Protest Greenpeace narušil valnou hromadu ČEZu. Neprodlužujte těžbu na Bílině, žádali akcionáři a akcionářky vedení firmy a vládu
26. 6. 2023
čas čtení
6 minut
Tisková zpráva Greenpeace ČR
Praha - 26. června 2023: Na právě probíhající valné
hromadě ČEZ protestovali aktivisté a aktivistky Greenpeace proti prodlužování a
rozšiřování těžby na hnědouhelném dole Bílina v severních Čechách. Během akce
vystoupil s projevem aktivista Greenpeace, který je zároveň akcionářem firmy
a který se účastnil i protestu na dole Bílina minulý týden, a vyzval management
firmy, aby prodloužení těžby na dole Bílina zastavil. Zatímco mluvil,
přistoupili k němu aktivisté s transparenty "ČEZ, neprodlužujte těžbu na
Bílině" a "This is a Fossil Crime Scene".
Po projevu se
účastníci a účastnice protestu sešli pod pódiem, na němž v tu chvíli seděl
management a dozorčí rada firmy ČEZ, a roztáhli zde ještě další transparenty -
. Valná hromada byla kvůli protestu přerušena. Akcionářům a akcionářkám, kteří
se účastnili protestu, bylo zabráněno v podání žádosti o vysvětlení a byli
vyvedeni z valné hromady, čímž byla narušena jejich akcionářská práva. Někteří
proto podají akcionářskou žalobu na ČEZ, která bude požadovat zneplatnění
celého průběhu valné hromady a všech na ní proběhlých hlasování.
Těžební firma Severočeské doly získala povolení k rozšíření dolu Bílina od
Obvodního báňského úřadu v Mostě letos v březnu a česká kancelář Greenpeace se
proti tomu odvolala. Organizace Greenpeace dlouhodobě kritizuje plány na těžbu
až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin.
Aktivisté a aktivistky Greenpeace z Česka, Polska a Německa také minulý
týden ve čtvrtek vylezli na rypadlo v dole Bílina, aby protestovali proti
plánovanému rozšíření těžby. Na konstrukci rypadla připevnili obrovský
transparent s anglickým nápisem „End Fossil Crimes“ (Skoncujte s fosilnímI
zločiny). Po několika hodinách ho vyměnili za transparent s českým nápisem
„Konec těžby 2030“.
Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace, říká:
"Prodloužení těžby na dole Bílina po roce 2030 považujeme za
klimatický zločin. Aktivisté a aktivistky Greenpeace z Česka, Polska a Německa
proto minulý týden vystoupali na zdejší rypadlo, aby skupinu ČEZ vyzvali k
zanechání jejích plánů na pokračování těžby. Dnes jeden z těchto aktivistů
dorazil i přímo na valnou hromadu společnosti, aby zde předal svůj vzkaz.
Pokračující těžba na velkolomu Bílina škodí životnímu prostředí a vysoké emise
z vytěžného uhlí mají značné dopady na klima. Česká vláda se ve svém
programovém prohlášení sice zavázala skončit s uhlím do roku 2033, nyní ale
hrozí těžba dokonce i po 2035. "
Organizace Greenpeace kromě samotného povolení k těžbě také napadla kladné
stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo ministerstvo životního prostředí
(MŽP) po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA) v době, kdy
ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizuje především
fakt, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na
klima. Uhlí z dolu Bílina zásobuje nedalekou velkou uhelnou elektrárnu Ledvice,
několik tepláren i lokální topeniště. Záměr počítá s vytěžením necelých 50
milionů tun uhlí, podle posudku MŽP má mít na svědomí v průměru 11,5 milionu
tun CO2 ročně. Greenpeace tvrdí, že v době klimatické krize není možné povolit
projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů, a vyzývá ministra
životního prostředí Petra Hladíka, aby kladné stanovisko ministerstva k další
těžbě změnil a prodloužení těžby na dole Bílina zastavil.
Povolení jakékoli těžby na Bílině po roce 2033 je přitom v přímém rozporu s
programovým prohlášením současné vlády, která se zavázala “vytvářet podmínky
pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný
odklon od uhlí do roku 2033”. Současně je v rozporu s usnesením vlády, kterým
byla schválena východiska Státní energetické koncepce ČR, v nichž je uveden
následující strategický cíl: „Snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez
technologie zachytávání) na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0
% do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do
roku 2033.“
Greenpeace také kritizuje, že platnost vydaného povolení k hornické činnosti
na Bílině není nijak závazně časově ohraničena. Těžba je limitována pouze
vymezením plochy, na které může probíhat. V případě snížení objemu těžby a
jejího pomalejšího postupu by tak hornická činnost mohla probíhat i mnoho let
po roce 2035. Provozovatel velkolomu Bílina by tak mohl následovat příkladu
velkolomu ČSA, kde se dnes stále těží, přestože těžba zde byla povolena podle
dokumentace “POPD 2000 až 2014”.
Přestože se schválený záměr jmenuje “Pokračování hornické činnosti – I.
etapa – Doly Bílina 2019–2035”, schválený plán rekultivací počítá s tím, že se bude
těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055, tedy až
dvacet let po nyní předpokládaném skončení těžby. Původně totiž Severočeské
doly plánovaly, že budou těžit do roku 2050. Schválený plán tak nijak neřeší
rekultivaci velkolomu na území, které vznikne těžbou do roku 2035, ani zda je
tento prostor vůbec technicky možné rekultivovat. Na základě takto povoleného
záměru by navíc mohla těžební společnost tvrdit, že nabyla legitimní očekávání
k pokračování těžby i v letech 2035 – 2055 a požadovat od státu odškodné za
neuskutečněnou těžbu. Podobným způsobem argumentují těžební firmy v Německu,
které dostávají za dřívější uzavírání dolů finanční kompenzace ve výši několika
miliard eur.
2382
Diskuse