Spořílkova dobrodružství

6. 12. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 6 minut
Česká republika věru nemá štěstí. Už dlouhou dobu se nedaří. Primitivně jsme uvěřili na svatý boj proti korupci z hub korupčních machrů a jako tupci jsme nedali na varování dějin a navolili si do čela státu Estébáka Bubáka Babiše. Nu což, proklestili jsme se pár léty s Buranem a Zemanem. A znovu jsme nedali na zvednuté prostředníčky chechtající se historie a dali opět šanci Klukům od Kmotří řeky. Čekali jsme ladný odlet pana „Motýle“ do Motýlí říše, kde kulatá kobliha a šťastný párek pro každého jest. Nažhaveni se, my naivní, těšili na pravdu a lásku, nebo tak něco. Místo pirátského kapitána či rakouského starosty se nám dostalo státnického kmotra, brněnského mafiána a opavského primitiva.

 

Po roce bezva vlády se objevily náznaky, že zemi v srdci Evropy (i v dalších zaostalých postkomunistických guberniích) hrozí příští jaro měnová krize. Provládní ekonomové zjistili, že nic takového nehrozí, nevládní ekonomové zjistili, že něco takového hrozí. Zatím se zpráva o ekonomických problémech neprobila k uším poslanců Poslanecké sněmovny. Dosud se nepodařilo zjistit, zda je problém v ucpaných uších, nebo je na vině tradičně mdlý rozum ctihodných zástupců lidu, čí pověstná stranická poslušnost až za hrob. Navedený dav mdlý a neslyšící odhlasoval neuvěřitelný rozpočet na příští rok. Tak neuvěřitelný, že i mazaný neuvěřitelný Hulk je proti němu navýsost uvěřitelný. A tak po vládě Paví princezny Alenky, přichází pro finance rána z milosti od ekonomických komiků strany ODS.

Nevím, kde si hodlá neuvěřitelný Spořílek půjčit na provoz státu jemu omylem svěřenému, až mu důvěryhodné instituce za podvedenou práci dají dluhového peška. Možná bude škemrat i s provládními ekonomickými skopci i Skopečky v Kremlu, v Dillí Starém i Novém či v Číně. Možná že dá do frcu rodnou Opavu, a možná bude škemrat u Křetínského, Tykače nebo zatne sekeru doma u Kelnerů. Možná hromadně budeme příští rok poníženě prosit o krejcar na vysoký úrok u těchto téměř svatých šíbrů Země české.

Čím více ekonomicky klesáme do finančního Tartaru, tím více zrychlujeme v úprku před pěchováním státní kasy. Příjem z EET nepotřebujeme, protože Česko je široko daleko pověstný ráj poctivých podnikatelů, kteří na prvním místě platí daně, pak platí daně, pak platí antiminimální mzdy a teprve pak počítají skrovné zisky. Škrtáme tedy pár nepotřebných miliard. Zavádíme pro dobro společnosti opětovně černý Švarc systém a škrtáme dalších pěkných pár miliard. K tomu dál neochvějně trváme na ZSM a zásadním nezvyšování daní, což v době krize musel vymyslet a odsouhlasit samotný ekonomický ďábel. Čerpání z fondů EU se jaksi omylem pochroumalo, ba co více, nějak záhadně se nám doma pochroumal celý maloobchod. Ale na dividendách posíláme ven skoro víc, než si ročně půjčíme na provoz státu.

Naprostí amatéři z OECD se připojují k naprostým amatérům z Nomury a společně varují nás. Ale my na neomarxistickou chátru, co má chandru, kašleme. Inflaci po česku trikem snížíme, aby to jako vypadalo, že s ní jako bojujeme, a dokonce vítáme recesi coby příslib budoucího štěstí. Inflaci jsme si tak oblíbili, že si ji tady hýčkáme, krmíme a neopustíme tě. Kolem klesá, ale co my s tím? I bratr slovenský srazil letošní rozpočtový schodek na polovic, kdežto my skvělí kontrujeme nejskvělejším premiérem české historie.

Babišova bankovní kukačka Michl kupodivu sedí na úrocích, jako saň na saních a sálá nadšením za pochvaly. Upíři jsou tuze spokojeni, že nestoupají úroky, a přímo vrní blahem, že na inflaci ser… nic neděláme. Zděšený ministr financí o inflaci nejeví zájem, a tak inflace kontumačně vyhrává. Michl ping, Stanjura pong.

A jak chce šílený Spořílek naopak peníze do systému přivábit? Jde na to tak nějak po Klausím způsobu. Chce zkrátit rodičovskou i s příspěvkem, omezit důchody a zrušit pár méně významných daňových nedopatření. Slevy na dopravu jsou čiré zlo, a tak fuj s nimi. Nikdo přeci nechce poškodit rodiny s dětmi, zní od vládní koalice. Čemuž zcela odpovídá stav, kdy rodiny s dětmi a samoživitelky nejvíce trpí neřešenou inflací. Jesle, dětské skupiny ani školky zatím nemáme, ale jistě, po zkrácení rodičovské, ihned budů. Dál chce Spořílek (ministr financí) pravicovou reformu regionálního školství a to tak, že za méně peněz bude více muziky. Už se dal slyšet, že učitelů máme zatraceně hodně a hodně to stojí, takže propustit bez platu a bez milosti. Konečně také posuneme odchod do důchodu na kýžených sto let, by mohlo hrdě zaznít: „sto roků pro stát makal jsem, a ani na uhlí už nemám“.

A do toho Válek, ministr zdravotnictví, vymyslel po totálním vítězství nad covidem, že děti pojedou na lyže za peníze pojišťoven, kterým Spořílek (ministr financí) pokrátil příjmy. TOP olizuje sotva hranici volitelnosti, proto je potřeba se zalíbit a podpořit nemajetné majitele stropem zasněžených sjezdovek. A nadstandard bude, vy holoto líná!

Nakonec rozetnul gordický uzel minulých slibů nejskvělejší premiér všech dob a zemí, kdy řekl, že on skvělý premiér nemůže momentálně mentálně snižovat rozpočtové deficity, neb ten pitomý lid stále něco chce a nemá na vlastní život mezi oligarchy v kotlině české, moravské i slezské.


Haraším Petr Orlau

Nelítostným pohledem nevidomého z veřejných zdrojů

2
Vytisknout
3778

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2022