Zavedení univerzitního školného způsobilo v Británii vysokým školám katastrofu

2. 6. 2023

Britské univerzity již nemohou být finančně závislé na zahraničních studentech. Musí se reformovat, aby přežily
 
Univerzity se stávají hlavní obětí chaosu, který zachvátil britský veřejný sektor. Rektoři prosí o "nový model" vládního financování. To následuje po zprávách, že třetina anglických univerzit hospodaří se schodkem. Vzhledem k tomu, že téměř pětina britských vysokoškolských studentů nyní pochází ze zahraničí - z toho 125 000 z Číny -, panuje téměř panika z odhodlání britského ministerstva vnitra omezit příchod studentů do Británie.

Některé univerzity, včetně Manchesteru, Glasgowa, Sheffieldu, University College London a Imperial, jsou zcela závislé na čínských studentech, kteří tvoří čtvrtinu až třetinu jejich příjmů. To znamená, že jakákoli sankce Pekingu vůči Británii - například za příliš časté zmínky o Ujgurech - by mohla tento kohoutek zavřít hned u zdroje. Počet Číňanů již klesá, loni o 4 %, a kompenzuje to pouze prudký nárůst počtu Indů, Nigerijců, jihovýchodních Asiatů a 135 000 rodinných příslušníků studentů. Toto poslední číslo chce britské ministerstvo vnitra snížit.

Tato situace je velmi nestabilní. Počet studentů z EU se od brexitu propadl o více než polovinu. Zahraniční studenti platí 10 000 až 38 000 liber ročně, což jsou nejvyšší poplatky na světě, a v podstatě superzadlužují své vlastní, často chudé země, aby mohli křížově dotovat studenty ve Spojeném království. Navzdory tomu má Kentská univerzita již deficit 65 milionů liber a leicesterská de Montfort 10 milionů liber. Rektoři nyní nechávají stávkovat přednášející, budovy chátrají a univerzity jsou nuceny propouštět. V únoru se rektor Východoanglické univerzity David Richardson potýkal s 30milionovou dírou v rozpočtu a rezignoval. Minulý měsíc byl jeho nástupce na setkání zaměstnanců obklopen ochrankou.

Ve větru jsou i další stébla. Od covidu došlo k dramatickému poklesu návštěvnosti univerzitních přednášek a k nárůstu online vzdělávání. Britští studenti již absolvují s nejvyšší mírou studentského dluhu, řádově 40 000 až 50 000 liber, a stále více jich přemýšlí, zda se jim to vyplatí. Téměř poprvé v historii klesl v loňském roce počet prváků. Rychle roste počet uchazečů o studijní stáže - tedy studentů placených zaměstnavateli - a stále méně zaměstnavatelů se zajímá o známky z diplomů. Proto někteří rektoři místo zvyšování poplatků volají po tom, aby více vládních peněz šlo přímo na pokrytí nákladů na výuku. Vláda však již nyní vydává obrovské částky na pokrytí poloviny studentských půjček, které absolventi univerzit nejsou schopni splácet.  Je téměř jisté, že žádná další pomoc z tohoto zdroje nepřijde.

Rektoři mají pravdu v tom, že je zapotřebí nový model. Stará tradice výuky prostřednictvím učitele se ukázala jako neúčinná pro masové vysokoškolské vzdělávání. Stejně tak se ukázal jako neefektivní zvyk nízkého počtu kontaktních hodin spolu se zvykem, který je pro Británii jedinečný, a to, že standardem je vysokoškolské vzdělávání s ubytováním studentů na kolejích. Náklady na tyto archaické postupy v podobě času a zdrojů byly a jsou ohromující.
 
Tyto změny byly ještě zhoršeny covidem, internetem a nyní umělou inteligencí a změnami v kvalifikačních potřebách ekonomiky. Téměř úplné vymazání polytechnického a dalšího odborného vzdělávání bylo katastrofou. Vedlo k chronickému nedostatku všech forem zdravotnického personálu, laborantů, pečovatelů, učitelů základních škol a administrátorů. Další vzdělávání nemělo být nikdy degradováno. Studentské koleje by se neměly tyčit nad centry měst, jako by studenti potřebovali sociální bydlení více než bezdomovci.