Proč se Rusko snaží svalit vinu za koncertní masakr na Ukrajinu?

9. 4. 2024

čas čtení 6 minut
 
Začalo to náznaky. Předběžnými informacemi.

Teď jsou to obvinění bez zábran.

Ruské úřady agresivně prosazují linii, že za masakrem v koncertní hale Crocus City u Moskvy, při němž minulý měsíc zahynulo 145 lidí, stojí Ukrajina a Západ, píše reportér BBC v Rusku Steve Rosenberg.

K útoku se rychle přihlásila skupina Islámský stát. Krátce po zadržení podezřelých ozbrojenců však prezident Vladimir Putin naznačil ukrajinskou souvislost.

O víkendu ruská státní televize odvysílala videa z výslechů čtyř podezřelých, kteří jsou všichni občany Tádžikistánu. Jeden z nich na kameru řekl, že plánem po útoku bylo "zamířit do Kyjeva".

Jejich slova je třeba brát s velkou rezervou. Při soudním jednání po zatčení vykazovali muži známky mučení.

 

Zpravodaj ruské televize, který reportáž uváděl, pokračoval v řadě podivných tvrzení:

"Po teroristickém útoku začaly západní zdroje a mnozí ruští 'zahraniční agenti' přesouvat pozornost z ukrajinského spojení výhradně na Islámský stát."

V Rusku bylo mnoho kritiků Kremlu označeno za "zahraniční agenty", protože údajně dostávají finanční prostředky ze zahraničí nebo jsou prostě považováni za "pod cizím vlivem".

"Přesun pozornosti" na IS nebyl nijak překvapivý.

Nejenže tato skupina oznámila, že za útokem stojí, ale také zveřejnila video se střelbou.

Ukrajina naopak jakoukoli účast popřela. Navíc jak Amerika, tak údajně i Írán varovaly Moskvu před možnými útoky na ruském území.

Ruská státní televize se ve své třináctiminutové reportáži nezmínila o tom, že by se k útoku přihlásil IS.

Od novináře pak zaznělo toto nepodložené obvinění - že západní média "měla více sympatií k těm, kteří provedli teroristický útok, při němž zahynulo více než 140 bezbranných lidí, než k obětem...".

Byl to jasný pokus démonizovat Západ v očích ruské veřejnosti.

    Co víme o útoku na koncertní síň Crocus City
    UKRAJINECAST: Jak může útok v Moskvě ovlivnit válku?

Neříká to jen ruská televize. Říká to i ruské ministerstvo zahraničí. V prohlášení na svém kanálu Telegram ministerstvo tvrdí, že na Západě "existuje přísný příkaz neinformovat v médiích o skutečném rozsahu tragédie - nemluvě o počtu obětí teroristického útoku, mrtvých dětech...".

"Projevy lidskosti a soucitu s ruským lidem nejsou povoleny".

To je čirá paralelní realita. BBC žádný takový příkaz nedostala. Mezinárodní mediální organizace široce informovaly o ničivých následcích masové střelby a požáru v Crocus City.

Pokud jde o soucit, mnoho západních diplomatů navštívilo ruské ministerstvo zahraničí, aby se podepsali do kondolenční knihy, a později položili květiny za oběti před Crocus City.

To však nezabránilo ruským představitelům, aby se postavili do řady a obvinili Ukrajinu a Západ.

Alexander Bortnikov, šéf bezpečnostní služby FSB, řekl ruské televizi:

"Domníváme se, že akci připravili jak sami islámští radikálové, tak ji zprostředkovaly západní speciální služby. Zvláštní služby Ukrajiny jsou s tím přímo spojeny."

Minulý týden prezident Putin prohlásil, že "Rusko nemůže být cílem teroristických útoků islámských fundamentalistů. Jsme zemí, která ukazuje jedinečný příklad mezináboženské harmonie a mezináboženské a mezietnické jednoty".
Getty Images Prezident Vladimir Putin při rozhovoru s novinářiGetty Images
Prezident Vladimir Putin se snažil obvinit Ukrajinu z útoku na koncertní síň Crocus City

Přitom teprve minulý měsíc FSB oznámila, že zmařila spiknutí IS s cílem zaútočit na moskevskou synagogu.

Proč je tedy ruské vedení zřejmě odhodláno svalit vinu za obrovské ztráty na životech v Crocus City na Ukrajinu a Západ?

Zde je několik možných důvodů:
Neměňte nepřátele

Od doby, kdy Kreml naplno vtrhl do sousední země, jsou Rusové vedeni k přesvědčení, že jejich hlavními protivníky jsou Ukrajina a "kolektivní Západ".

Toto poselství nejsou zdejší úřady ochotny změnit. Koneckonců, pokud by ruská veřejnost dospěla k závěru, že radikální islám je pro její bezpečnost větší hrozbou než ukrajinská vláda nebo západní představitelé, mohla by se divit, proč se Moskva nezaměřila právě na tuto hrozbu a místo toho se rozhodla bojovat proti Ukrajině.
Odvedení pozornosti

Minulý měsíc prezident Putin veřejně odmítl varování amerického velvyslanectví, že zde "hrozí útok extremistů".

Varování před terorismem označil za "naprosté vydírání... [s] úmyslem zastrašit a destabilizovat naši společnost". O několik dní později následoval útok v koncertní síni Crocus City.

Američtí představitelé následně dali najevo, že zpravodajské informace, které sdíleli s ruskými úřady, byly "konkrétní, včasné a důvěryhodné". Obviňování Kyjeva a Západu může být snahou odvést pozornost od otázky, jaké informace byly předány a jak na jejich základě ruské orgány jednaly.
Záminka k eskalaci

Tvrzení, že Kyjev a Západ byly s útokem spojeny, dává Moskvě záminku pro případnou budoucí eskalaci války na Ukrajině - pokud se rozhodne, že ji potřebuje.

Někteří komentátoři však ruské orgány varují, že pro politický systém se identifikace špatného nepřítele může ukázat jako osudová chyba.

"Takový systém obvykle umírá," domnívá se politolog Vladimir Pastuchov, čestný vedoucí vědecký pracovník University College London.

"Soustředí se na někoho, koho považují za hlavního nepřítele, a skutečného nepřítele přehlédnou někde jinde. Zatím se [úřady] soustředí na Ukrajinu, na Západ, na liberály. A otevřou si zadní vrátka. Právě zadními dveřmi přijde skutečné nebezpečí."

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1916

Diskuse

Obsah vydání | 11. 4. 2024