"V ruskojazyčné komunitě v Německu je mnoho Putinových sympatizantů"

2. 12. 2022

čas čtení 4 minuty
Ruská "Novaja Gazeta" byla největšími nezávislými novinami v zemi – dokud nezačala válka proti Ukrajině a Putin nepotlačil všechny opoziční hlasy. Aby redakce mohla pokračovat v necenzurovaném zpravodajství, odjela do zahraničí. V Německu nyní vyšlo nové vydání, informuje Anna Šemjakova.

"Realita je znepokojivá. Takže Kreml všechna nezávislá média poslal na hřbitov," píše šéfredaktor Kirill Martynov v Novaja Gazeta Europe. Odmítl však "velkorysou nabídku" a přinesl do Evropy kdysi největší ruské nezávislé noviny. 24. listopadu vyšlo v Německu první číslo tištěných novin. Psali je redaktoři, kteří po vypuknutí války uprchli do zahraničí. Jejich práce v Moskvě byla krátce po ruské invazi na Ukrajinu prakticky zakázána.

Na začátku března Vladimir Putin schválil zákon kriminalizující údajné falešné zprávy o "zvláštní operaci", jak byla válka na Ukrajině nazývána. Novinářům hrozily pokuty, vězení nebo ještě něco horšího za "veřejné šíření nepravdivých informací". Ještě předtím byla svoboda tisku opakovaně napadána: Pod vládou Vladimira Putina se nezávislé zpravodajství stalo stále obtížnějším, mediální domy se dostaly pod státní kontrolu, novináři byli nazýváni "zahraničními agenty" a vystaveni represáliím.

Od založení listu Novaja Gazeta v roce 1993 noviny kolem šéfredaktora a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova kriticky informovaly o vládě. Odhalily případy korupce a psaly o zločinech spáchaných ruskou armádou. V roce 2000 bylo šest novinářů zabito při pokusech o atentát, údajně kvůli své práci.

Zákony, které byly přijaty v březnu 2022, znamenaly de facto zákaz opozičních hlasů. Postižena byla i nezávislá média, jako je internetový televizní kanál Dožď nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy, stejně jako ruská webová stránka Novaja Gazeta. Úřad pro dohled nad médii Roskomnadzor pohrozil, že mu odebere poslední licenci. 28. března noviny ukončily činnost v Rusku a 5. září moskevský soud konečně odebral novinám tiskovou licenci.

Nová redakce Novaja Gazeta v Lotyšsku

Aby bylo možné pokračovat v necenzurovaném zpravodajství, odešlo 45 ze 75 zaměstnanců do zahraničí – do Lotyšska, Polska, Rakouska nebo Německa. V dubnu bylo v Rize vytvořeno nové sídlo Novaya Gazeta Europe. Po dvou tištěných vydáních v Lotyšsku chtějí nyní noviny oslovit čtenáře v této zemi: "V Německu je velká rusky mluvící komunita," říká Michael Komin z redakce Rigy. Mnozí z těchto lidí by hledali informace v prokremelských médiích nebo v ruské státní televizi. "V ruskojazyčné komunitě v Německu je mnoho Putinových sympatizantů," říká Komin. Noviny se chtějí prezentovat jako alternativní zdroj informací k ruské propagandě.

Nové vydání má 24 stran a je zařazeno jako příloha ruskojazyčných novin "Russkaja Germanija" založených v Berlíně v roce 1996, které se od začátku války nazývají "Redakzija Germanija" (německy: Redaktion Deutschland). Články se mimo jiné zabývají plynovou krizí v Německu nebo analyzují hrozbu, kterou představují němečtí blogeři a novináři sympatizující s Putinem. Ale její ochranná známka, investigativní zprávy, jsou také vytištěny. Jeden z příběhů kriticky zkoumá ruskou školskou reformu, která "učí" děti "vlastenectví". Tam by studenti studovali výroky Vladimira Putina o "zvláštní operaci", oslavovali "vstup" ukrajinských území do Ruska a učili se nenávidět Ukrajinu a NATO.

Více než dva miliony rusky mluvících v Německu

Noviny doufají, že osloví co nejširší cílovou skupinu v Německu. Pro první vydání bylo vytištěno 60 000 výtisků. Podle výzkumníka migrace Jannise Panagiotidise žilo v roce 2020 v Německu přibližně 2,2 milionu dospělých, kteří mají ruštinu jako svůj mateřský jazyk nebo jí plynně mluví. Mnozí z nich přišli do Německa v roce 1990 jako etničtí němečtí repatrianti nebo židovští uprchlíci.

Ruská válka vyvolala další migrační pohyb do Německa. Z Ukrajiny přijel asi milion uprchlíků. Kromě ukrajinského úředního jazyka mluví většina Ukrajinců také rusky, protože země musela během svého členství v Sovětském svazu prosazovat ruštinu jako úřední jazyk. Rusové, kteří se staví proti režimu Vladimira Putina nebo chtějí uniknout částečné mobilizaci, však také našli útočiště v Německu. Podle ministerstva zahraničí bylo ruským státním příslušníkům od března do konce října 2022 vydáno celkem asi 53 300 víz.

Zda noviny osloví okruh Ukrajinců nebo Rusů v exilu, nebo spíše zvítězí v rusky mluvící diaspoře, zůstává otevřené. "K tomu slouží testovací fáze," říká Komin. Druhé tištěné vydání vyjde v prosinci.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
4997

Diskuse

Obsah vydání | 6. 12. 2022