22. 6. 2023
Skupina více než stovky předních ekonomů vyzvala ke zdanění extrémního bohatství, aby se zaplatily škody způsobené klimatem těm nejchudším.
Daň z bohatství nejbohatších lidí světa by přinesla biliony dolarů, které by mohly být použity na pomoc chudším zemím při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a na "ztráty a škody", tedy na záchranu a obnovu zemí postižených klimatickou katastrofou, informuje Guardian.
Dvouprocentní daň z extrémního bohatství by podle posledních odhadů přinesla přibližně 2,5 bilionu dolarů ročně.
Ekonomové, včetně významného zastánce hnutí degrowth Jasona Hickela, napsali dopis světovým lídrům před globálním summitem o financích, který se koná tento týden. Vyzývají k zavedení daně ve výši 1,5 % za 1,5 °C, která by pomohla zajistit, aby svět omezil nárůst globální teploty na 1,5 °C nad předindustriální úroveň.
Podle organizace Oxfam jsou nejbohatší lidé na světě zodpovědní za obrovský podíl celosvětových emisí skleníkových plynů, přičemž 1% nejbohatších lidí je zodpovědné za dvojnásobek emisí uhlíku než polovina nejchudších lidí na světě, ale existuje pro ně jen málo omezení.
Nedávný výzkum naznačuje, že pokud by se kombinované emise bohatých zemí započítaly do destrukce, kterou klimatická krize způsobuje v chudších zemích, bohatí by chudým dlužili 6 bilionů dolarů ročně jako "odškodnění" za způsobené škody.
Mark Paul z Rutgersovy univerzity a jeden ze signatářů dopisu, který iniciovala kampaň Oil Change International, uvedl, že bohaté země se ke své odpovědnosti nestaví čelem.
"Tvrzení lídrů zemí globálního Severu, že si nemohou dovolit řešit globální krize, je jednoduše řečeno lež. Pravdou je, že není nedostatek veřejných peněz, které by bylo možné na tuto věc věnovat, pouze nedostatek politické vůle - to se však musí změnit."
Ekonomové v dopise rovněž vyzývají k ukončení škodlivých dotací do fosilních paliv a k odpuštění dluhů některým nejchudším zemím.
Očekává se, že se summitu k novému globálnímu finančnímu paktu, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek v Paříži, zúčastní asi 50 hlav států a vlád, které bude hostit francouzský prezident Emmanuel Macron spolu s premiérkou Barbadosu Miou Mottley.
Cílem summitu je reagovat na hluboké obavy rozvojových zemí ohledně přetrvávajícího nedostatku finanční pomoci, kterou jim bohatší země již dlouho slibují a která by jim pomohla snížit emise skleníkových plynů a vyrovnat se s dopady extrémního počasí.
Očekává se, že
se jednání zúčastní vedoucí představitelé včetně německého kancléře Olafa
Scholze, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, zvláštního
vyslance amerického prezidenta pro klima Johna Kerryho a čínského premiéra Li
Čchianga. Rishi Sunak se však zasedání pravděpodobně nezúčastní.
Financování klimatických opatření je stále spornějším tématem pro chudší země, které jsou roztrpčeny tím, že bohatší země pomáhají Ukrajině a našly biliony na zvládnutí pandemie, ale nejsou ochotny jim pomoci s dopady klimatické krize.
V listopadu se vlády dohodly na zřízení fondu pro "ztráty a škody", který má pomoci obnovit komunity postižené klimatickou katastrofou. Zatím však neexistuje dohoda o tom, jak získat potřebné finance. Chudší země se také obtížně dostávají k penězům na ekologický rozvoj svých ekonomik, přestože je bohatší země vyzývají ke snižování emisí.
Mottley předložila své návrhy na reformu Světové banky a dalších mezinárodních institucí, aby se ztrojnásobil objem peněz, které mohou poskytnout rozvojovým zemím. Na konferenci se bude rovněž diskutovat o možných nových zdrojích příjmů, jako jsou daně z činností s vysokým obsahem uhlíku, včetně globální lodní dopravy.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse