Podle studie se počet úmrtí v důsledku veder v Evropě do konce století zřejmě ztrojnásobí

22. 8. 2024

čas čtení 3 minuty

Nejvíce ohroženy jsou země na jihu, pokud globální oteplení dosáhne 3C nebo 4C.


Podle studie by se počet úmrtí v důsledku horka mohl v Evropě do konce století ztrojnásobit, přičemž počet úmrtí by neúměrně vzrostl v jihoevropských zemích, jako je Itálie, Řecko a Španělsko.

Chlad zabíjí v Evropě více lidí než teplo a někteří tvrdí, že změna klimatu bude pro společnost přínosem, protože sníží počet těchto úmrtí.

Vědci dospěli k závěru, že pokud globální oteplení dosáhne katastrofální teploty 3C nebo 4C, nárůst úmrtí v důsledku horka výrazně převýší pokles úmrtí v důsledku chladu.

Vědci uvedli, že výsledky naznačují, že změna klimatu může představovat „bezprecedentní výzvu“ pro systémy veřejného zdraví, zejména během vln veder.

 
 


„Očekává se, že s oteplováním klimatu a stárnutím populace dojde k mnohem většímu počtu úmrtí v důsledku horka, zatímco úmrtí v důsledku chladu klesnou jen nepatrně,“ uvedl David García-León ze Společného výzkumného střediska Evropské komise, spoluautor studie.

Úmrtí v důsledku teplého počasí by mohla zabít 129 000 lidí ročně, pokud teplota stoupne na 3C nad předindustriální úroveň. V současné době je počet úmrtí v důsledku horka v Evropě 44 000. Studie však uvádí, že roční počet úmrtí v důsledku chladu a horka v Evropě může vzrůst ze současných 407 000 na 450 000 v roce 2100, a to i v případě, že světoví lídři splní svůj cíl globálního oteplování ve výši 1,5C.

Studie zjistila, že dokonce i v Evropě, která je nejchladnějším obydleným kontinentem, budou ztráty na životech způsobené silnějším horkem vyváženy ztrátami na životech, které zachrání mírnější chlad. Země v Asii, Africe, Oceánii a Americe se pečou v ještě smrtelnějších teplotách.

Výzkumníci modelovali údaje o 854 městech, aby odhadli počet úmrtí v důsledku vysokých a nízkých teplot na celém kontinentu. Zjistili, že horko bude zabíjet více lidí ve všech částech Evropy, ale největší zátěž dopadne na jihoevropské země, jako je Španělsko, Itálie a Řecko, a také na části Francie.

Předpokládali, že počet úmrtí v důsledku nepříjemných teplot vzroste o 13,5 %, pokud se planeta oteplí o 3 °C, což je úroveň klimatického zlomu o něco vyšší, než se očekává, že způsobí politika, což povede k 55 000 úmrtím navíc. Většina zemřelých bude starší 85 let.

Vědci vyzvali vlády, aby zvážily opatření ke snížení počtu úmrtí, jako jsou investice do nemocnic, vytvoření akčních plánů a zateplení budov. Zdůraznili, že předpokládaný nárůst počtu úmrtí je způsoben změnami ve struktuře evropské populace a klimatu.

„Pokud se chceme vyhnout dosažení nejhoršího scénáře, je zásadní řešit příčinu problému tím, že se budeme zabývat emisemi skleníkových plynů,“ uvedl Gallo.

Výzkumníci dospěli k závěru, že úsilí o přizpůsobení by se mělo zaměřit na regiony s vysokou nezaměstnaností, chudobou, strukturálními ekonomickými změnami, emigrací a stárnutím populace. Uvedli, že takové oblasti jsou méně schopné přizpůsobit se škodám způsobeným klimatem a jsou také více zasaženy nárůstem úmrtí v důsledku horka.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2169

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2024