Politika spálené země: Zlovolné akce Ruska na Ukrajině jen dále odhalují jeho slabost

3. 12. 2022

čas čtení 6 minut


Kreml se domníval, že se přes Ukrajinu přežene a Kyjev obsadí během několika dní,
píše Andrew Roth z Moskvy.

Nyní, po více než devíti měsících katastrofální války s Ukrajinou, nová ruská strategie zaměřená na infrastrukturu, na světlo, teplo a vodu  milionů ukrajinských domácností, odhalila   slabost Ruska a jeho zoufalství tváří v tvář úpornému ukrajinskému odporu.

Bezmocnost Ruska - a rozsah destrukce, kterou Moskva způsobila na území, jež považuje za své vlastní - proniká do oficiálních ruských  prohlášení,kdy se  Kreml snaží dostat  Ukrajinu do zoufalého  stavu na prahu kruté zimy.



 
Ruští představitelé přirovnávají ničení v ukrajinských městech a svou strategii k své strategii z druhé světové války a téměř ji líčí jako strategii spálené země.

Na čtvrteční tiskové konferenci dostal ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdou otázku ohledně ruského ostřelování Chersonu, města, které Rusko v září prohlásilo za anektované, v listopadu z něj uprchlo a nyní ho pravidelně ostřeluje z druhé strany Dněpru.

"Jak můžete ospravedlnit raketové útoky na civilní obyvatelstvo, infrastrukturu, zbavení lidí přístupu k vodě a elektřině, a to i v oblasti Chersonu, kterou Rusko považuje za své území?" byl dotázán.

"Město Stalingrad bylo také naším územím," odpověděl Lavrov s odkazem na moderní město Volgograd, které bylo dějištěm nejsmrtonosnější bitvy druhé světové války. "Zasáhli jsme Němce tak, že odtamtud utekli."

Současná strategie Moskvy je v příkrém rozporu s původním plánem Ruska: rychlý úder na Kyjev a další města, který by jim umožnil během několika týdnů ovládnout zemi a její klíčovou infrastrukturu.

"Tato válka se neměla zaměřovat na kritickou infrastrukturu, jako jsou elektrárny a železnice, protože ty byly pro ruské plány na obsazení země životně důležité," uvádí zpráva, kterou tento týden zveřejnil britský thinktank Royal United Services Institute (RUSI) a která odhalila podrobnosti z oficiálních rozkazů zachycených od ustupujících ruských jednotek. "Likvidace politického vedení Ukrajiny byla především úkolem pro ruské speciální služby. Další linie úsilí, přidělená ruským speciálním jednotkám a jednotkám vzdušného napadení, spočívala v obsazení ukrajinských elektráren, letišť, zásobování vodou, centrální banky a parlamentu."

Nyní se zdá, že opak je pravdou. Útoky Ruska na energetickou infrastrukturu přišly krátce poté, co bylo Rusko nuceno ustoupit z klíčových měst na jihovýchodě Ukrajiny. Odhalují jasnou slabost Ruska.

Vladimir Putin údery proti ukrajinské infrastruktuře obhajuje a snaží se je přirovnat k údajným ukrajinským úderům v ruských pohraničních oblastech a k nedávnému výbuchu na Kerčském mostě.

V pátečním telefonickém rozhovoru německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že útoky jsou "vynucenou a nevyhnutelnou odpovědí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře, včetně Krymského mostu a energetických zařízení".

Přední ruští odborníci a propagandisté otevřeně přiznávají, že Rusko nemá jinou strategii: od plánování obsazení Ukrajiny nyní přešlo k plánu zemi jednoduše ochromit. Tím prý mohou zabránit tomu, aby Rusko utrpělo ještě větší porážku.

"Plánují obsadit náš Krym," řekla Margarita Simonjanová, šéfka televize RT, s odkazem na polozstrov, který Rusko obsadilo v roce 2014.

Nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajina plánovala bezprostřední operaci směrem ke Krymu, ačkoli se podél ruské frontové linie konfliktu začala objevovat ruská opevnění, což naznačuje, že se Rusové na Krymu snaží udržet své pozice.

"A my děláme jedinou věc, kterou v této situaci můžeme udělat. Bombardujeme je. Bombardujeme je každý den. Bombardujeme jejich infrastrukturu. Bůh ví, že to není to, co jsme chtěli. Vím, že to není ani to, co chtěli naši vůdci," řekla Simonjanová.

Ať už tomu je jakkoliv, je jasné, že Rusko upustilo od předstírání zdrženlivé války. Podle plánů, o nichž informovala RUSI, se Rusko nyní nachází na neprobádaném území: jeho bezpečnostní služba FSB se nikdy neobtěžovala zabývat se plánováním pro nepředvídané události, "ani nepředpokládala jiný výsledek než vlastní úspěch".

Novou strategii zaměřenou na civilní infrastrukturu je ruské veřejnosti obtížnější předkládat. Osoba, která zastává řídící funkci v jedné státní mediální agentuře, uvedla, že redaktoři jsou nabádáni, aby se zaměřili na to, jak údery ovlivňují ukrajinskou armádu, místo aby se zaměřovali na jejich humanitární dopad.

Zprávy jsou však smíšené. Vysocí představitelé, jako například bývalý prezident Dmitrij Medveděv, se otevřeně škodolibě vyjadřují o humanitární katastrofě, které Ukrajina čelí, a píší, že Rusko musí nejprve zvítězit a "pak vyřešíme světlo".
 

V televizi se však roztleskávači války zaměřili i na nejhorší scénáře, protože Rusko nadále ustupuje a zdá se, že nemá odpověď na to, jak čelit ukrajinskému postupu.

televizní moderátor Vladimir Solovjev pravidelně připomíná možnost, že by Rusko mohlo použít jadernou zbraň, pokud by mělo pocit, že je ohrožen Krym. Jiní se podobnými argumenty snaží  posílit národní odhodlání a tvrdí, že Rusko je ohroženo rozpadem.

"Co je nám po tom, že další čtvrť Kyjeva zůstane bez světla nebo zmizí?" řekla Simonjanová  během pořadu se Solovjovem. Varovala, že v případě prohrané války by ruští představitelé mohli čelit haagskému tribunálu. Její logika je jednoduchá: pro Rusko už není cesty zpět.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
4550

Diskuse

Obsah vydání | 6. 12. 2022