Ruská zpravodajská válka sílí aneb Nepřekvapivé zjištění

11. 1. 2023 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
Ve střednědobém výhledu je hlavním cílem Kremlu podkopat západní podporu ukrajinských obránců.

Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV), hlavní vnitřní kontrarozvědná agentura, oznámil, že registruje nárůst aktivit ruských zpravodajských služeb v zemi. Na počátku rozšířené ruské války proti Ukrajině bylo přitom ze Spolkové republiky Německo vypovězeno 40 ruských agentů.


Pokud byste si mysleli, že jednorázovým vypovězením desítek agentů s diplomatickým krytím se SRN zbavila ruských podvratných aktivit – nebo, podle stejné logiky, že se obdobnými kroky zbavila ruského vlivu ČR – byli byste na velkém omylu. Zpravodajští důstojníci na ambasádě představují pouze nejvyšší výkonné patro zpravodajské sítě, zatímco špinavá práce v terénu závisí na tzv. ilegálech. To bývají lidé bez oficiálního krytí, kteří v případě odhalení nejsou označeni za „personu non grata“ a vyhoštěni ze země. Ilegály v podobných případech čeká normální zatčení a vězení. V nejlepším případě pak mohou doufat v budoucí výměnu za jiného agenta.


Jestliže Rusko přišlo v Německu dočasně o 40 zpravodajských důstojníků vypakovaných z velvyslanectví, znamená to, že dohromady mohli řídit síť dalších asi 200-400 osob v terénu. A tyto osoby přirozeně s odjezdem svých řídících důstojníků nikam nezmizely. Jen se na pár měsíců ocitly v situaci, kdy jim neměl kdo oficiálně předávat nové úkoly. Ruská strana musela chvíli hledat způsoby, jak ilegály znova kontaktovat a dostat pod kontrolu. Přesně to se teď snaží dokončit. V Německu, v České republice, na celém Západě.


Že se věci mají opravdu tak, jak je uvedeno výše, naznačuje například kauza před Vánocemi odhaleného ruského agenta uvnitř zahraniční zpravodajské služby Bundesnachrichtendienst (BND), který měl předávat do Moskvy přísně utajované materiály spojené s konfliktem na Ukrajině získané od zahraničních služebTento agent nebyl odhalen vlastními silami německé BND, ale teprve na základě tipu z partnerské země.


V souvislosti s případem zatčeného Carstena L. byla provedena domovní prohlídka ještě nejméně u jedné podezřelé osoby, která pracovala s předanými materiály. Angloamerické zdroje jsou přesvědčeny, že určitě nešlo o ojedinělý případ.


Rusko se vrací k tomu, co by mělo umět


Zatímco na ukrajinské frontě po ruském vyklizení Chersonu víceméně panuje pat, vůbec to neznamená, že by Kreml byl s takovým stavem smířen. Podle Kyjiva už někdy v únoru nebo březnu nelze vyloučit další pokus o ruskou ofenzívu provedenou částí mobilizovaných záloh, nejpravděpodobněji z běloruského území.


Taková ofenzíva by proběhla v podmínkách, kdy je provoz ukrajinské společnosti dlouhodobě zatěžován opakovanými saturačními útoky s pomocí desítek střel s plochou dráhou letu a íránských „sebevražedných dronů“ Šáhid. A to by mohlo omezit schopnost ukrajinských úřadů i vrchního velení rychle reagovat na měnící se situaci obdobně, jako to dokázaly během pokusu o útok na Kyjiv na jaře roku 2022.


O taktickou a operační situaci na bojišti však těm, kdo organizují obnovu ruských sítí na Západě, už tolik nejde. Ruští zpravodajci sice původně invazi na Ukrajinu naplánovali bez významnější spoluúčasti armády, jenže tyto doby jsou nenávratně pryč. Teď na nich zůstávají úkoly, které by měli umět – a podle všeho také umějí – zvládat lépe.


Ukrajina nemůže dlouhodobě vzdorovat ruské agresi bez pokračující západní podpory – zpravodajské, vojenské, ekonomické i humanitární. K tomu je ale nutné, aby trvala vůle donorů pomoc poskytovat „tak dlouho, jak bude třeba“. V tuto chvíli to znamená minimálně do konce roku 2023.


Ruské zpravodajské služby ovšem mají za úkol pracovat na vyhrocení sporů a neshod uvnitř západních společností a na jejich destabilizaci. To není jen úkolem kremelské propagandy, která směrem dovnitř země soustavně šíří krvežíznivé imperiální narativy, zatímco směrem na západ vypouští mírnější sdělení určená těm, kdo „strašně touží po míru“.


Uvnitř západních společností se bude Rusko snažit obnovit i šířeji pojaté vlivové operace s cílem rozšířit narativ o „zbytečnosti“ podpory ukrajinského obranného úsilí a potřebě upřednostnit „jiné a palčivější domácí problémy“.


Samozřejmě, že kromě vyprávěnek o „kulturní neslučitelnosti“ Ukrajinců se západními hodnotami, které jsou určeny zejména ultrapravicovým xenofobům, přijdou na řadu i ruská aktiva na polomrtvé západní levici. Všechno to poštěkávání o bídě, drahých potravinách a energiích, nedostatečné pomoci vlád a nedostatečné pozornosti věnované centrální vládou otázkám života a smrti spojeným s dálničním obchvatem obce Vyšné Vlkodlaky.


Víme přitom dobře, že tyto narativy nestačí „fakticky vyvracet“, protože za jejich šířením stojí šikovně vířené davové emoce. Daleko důležitější a účinnější by bylo odhalovat konkrétní vazby šiřitelů na ruské sponzory ublíženeckých vyprávěnek.


Ale to opravdu těžko mohou dělat novináři pracující s otevřenými zdroji.


Tento článek také vyšel na webu Seznam Médium ZDE

4
Vytisknout
7965

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2023