Že bychom se konečně chtěli stát vyspělou západní zemí aspoň v něčem?

5. 12. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty
Zdá se mi už dlouho, že kvalita debaty v nedělním pořadu České televize Otázky V. Moravce vždycky výrazně vzroste, když je mezi hosty některý z představitelů průmyslu. Často to bývá pan Radek Špicar, tuto neděli to byl pan Jan Rafaj.

Klidná a věcná debata s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou se točila kolem toho, zda jako Česká republika jsme na úrovni západních zemí Unie v řešení současné krize. Pan Rafaj dával za vzor Německo a naléhal na vládu, ať konečně, v řádu dnů, Německo doženeme v přijatých opatřeních. Pak vládu pochválil za to, že dokázala zajistit dostatek plynu pro tuto zimu, i když i to okořenil výtkami a poznámkou, že vládě v tom pomohla i snížená spotřeba.

V zásadě je jasné, že nestačí zavedení pouhých stropů, a to jak v případě firem, tak domácností, ale chce to zvláštní pomoc pro ty nejvíce zranitelné. Pan Rafaj pochválil Německo i za efektivní podporu ekonomiky v covidové krizi. Ze slov obou pánů bylo konečně po dlouhé době cítit, že Česko chce být stejně vyspělou zemí, jako jsou ty země na západ od nás.

Hezky mi to zapadlo do zprávy, která se dostala kupodivu výrazně i do českého mediálního prostoru: návštěva prezidenta Macrona v Bílém domě a utužení americko-francouzských vztahů. Joe Biden správně zdůraznil, že Francie je prvním americkým spojencem o dob bojů o nezávislost a americké revoluce v 18. století.

Třeba i tohle přispěje k probuzení východní Evropy ze snů o tom, že ona má k USA blíže než tradiční západní spojenci jako Francie nebo Německo. Co je vlastně současné Německo než triumf americké okupační správy a americké demokracie? Kde to ti Američané pořádají konference desítek zemí, na nichž koordinují vojenskou pomoc Ukrajině? Na své tradiční základně Ramstein, kterou si v Německu vybudovali v letech 1949-1952 a kterou, jak se píše na anglické wikipedii, projektovali francouzští inženýři.

A když už jsem u té Francie, vysoce jsem ocenil, že pan ministr v Otázkách V. Moravce měl odvahu zchladit vzývání jaderné energetiky poukazem na to, že velká část francouzských jaderných elektráren stále stojí a Francie nepřestává být v důsledku toho čistým dovozcem elektřiny. My ale máme samozřejmě pevnou naději, že někdy v roce 2035 nebo spíše o deset patnáct let později (jako elektrárna ve Flamanville, která má už zpoždění 10 let a nárůst nákladů na dvojnásobek) budeme spaseni jadernou energetikou. Do té doby si asi vystačíme s nebeskou manou.

2
Vytisknout
5562

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2022