

 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve vysílaném rozhovoru se Sikorským uvedl, že největším problémem, kterému Kyjev čelí, je strach jeho spojenců z eskalace.
„Ve válce jde vždy o spoustu hardwaru - peníze, zbraně, zdroje - ale skutečné problémy jsou vždy tady, v hlavách... Většina našich partnerů se bojí diskutovat o budoucnosti Ruska... To je něco, co je velmi znepokojivé, protože pokud nebudeme mluvit o budoucnosti zdroje ohrožení, pak nemůžeme budovat strategii,“ řekl.

Volodymyr Zelenskyj ve středu uvedl: ,„Nadále trváme na tom, že rozhodnost nyní, odstranění omezení Ukrajiny pro údery d
louhého dosahu nyní, nám pomůže ukončit válku co nejrychleji a spravedlivě pro Ukrajinu i celý svět.“ Ukrajinský prezident uvedl, že ruský úder kluzákovou bombou na město Kupjansk na východě země si vyžádal oběti na životech. „Došlo k úderu - přímo v centru města, lidé byli pod troskami. Bohužel došlo k obětem na životech.“ Zásah zranil 14 lidí a poškodil radnici, uvedla regionální prokuratura.

Dva dny poté, co ruský raketový útok na hotel v Kryvém Rogu zabil čtyři lidi a pět jich zranil, zasáhl toto středoukrajinské město během oficiálního smutku další ruský útok, který zranil devět civilistů a zničil 230 aut,
uvedl gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Když je Kryvyj Rih ve smutku, nepřítel opět útočí,“ řekl Lysak. „A opět míří na civilisty.“

Ve čtvrtek ráno sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana více než 10 ruských dronů při třetím útoku na Kyjev během čtyř dnů, uvedl Serhij Popko, šéf vojenské správy ukrajinského hlavního města. Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že mezi poškozenými místy byl i byt a dětské hřiště. Byly hlášeny ruské drony a odpaly raket proti dalším částem Ukrajiny včetně Charkova, zatímco ruské úřady v nelegálně okupovaném Sevastopolu ohlásily útok ukrajinských dronů.

Rusko evakuuje vesnice v Bělgorodě u ukrajinských hranic, oznámil gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov.
„Vzhledem k napjaté operativní situaci bylo přijato rozhodnutí o přesídlení obyvatel vesnic Poroz a Dronovka v Grajvoronském okrese, vesnice Starý Chutor a chutoru Pavlovka ve Valujském městském okrese. Vjezd do obce Vjazovoje v Krasnojarském okrese byl uzavřen.“ Ukrajinské síly vtrhly 6. srpna do ruské Kurské oblasti a podle Gladkova je ohrožen i Belgorod.

Zelenskyj uvedl, že situace je „mimořádně obtížná“ v okolí Pokrovska v Doněcké oblasti. „Tam se soustřeďuje klíčové ruské úsilí a největší síly.“
Ukrajinský generální štáb uvedl, že v řadě vesnic poblíž města probíhají „prudké boje“. Ruské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ruské síly obsadily další osadu vzdálenou 20 km od Pokrovska, kde ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci.

Ruské bombardování v Doněcké oblasti ve středu zabilo šest lidí, uvedl gubernátor. „Ráno Rusové zabili čtyři lidi a zničili jeden dům v Izmailivce,“ uvedl Vadym Filaškin a dodal, že další dva lidé byli zabiti při samostatných útocích poblíž Chasiva Jaru, které poškodily více než desítku domů. Podle Filaškina zůstalo v Pokrovsku a okolních vesnicích v důsledku pokračující evakuace asi 30 000 lidí a do neděle budou ve městě uzavřeny banky. V Pokrovsku kdysi žilo asi 60 000 lidí.

Ukrajinská vojenská rozvědka se přihlásila k odpovědnosti za potvrzený útok, po kterém shořel sklad ropy v ruské Rostovské oblasti, a uvedla, že zařízení „se přímo podílí na zásobování ruských okupačních sil“. Při prvním známém ukrajinském útoku v ruské Kirovské oblasti zasáhly tři ukrajinské bezpilotní letouny ropný sklad a zapálily jej. Oblast se nachází asi 950 km severovýchodně od ukrajinských hranic. Ukrajina uvedla, že její protiletadlová obrana zničila ruské letadlo Su-25 v Doněcké oblasti.

Ukrajinské úřady se snaží vyhodnotit a napravit škody, které na energetické infrastruktuře způsobila jedna z největších ruských bombardovacích vln války.
Ukrajina stále zažívá konec velmi horkého léta a údery z tohoto týdne vyvolaly obavy z tvrdých chladných měsíců, které jsou před námi. „Letošní zima bude tvrdá, to je jisté,“ řekla Nataliia Shapovalová, vedoucí Institutu kyjevské ekonomické školy.

Ruský soud rozhodl o ponechání ve vazbě dvou Kolumbijců podezřelých z toho, že působili jako žoldáci, což je podle ruských zákonů trestný čin, poté, co údajně bojovali na Ukrajině. Byli jmenováni jako José Aron Medina a Alexander Ante a byli vzati do předběžné vazby do 22. října. Kolumbijské noviny El Tiempo uvedly, že oba muži bojovali na straně Ukrajiny a mohli být zadrženi, když se vraceli domů přes Venezuelu. Venezuelský režim má úzké vazby na Moskvu.

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že zakazuje vstup do Ruska 92 občanům USA včetně novinářů, právníků a šéfů podle něj klíčových vojensko-průmyslových firem kvůli tomu, co označilo za rusofobní postoj Washingtonu. Deník Wall Street Journal, jehož novinář Evan Gerškovič byl tento měsíc propuštěn v rámci výměny vězňů po 16 měsících v ruské vazbě, označil zákazy za „směšné“ a za součást útoků na svobodný tisk.

První dáma Ukrajiny při návštěvě oddechového tábora v  městě Užhorod, který se nachází daleko od frontové linie, uvedla, že děti její země se musí umět vnímat nikoli jako generace obětí války, ale jako „generace vítězů“. Mnohé z dětí se po několika týdnech strávených v táboře, který vytvořila charitativní organizace Hlasy dětí, vrátí zpět do frontových měst. „Potřebujeme, aby válka skončila, aby byla zavedena infrastruktura pro vzdělávání a aby se rodiče cítili bezpečně,“ řekla. „Moc bychom si přáli, aby tyto děti mohly fyzicky chodit do školy, vídat se se svými učiteli a vrstevníky a společně komunikovat. Ale zatím je to nemožné.“

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2803

Diskuse

Obsah vydání | 30. 8. 2024