Evropa se zahřívá dvakrát rychleji než světový průměr, náklady na extrémní počasí loni činily dvě miliardy dolarů
22. 6. 2023
čas čtení
2 minuty
Světová
meteorologická organizace (WMO) uvádí, že podle nové zprávy je Evropa
kontinentem, kde dochází k nejrychlejšímu oteplování na světě, a to dvakrát
rychleji než v celosvětovém průměru. Globální oteplování je způsobeno tím, že
lidé spalují uhlí, fosilní plyn a ropu a vypouštějí do atmosféry miliardy tun
oxidu uhličitého. CO2 je skleníkový plyn, který brání slunečnímu teplu, aby se
po dopadu na povrch světa snadno vyzařovalo zpět do vesmíru. Čím více je těchto
skleníkových plynů v atmosféře, včetně oxidu uhličitého, metanu a vodní páry,
tím více stoupá průměrná teplota povrchu Země. Tento nárůst však není na celém
světě rovnoměrný. Existují horké oblasti, které se oteplují rychleji než
ostatní. Arktida se ohřívá čtyřikrát rychleji než průměrná globální teplota.
Evropa se ohřívá dvakrát rychleji, stejně jako blízký Blízký východ, informuje
Juan Cole.
Průměrná
teplota povrchu celého světa je nyní o 1,1 °C vyšší než v předindustriální době
před 150 lety. Hádejte, o kolik je Evropa teplejší?
"V roce
2022 byla teplota v Evropě přibližně o 2,3 ± 0,2 °C vyšší než průměr před průmyslovou
revolucí (1850-1900),“ tvrdí WMO. Tato čísla sice nezní nijak závratně, ale jsou nesmírně
alarmující právě proto, že se jedná o průměry.
V roce 2022
zemřelo na úpal přibližně 16 000 Evropanů. Odhaduje se, že extrémní vlny veder,
které mohou zabít až 30 000 Evropanů, se nyní v důsledku změny klimatu
způsobené člověkem vyskytují častěji, a to dvakrát za deset let.
To, že se
kontinent tak rychle ohřívá, je pro evropskou civilizaci velkou výzvou.
Léto 2022
zde bylo nejteplejší v historii a rok 2023 může tento rekord překonat.
Extrémní klimatické
jevy v roce 2022 přímo postihly přibližně 156 000 Evropanů a evropskou
ekonomiku stály dvě miliardy dolarů.
Zásoby vody
ve Španělsku se do 26. července snížily na 41,9 % celkové kapacity, přičemž v
některých povodích byla kapacita ještě nižší.
Ohroženo je
tedy i zemědělství, tj. produkce potravin a jejich ceny.
Znepokojivým
tempem tají také ledovce, což ohrožuje zásoby vody. Dokonce i konzervativní
Švýcaři se v této otázce probudili a minulý týden se v referendu konečně
dohodli, že se do roku 2050 pokusí dosáhnout nulových emisí uhlíku.
Evropa se
nachází na cestě ke krizi klimatu; i když dosáhla pokroku v odklonu od
fosilních paliv, kontinent je stále příliš závislý na uhlí a fosilním plynu - pokud chce do roku 2050 dosáhnout nulových emisí uhlíku.
Celý článek
v angličtině ZDE
4397
Diskuse