Jak se Španělsko a Irsko staly nejostřejšími kritiky Izraele v EU

5. 4. 2024

čas čtení 7 minut
 

Vždy, když se Madrid a Dublin vyjádří k válce v Gaze, dodá to odvahy ostatním, aby se k nim přidali


Tvrzení Benjamina Netanjahua, že zabití sedmi humanitárních pracovníků Světové ústřední kuchyně izraelskou armádou v Gaze v pondělí večer bylo "tragickým incidentem", jen málo rozptýlilo obavy španělského premiéra Pedra Sáncheze. Nepomohlo ani Netanjahuovo tvrzení, že "to se ve válce stává".

Sánchez, který je jedním z nejotevřenějších a nejvytrvalejších evropských kritiků způsobu, jakým Izrael po teroristických zvěrstvech ze 7. října vede svou válku v Gaze, označil "údajné vysvětlení" izraelského premiéra za "naprosto nepřijatelné a nedostatečné". Dodal, že Španělsko čeká na úplnou a podrobnou zprávu o zabíjení, než se rozhodne, "jaké kroky podnikneme vůči vládě premiéra Netanjahua".

 
Sánchezovy nejnovější výroky - spolu s jeho pondělním oznámením, že Španělsko hodlá do července uznat palestinský stát - jsou dalším příkladem toho, jak se někteří z obvykle mlčenlivých členů EU ocitli v situaci, kdy jsou nuceni promluvit uprostřed obav, že blok neplní své morální, politické a humanitární povinnosti.

Sánchez sice odsoudil "šokující teroristické činy" Hamásu a uznal právo Izraele na obranu, ale rozzuřil Netanjahuovu vládu tím, že označil počet mrtvých Palestinců za "skutečně neúnosný" a zdůraznil, že izraelská reakce nemůže zahrnovat "smrt nevinných civilistů, včetně tisíců dětí". Španělský socialistický premiér rovněž uvedl, že má "skutečné pochybnosti" o tom, zda Izrael při své ofenzivě v Gaze dodržuje mezinárodní humanitární právo.

V rozhovoru pro televizi al-Džazíra ve čtvrtek odpoledne Sánchez uvedl, že akce Izraele v Gaze by dokonce mohly vést EU k debatě o tom, "zda budeme v tomto strategickém vztahu pokračovat, nebo ne".

Podobně otevřeně se vyjádřilo i Irsko, které je obecně vnímáno jako nejvíce propalestinský hlas v EU. Odstupující taoiseach Leo Varadkar označil útok za "blížící se pomstě", zatímco ministr zahraničí Micheál Martin prohlásil, že byl "nepřiměřený".
 
Někteří evropští diplomaté se domnívají, že historie se nebude dívat přívětivě na sklon EU ignorova\t izraelské vraždění v Gaze, když byl blok okamžitě připraven kritizovat akce Ruska na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených diplomatických zdrojů řekl, že se Španělsku a Irsku začíná jejich pevný postoj k Palestině vyplácet, a dodal, že pokaždé, když se Madrid a Dublin ozvou, osamělost jejich postoje se vytratí a ostatní se k nim osmělí přidat.

Sánchez i španělský ministr zahraničí José Manuel Albares jsou přesvědčeni, že jedinou odpovědí na krizi na Blízkém východě zůstává dvoustátní řešení - proto španělská vláda naléhavě požaduje uznání palestinského státu.

"Pokud se podíváme na střednědobý a dlouhodobý horizont, pokud neuděláme něco jinak, než jak jsme jednali v posledních deseti letech, budeme opět svědky této spirály násilí. A abychom to [něco jiného] udělali ... potřebujeme skutečný a hodnotný palestinský stát," řekl Albares ve středu novinářům v Bruselu. "Proto se chystáme uznat stát Palestina."

Albares rovněž upozornil, že uznání palestinského státu je již dlouho klíčovým zahraničněpolitickým závazkem Sánchezovy Španělské socialistické dělnické strany (PSOE). Také nejvyšší diplomat EU Josep Borrell, sám bývalý španělský ministr zahraničí, dal jasně najevo své pocity, pokud jde o izraelskou ofenzívu v Gaze.

"Jaká další řešení mají na mysli?" ptá se. Borrell řekl v lednu. "Přimět všechny Palestince k odchodu? Zabít je? Pětadvacet tisíc jich už v Gaze je mrtvých, 70 % žen a dětí. Určitě to není cesta, kterou se snaží zničit Hamás, protože tím zasévají nenávist na celé generace."

Dublin se snažil najít společnou řeč s podobně smýšlejícími členy a svá prohlášení kalibroval tak, aby pozměnil, ale nerozvrátil hlavní proud zahraniční politiky EU. Kromě toho, že se minulý měsíc spojil se Španělskem, Slovinskem a Maltou, které vyjádřily připravenost uznat palestinskou státnost, spolupracoval se Španělskem, aby přiměl EU přezkoumat obchodní dohodu s Izraelem kvůli závazkům v oblasti lidských práv.

Minulý týden Irsko oznámilo, že zasáhne do přelomového případu Jihoafrické republiky u Mezinárodního soudního dvora proti Izraeli a pokusí se rozšířit definici genocidy tak, aby zahrnovala i blokování pomoci.

"Je zřejmé, že celá populace je zde zasažena nejen bombardováním, ale i hladem," uvedl Martin. "Zažili jsme v Irsku hladomor, víme, jak se to projevuje na naší psychice," dodal a odkázal na katastrofu z roku 1840 známou jako Velký hlad.

Martin spojil reakci Dublinu na devastaci v Gaze s tradicí irské zahraniční politiky, která se snaží omezit některé zbraně, jako je kazetová munice, a podporuje humanitární koridory v Sýrii, Etiopii a dalších konfliktech.

Martin uvedl, že očekává, že irská zahraniční politika zůstane nezměněna i pod vedením Simona Harrise, který má příští týden vystřídat Varadkara ve funkci taoiseacha. "Se Simonem Harrisem jsme spolupracovali poslední čtyři roky ve vládě, takže neočekáváme žádné zásadní problémy týkající se obsahu zahraniční politiky," řekl.

Irští diplomaté a analytici tvrdí, že koloniální historie Irska jej předurčuje k tomu, aby podporovalo slabší strany. Bylo prvním státem EU, který v roce 1980 podpořil palestinskou státnost. I přesto se Irsko snaží zůstat v rámci konsensu EU, řekl Niall Holohan, který v letech 2002-2006 působil jako irský zástupce při Palestinské samosprávě.

Izrael obvinil Dublin, že poskytuje pomoc Hamásu, jehož útok na jižní Izrael 7. října vyvolal válku, ale na domácí půdě irská vláda čelí obvinění, že je vůči Izraeli příliš měkká. Opoziční strany prosazovaly vyhoštění izraelského velvyslance a navrhly zákon, který by irskému státu zakázal investovat do společností, které působí v nelegálních izraelských osadách, čemuž se vláda brání.

Sánchezovi někdejší spojenci z krajně levicové strany Podemos také otevřeně odsoudili Izrael, který obvinili z plánování "genocidy" palestinského lidu a vyzvali k tomu, aby byl Netanjahu postaven před mezinárodní trestní soud a čelil obvinění z válečných zločinů.

S rostoucím evropským a mezinárodním roztrpčením někteří diplomaté obviňují z pokračujícího rozdělení bloku počáteční bezpodmínečnou podporu Izraele, kterou mu poskytla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, a tvrdí, že by to nebylo v rozporu, kdyby ve své původní podpoře práva Izraele na obranu jasně zmínila jeho povinnost dodržovat lidská práva.

Po šesti měsících už pro mnohé čekání na změnu statu quo prostě nepřipadá v úvahu. "Pokud budeme čekat, až 27 členských států [uzná Palestinu], budeme čekat věčně," řekl jeden vysoce postavený diplomat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1732

Diskuse

Obsah vydání | 9. 4. 2024