Studie zjistila, že ekologické body zvratu mohou nastat mnohem dříve, než se očekávalo
23. 6. 2023
čas čtení
3 minuty
Amazonský deštný prales a další ekosystémy by se mohly zhroutit "velmi brzy", varují vědci
Podle nové studie, která modeluje, jak se zlomové body mohou vzájemně zesilovat a urychlovat, je pravděpodobné, že ekologický kolaps začne dříve, než se dosud předpokládalo.
Na základě těchto zjištění autoři varují, že více než pětině ekosystémů na celém světě, včetně amazonského deštného pralesa, hrozí během nynějšího lidského života katastrofický kolaps.
"Může se to stát velmi brzy," řekl profesor Simon Willcock z Rothamsted Research, který studii spoluvedl. "Reálně bychom mohli být poslední generací, která Amazonii uvidí."
Výzkum, který byl ve čtvrtek zveřejněn v časopise Nature Sustainability, pravděpodobně vyvolá bouřlivou diskusi. Ve srovnání s dlouhodobě známou a přesvědčivě prokázanou souvislostí mezi fosilními palivy a globálním oteplováním je věda o bodech zvratu a jejich vzájemném působení poměrně málo rozvinutá.
Nejvyšší vědecký poradní orgán OSN, Mezivládní panel pro změnu klimatu, je opatrnější. Ve své poslední zprávě uvedl, že existuje možnost, že do roku 2100 dojde k bodu zvratu v Amazonii.
Několik významných brazilských vědců, včetně Carlose Nobreho, však varovalo, že k tomu může dojít mnohem dříve. Nová studie tuto znepokojivou vyhlídku podtrhuje. Konstatuje, že většina dosavadních studií se soustředila na jednu z příčin ničení, jako je změna klimatu nebo odlesňování. Když se však spojí s dalšími hrozbami, jako je vodní stres, degradace a znečištění řek v důsledku těžby, dojde k rozpadu mnohem rychleji.
Jezero Erhai v Číně se zhroutilo dříve, než většina pozorovatelů očekávala. Podle Willcocka to bylo způsobeno tím, že prognózy vycházely z jednoho faktoru - zemědělského odtoku, který zatěžoval vodní systém nadměrným množstvím živin -, ale další stresy tuto degradaci zesílily a urychlily. Když se k tomu přidaly klimatické výkyvy, hospodaření s vodou a další formy znečištění, jezerní systém rychle ztratil svou odolnost.
Celkově se tým složený z vědců z univerzit v Southamptonu, Sheffieldu a Bangoru a také z Rothamsted Research zabýval dvěma jezerními ekosystémy a dvěma lesy, přičemž použil počítačové modely se 70 000 úpravami proměnných. Zjistili, že až 15 % kolapsů nastalo v důsledku nových stresů nebo extrémních událostí, a to i při zachování konstantní úrovně primárního stresu. Z toho vyvodili závěr, že i když je jedna část ekosystému řízena udržitelně, nové stresy, jako je globální oteplování a extrémní povětrnostní jevy, mohou vychýlit rovnováhu směrem ke kolapsu.
Přestože rozsah studie byl omezený, autoři uvedli, že výsledky ukazují, že je třeba, aby tvůrci politik jednali s větší naléhavostí.
"Předchozí studie ekologických bodů zvratu naznačují značné sociální a ekonomické náklady od druhé poloviny 21. století. Naše zjištění naznačují, že tyto náklady mohou nastat mnohem dříve," poznamenal spoluautor studie profesor John Dearing.
Podle Willcocka jsou tato zjištění "zničující", ale tento přístup - analýza prostřednictvím systémové dynamiky - má podle něj i pozitivní potenciál, protože ukazuje, že malé změny v systému mohou mít velké dopady. Přestože se studie zaměřila na negativní dopad drobností, které lámou páteř ekosystémů, může to podle něj být i naopak. Například jezero Erhai vykazuje známky obnovy.
"Stejná logika může fungovat i obráceně. Potenciálně, pokud vyvinete pozitivní tlak, můžete pozorovat rychlé zotavení," řekl, i když zdůraznil, že čas utíká rychleji, než si většina lidí uvědomuje.
Podrobnosti v angličtině ZDE
3966
Diskuse