Izrael a Hizbollah na sebe vzájemně útočí. Zhorší to vážně situaci na Blízkém východě?

25. 8. 2024

Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh vystoupil s veřejným projevem, v němž uvedl, že reakce skupiny byla odložena z několika důvodů, včetně masové mobilizace izraelské a americké armády, píše agentura Reuters.

Skupina se rozhodla nereagovat na zabití svého vrchního velitele útokem na civilní oblasti, dodal Nasralláh s tím, že se skupina rozhodla neútočit na izraelskou infrastrukturu.

Dodal, že Hizballáh chtěl zaútočit na vojenské objekty v blízkosti Tel Avivu a že se skupina rozhodla zaútočit na základnu vojenské rozvědky, kde působí izraelská sledovací jednotka.

Podle dvou diplomatů, kteří anonymně hovořili s agenturou Reuters, si Izrael a Libanon v neděli vyměnily zprávy prostřednictvím prostředníků, aby zabránily další eskalaci.

Podle jednoho z diplomatů bylo hlavní zprávou to, že obě strany považují nedělní intenzivní bombardování z obou stran za „ukončenou věc“ a že žádná ze stran nechce válku v plném rozsahu.

Jordánsko varuje, že eskalace v Libanonu by mohla vést k regionální válce

Jordánsko varovalo, že zvýšená eskalace mezi Izraelem a Hizballáhem by mohla vést k „regionální válce“, a zopakovalo tak dřívější komentáře egyptského prezidenta Abdela Fattáha as-Sísího.

Mluvčí ministerstva zahraničí Sufain Qudah uvedl, že neustálá „agrese“ Izraele v Gaze a neschopnost dosáhnout příměří vystavuje region nebezpečí rozšíření konfliktu, informovala jordánská státní média.

Stalo se tak poté, co Benjamin Netanjahu varoval, že nedělní údery v Libanonu nebyly „posledním slovem“ ve vojenské kampani jeho země proti Hizballáhu.

„Zasazujeme Hizballáhu překvapivé, drtivé údery... Je to další krok ke změně situace na severu a bezpečnému návratu našich obyvatel do jejich domovů. A opakuji, že to není poslední slovo,“ řekl Netanjahu na zasedání vlády.

Jordánsko a další arabské státy velmi kritizují izraelskou válku v Gaze a od poloviny října požadují příměří.

Benjamin Netanjahu prohlásil, že akce Izraele proti Íránem podporovanému hnutí Hizballáh v Libanonu „není konec příběhu“.

Izraelský premiér uvedl, že izraelská protivzdušná obrana zachytila všechny rakety a bezpilotní letouny vypálené proti zemi, informuje agentura Reuters.

Řekl také, že vůdci Hizballáhu a Íránu by měli vědět, že tato reakce je „dalším krokem ke změně situace na severu a bezpečnému návratu našich obyvatel do jejich domovů“.

Nejvyšší evropský diplomat vyzve k uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry v době, kdy EU bojuje o záchranu své důvěryhodnosti v oblasti Blízkého východu.

Josep Borrell na čtvrtečním zasedání 27 ministrů zahraničních věcí EU přednese argumenty pro uvalení sankcí na Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, dva krajně pravicové ministry izraelské vlády, jejichž provokativní výroky a chování vyvolaly mezinárodní odsouzení.

Ben-Gvir, izraelský ministr národní bezpečnosti, vyvolal pobouření nedávnou návštěvou mešity al-Aksá, známé také jako Chrámová hora, místa posvátného pro muslimy i židy. Ultranacionalistický ministr, který se snaží narušit jednání o příměří, uvedl, že se šel pomodlit, čímž porušil status quo, který povoluje modlitbu pouze muslimům, zatímco ostatní ji mohou navštívit.

Ben-Gvir také opakovaně vyzval k přerušení dodávek pomoci a pohonných hmot do Gazy, což zopakoval i na začátku tohoto měsíce.

Smotrich, izraelský ministr financí, také počátkem tohoto měsíce vyvolal pobouření, když prohlásil, že by mohlo být „oprávněné a morální“ nechat vyhladovět 2 miliony lidí v Gaze, aby byli propuštěni zbývající izraelští rukojmí, kteří byli zajati při útocích Hamásu na Izrael 7. října.

Ve zjevné reakci na tato prohlášení Borrell 11. srpna napsal na Twitteru: „Zatímco svět tlačí na příměří v #Gáze, min. Ben Gvir vyzývá k omezení pohonných hmot a pomoci civilistům. Stejně jako min. Smotrich zlovolná prohlášení, jde o podněcování k válečným zločinům. Sankce musí být na našem programu EU.“


Hamás v příspěvku na Telegramu uvítal útok Hizballáhu na Izrael. Skupina označila dronovou a raketovou salvu Hizballáhu proti severnímu Izraeli za „významnou kvalitativní odpověď“, která zasáhla „životně důležité a strategické cíle“.

Hamás, palestinská militantní skupina, která je spojencem Hizballáhu, ocenil „silnou a soustředěnou reakci“ na atentát na vysokého velitele Hizballáhu Fuáda Šukra.

„Zločiny proti palestinskému a libanonskému lidu nezůstanou bez odezvy,“ dodává.

Hizballáh uvedl, že v rámci „první fáze“ své reakce na Šukrovu smrt při izraelském náletu minulý měsíc použil bezpilotní letadla a více než 320 raket proti 11 izraelským vojenským objektům. Neřekl, kdy by mohla přijít druhá fáze.


Společnost Air France uvedla, že pozastavuje lety do Bejrútu plánované na neděli a pondělí

Německá letecká společnost Lufthansa v pátek prodloužila pozastavení letů do Bejrútu do konce září a uvedla, že do 2. září nebude létat do Tel Avivu a Teheránu.

Letecká společnost Royal Jordanian Airlines oznámila pozastavení letů do Bejrútu „vzhledem k současné situaci“ a společnost Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů uvedla, že rovněž zrušila své lety do libanonské metropole a z ní.

Mluvčí společnosti British Airways uvedl, že letecká společnost pozastavila lety mezi Londýnem a Tel Avivem v důsledku noční eskalace nepřátelských akcí na Blízkém východě.


Egypt varuje amerického generála na návštěvě před rizikem rozsáhlého konfliktu v Libanonu

Egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi varoval amerického nejvyššího generála před nebezpečím velkého konfliktu v Libanonu.

Americký generál letectva CQ Brown, předseda sboru náčelníků štábů, přijel do Egypta několik hodin po raketové výměně mezi Izraelem a libanonskou militantní skupinou Hizballáh.

Sísího kancelář ve svém prohlášení uvedla, že egyptský vůdce Brownovi sdělil, že mezinárodní společenství musí „vyvinout veškeré úsilí a zesílit tlak na zmírnění napětí a zastavení stavu eskalace, který ohrožuje bezpečnost a stabilitu celého regionu“.

Prohlášení znělo: „V prohlášení se uvádí, že v souvislosti se situací na Ukrajině a na Ukrajině je nutné, aby se na Ukrajině a na Ukrajině uskutečnil summit:

(Sísí) v této souvislosti varoval před nebezpečím otevření nové fronty v Libanonu a zdůraznil potřebu zachovat stabilitu a suverenitu Libanonu.


Izraelský ministr zahraničí Israel Katz dnes již dříve zdůraznil, že jeho země si nepřeje válku v plném rozsahu, ale uvedl, že bude „jednat podle vývoje na místě“. Jakýkoli raketový útok Hizballáhu na izraelská města by pravděpodobně vyvolal masivní izraelskou reakci, která by vyhlídku na totální válku značně přiblížila.

Představitel Hizballáhu uvedl, že reakce na zabití vrchního velitele byla „odložena z politických důvodů“.

Představitel Hizballáhu uvedl, že nedělní raketový a dronový útok skupiny na Izrael, který byl odvetou za zabití vrchního velitele minulý měsíc, byl odložen „politickými úvahami“, informovala agentura Reuters. Úředník uvedl, že skupina „pracovala“ na tom, aby její reakce na zabití Fuada Šukra 30. července nevyvolala plnohodnotnou válku.

Hlavním „politickým důvodem“ byly probíhající rozhovory o příměří a dohodě o propuštění rukojmích v pásmu Gazy. Vyjednavači v sobotu v Káhiře jednali o nových kompromisních návrzích, kterými se snažili překlenout rozpory mezi Izraelem a Hamásem, ale po několikahodinových rozhovorech nic nenasvědčovalo tomu, že by došlo k nějakému pokroku. Nic nenasvědčovalo tomu, že by došlo k průlomu v klíčových sporných bodech, včetně požadavku Izraele, že si musí ponechat kontrolu nad tzv. filadelfským koridorem na hranici mezi Gazou a Egyptem.

Rozhovory pokračují i tento týden a američtí představitelé stále věří, že dohoda je na dosah, a to i přes rostoucí napětí mezi Izraelem a Libanonem.

Izraelské obranné síly v neděli brzy ráno oznámily, že zahájily údery na území Libanonu poté, co vyhodnotily, že Íránem podporované hnutí Hizballáh se připravuje na vypálení raket a střel směrem na Izrael. V celém severním Izraeli byly hlášeny sirény leteckého poplachu. Mluvčí izraelské armády kontradmirál Daniel Hagari uvedl, že 100 bojových letounů zasáhlo více než 40 odpalovacích oblastí Hizballáhu a zlikvidovalo tisíce raketometů určených k okamžité palbě na Izrael.

Izraelská armáda oznámila, že zasáhla další odpalovací zařízení Hizballáhu v jižním Libanonu.

Izraelská armáda uvedla, že v neděli provedla další útoky proti raketometům Hizballáhu v jižním Libanonu, několik hodin poté, co oznámila, že provedla preventivní úder proti této libanonské skupině.

„V poslední hodině IDF (Izraelské obranné síly) zasáhly odpalovací zařízení Hizballáhu v několika oblastech v jižním Libanonu, aby odstranily hrozby,“ uvedla armáda.

Izrael již dříve uvedl, že očekává „rozsáhlou“ reakci Hizballáhu a vyhlásil 48hodinový výjimečný stav, který dává armádě zvláštní pravomoci.


Úřad zvláštního koordinátora OSN pro Libanon (Unscol) a Prozatímní síly OSN v Libanonu (Unifil) ve svém prohlášení označily vývoj na libanonsko-izraelské hranici za „znepokojivý“ a vyzvaly všechny strany, aby se zdržely další eskalace.

Ve společném prohlášení se uvádí:

Vzhledem ke znepokojivému vývoji na modré linii od časného rána vyzývají Unscol a Unifil všechny, aby zastavili palbu a zdrželi se dalších eskalačních akcí.

Jedinou udržitelnou cestou vpřed je návrat k zastavení nepřátelských akcí a následné provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701.


Většina analytiků se shoduje na tom, že Izrael ani Hizballáh nechtějí rozpoutat válku v plném rozsahu, což by znamenalo riziko zapojení Íránu i USA.



Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že u 14 750 palestinských dětí ve věku od šesti měsíců do pěti let byla po vyšetření v pásmu Gazy diagnostikována akutní podvýživa.

Agentura OSN uvedla:

Od poloviny ledna bylo v Gaze vyšetřeno na podvýživu téměř 240 000 dětí ve věku od šesti měsíců do pěti let.

Ze všech vyšetřených dětí byla u 14 750 diagnostikována akutní podvýživa, z toho u 3 288 byla diagnostikována těžká akutní podvýživa (SAM).

Většina dětí mladších pěti let v Gaze tráví celé dny bez jakéhokoli jídla. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v květnu při rychlém průzkumu, který se zabýval přístupem k potravinám během tří dnů, zjištěno, že 85 % z nich strávilo alespoň jeden den bez jídla.

Agentura uvedla, že podporuje centrum pro léčbu podvýživy v Kamal Adwánu, jedno ze čtyř takových zařízení, která v Gaze po těžkém izraelském bombardování stále fungují.

Humanitární agentura OSN OCHA v páteční aktualizaci uvedla, že množství potravinové pomoci, které se do Gazy dostalo v červenci, bylo jedno z nejnižších od října, kdy Izrael zavedl úplné obléhání.

OCHA uvedla, že v červenci byl počet dětí s akutní podvýživou na severu Gazy čtyřikrát vyšší než v květnu, zatímco na přístupnějším jihu, kde jsou boje méně intenzivní, se jejich počet více než zdvojnásobil.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že izraelská omezení vstupu humanitární pomoci do Gazy se mohou rovnat válečnému zločinu úmyslného vyhladovění. Vstup do Gazy kontrolují izraelské úřady, přesuny vyžadují vojenské povolení, silnice jsou poškozeny sutinami, chybí pohonné hmoty a elektrické a komunikační sítě téměř nefungují.



Vůdce izraelské opozice Jair Lapid ve svém příspěvku na X uvedl, že údery Izraele v Libanonu z dnešního rána byly „nezbytným aktem sebeobrany“.

„Akce izraelského letectva z dnešního rána jsou oprávněným a nezbytným aktem sebeobrany proti teroristické organizaci, která plánovala nevybíravou palbu na izraelské civilisty,“ napsal.


Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan a jeho íránský protějšek Abbás Arakčí v neděli v telefonátu diskutovali o izraelské válce v Gaze a o vývoji v regionu, uvedl turecký diplomatický zdroj pro agenturu Reuters.

Poté, co Izrael koncem minulého měsíce zavraždil vůdce Hizballáhu a Hamásu, vzrostly obavy z možnosti regionální války na Blízkém východě. Dnešní letecké údery na Libanon a Izrael představují výraznou eskalaci napětí.

Izraelský ministr zahraničí Israel Katz již dříve uvedl, že jeho vláda nemá zájem na „totální válce“.

Libanonský premiér svolal mimořádné zasedání vlády kvůli izraelským úderům


Libanonský prozatímní premiér Nadžíb Mikátí svolal na 10:30mimořádné zasedání vlády, aby projednal sérii izraelských leteckých úderů na jihu Libanonu v neděli brzy ráno.

Izraelský ministr obrany Yoav Gallant vyhlásil 48hodinový výjimečný stav, který dává izraelské armádě pravomoc vydávat omezení pohybu civilistů. Izraelský bezpečnostní kabinet se měl sejít v neděli ráno. Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael přijme veškerá opatření nezbytná k obraně a že „kdokoli ublíží nám, ublížíme mu my“.