Ruská agrese na Ukrajině: Putin opět řinčí jadernými zbraněmi ve snaze zastrašit Západ

7. 12. 2022

čas čtení 14 minut
 
- Putin varuje před rostoucím rizikem jaderné války


Prezident Vladimir Putin varoval, že hrozba jaderné války je "na vzestupu", když hovořil během televizního výročního zasedání své "Rady pro lidská práva".

Putin trval na tom, že se Rusko "nezbláznilo" a že svůj jaderný arzenál považuje za čistě obranný odstrašující prostředek.

Řekl: "Nezbláznili jsme se, uvědomujeme si, co jsou jaderné zbraně. Máme tyto prostředky v pokročilejší a modernější podobě než kterákoli jiná jaderná země, to je zřejmý fakt. Ale nehodláme běhat po světě a ohánět se touto zbraní jako břitvou.

Dále prohlásil, že Rusko "by mohlo být jediným garantem územní celistvosti Ukrajiny", a dodal: Je to na nových ukrajinských vůdcích.


- Putin: Rusko "se bude bránit všemi dostupnými prostředky".

Vladimir Putin prohlásil, že Rusko se bude "bránit všemi prostředky, které má k dispozici", v boji, který označil za "boj za naše národní zájmy" proti Západu.

Během každoročního zasedání "Rady pro lidská práva", Putin tvrdil, že západní organizace pro lidská práva považují jeho zemi za "druhořadou zemi, která nemá právo vůbec existovat". Řekl:

"Z naší strany může existovat pouze jediná odpověď - důsledný boj za naše národní zájmy. Právě to budeme dělat. A ať nikdo nepočítá s ničím jiným. Budeme to dělat různými způsoby a prostředky. Především se samozřejmě zaměříme na mírové prostředky, ale pokud nám nic jiného nezbude, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici."

Ruský vůdce uvedl, že "speciální vojenská operace" jeho armády na Ukrajině může být "dlouhým procesem", ale v tuto chvíli nevidí potřebu mobilizovat další vojáky.

Z 300 000 záložníků, kteří byli povoláni do boje v rámci částečné mobilizace ruské armády v září a říjnu, je nyní na Ukrajině nasazeno 150 000, uvedl Putin.

Z nich 77 000 je v bojových jednotkách a zbytek plní obranné funkce, uvedl.

- Rusko se snaží "zmrazit" válku před obnovením útoků, říká Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusko se přes zimu snaží "zmrazit" boje na Ukrajině, aby připravilo své síly na obnovený útok na začátku příštího roku.

Podmínky pro mírové urovnání války "nyní nejsou", řekl šéf NATO na akci pořádané deníkem Financial Times po týdnech spekulací o možnosti diplomatických rozhovorů. Řekl:

"Podmínky [pro rozhovory] nyní nejsou, protože Rusko neprojevilo žádné známky toho, že by se zapojilo do jednání, která by respektovala svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Je na Ukrajincích, aby rozhodli, kdy nastane správný čas začít jednat a dohodnout podmínky. Většina válek a s největší pravděpodobností i tato válka skončí u jednacího stolu."

Stoltenberg vyzval spojence v NATO, aby přes zimu pokračovali ve vysílání zbraní do Kyjeva, protože, jak varoval, Rusko se snaží o "přestávku" v bojích, aby se připravilo na jarní ofenzívu. Řekl:

"Rusko se nyní snaží alespoň na krátkou dobu zmrazit válku, aby se mohlo přeskupit, opravit a zotavit a pokusit se na jaře příštího roku zahájit větší ofenzívu."

Ukrajina má "dynamiku", pokračoval a dodal, že "nemůže jít do konkrétních systémů, které nyní zvažujeme". Řekl: "Paradoxem je, že čím více si přejeme mírové, vyjednané řešení, které zajistí, že Ukrajina zvítězí, tím naléhavější je, abychom Ukrajině poskytli vojenskou podporu."
 

- Británie objednala "několik tisíc" protitankových zbraní NLAW, které mají nahradit 7 000 zbraní darovaných Ukrajině v minulém roce,
což vyvolalo stížnosti labouristů, že podpis dohody trval téměř 10 měsíců a výroba náhrad bude trvat tři roky.

Ministerstvo obrany oznámilo, že s hlavním dodavatelem, společností Saab, uzavřelo smlouvu v hodnotě 230 milionů liber na výrobu 500 kusů v roce 2023 a dalších tisíců v letech 2024 až 2026, což ukazuje, jak dlouho může trvat doplnění zásob vyčerpaných dary Ukrajině.

Británie byla jedním z prvních dárců zbraní Ukrajině, když v lednu, měsíc před ruskou invazí, oznámila, že pošle první várku zbraní NLAW. Od té doby jich darovala přibližně 7 000, i když přesné údaje nejsou k dispozici.

Zbraně NLAW pomohly Ukrajině zastavit ruský postup na Kyjev v únoru a březnu a ukrajinská armáda si pochvalovala jejich jednoduché použití. Ramenní bazuky mají dostřel 50 až 800 m a lze je jednoduše namířit na přijíždějící tank.

Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že tyto zbraně NLAW sehrály "rozhodující roli" při zatlačování ruské invaze. "Nadále plníme svůj závazek vůči NATO tím, že zajišťujeme, aby naše ozbrojené síly v příštích letech dostávaly stabilní dodávky těchto zbraní," řekl.

Zbraně NLAW budou montovány v Belfastu společností Thales a ministr zdůraznil, že tato zakázka přispěje k podpoře britských pracovních míst.


- Británie se zavázala poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě 2,3 miliardy liber v roce 2023,
celkem 10 000 protitankových zbraní včetně raket Javelin a Brimstone, raket NLAW, raketového dělostřelectva M270, 200 obrněných vozidel, 28 dělostřeleckých kanónů M109 plus téměř 100 000 nábojů a 3 miliony nábojů a více než 25 000 sad zimního oblečení.


- Vladimir Putin uvedl, že v současné době není třeba dodatečně povolávat ruské záložníky do bojů na Ukrajině,
uvedla agentura Reuters.
 edl.

- USA se vůči Ukrajině velmi jasně vyjádřily ohledně odpovědnosti za zbraňové systémy a svých obav z eskalace války s Ruskem
, uvedl ve středu mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

"Byli jsme důslední v našich obavách ohledně eskalace. Nepodporovali jsme je v tom," řekl Kirby po zjevných úderech ukrajinských dronů na dvě letecké základny hluboko v Rusku.

- OSN: OSN: Ruské síly zabily v prvních týdnech války na Ukrajině nejméně 441 civilistů včetně dětí


Podle zprávy úřadu OSN pro lidská práva zabily ruské síly během prvních týdnů poté, co prezident Vladimir Putin nařídil svým jednotkám vtrhnout na Ukrajinu, nejméně 441 civilistů.

Úřad vysokého komisaře pro lidská práva zdokumentoval hromadné popravy a útoky v desítkách měst ve třech regionech a upozornil, že skutečný počet obětí v Kyjevské, Černihovské a Sumské oblasti je pravděpodobně mnohem vyšší.

Zpráva se týkala období od začátku invaze Moskvy 24. února do začátku dubna a shromáždila důkazy ze 102 měst a vesnic na Ukrajině.

Zpráva uvádí:

"Uvedené činy byly spáchány ruskými ozbrojenými silami, které tyto oblasti kontrolovaly, a vedly ke smrti 441 civilistů (341 mužů, 72 žen, 20 chlapců a 8 dívek).

Mnoho těl zdokumentovaných ve zprávě neslo známky toho, že oběti mohly být zabity úmyslně," uvádí se ve zprávě. 

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk ve svém prohlášení uvedl:

Celkově ve válce do 4. prosince uvedlo Vysoké komisařství OSN pro lidská práva,  že napočítalo 6 702 mrtvých civilistů a že jeho monitoring zahrnuje porušení lidských práv ze všech stran.

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij a "duch Ukrajiny" byli jmenováni osobností roku 2022 časopisu Time.

- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že na ukrajinské mise v 15 zemích bylo zasláno 31 "podezřelých balíčků", což Kyjev označil za "kampaň teroru a zastrašování".

V uplynulém týdnu Ukrajina uvedla, že její velvyslanectví a poradci po celé Evropě obdrželi "krvavé" balíčky, z nichž některé obsahovaly zvířecí oči, včetně jejího velvyslanectví v Madridu, které rovněž obdrželo dopisní bombu.

V prohlášení na své stránce na Facebooku Kuleba napsal:

    V posledních dvou dnech dorazily podezřelé balíčky na velvyslanectví v Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Dánsku a také na konzuláty v Gdaňsku. Celkem již máme 31 případů v 15 zemích: (1), Vatikán (1), Dánsko (1), Španělsko (5), Itálie (4), Kazachstán (1), Nizozemsko (1), Polsko (6), Portugalsko (2), Rumunsko (2), USA (1), Maďarsko (2), Francie (1), Chorvatsko (1), Česká republika (2).

Ukrajinské ambasády a konzuláty fungují "v režimu zvýšených bezpečnostních opatření", neboť "hrozby našim diplomatům stále přicházejí", uvedl.

Podle Kuleby byla na všech obálkách "zaznamenána stejná adresa odesílatele: Kulema uvedl, že zásilka obsahovala adresu: prodejna Tesla v německém městě Sindelfingen". Dodal, že balíčky pocházely z pošt, které nebyly vybaveny kamerovými systémy.

Uvedl, že balíčky pocházely od útočníků, kteří přijali opatření, aby nezanechali stopy DNA, a dodal, že to "svědčí o profesionální úrovni provedení této akce".

Minulou středu byl zaměstnanec ukrajinského velvyslanectví v Madridu zraněn dopisní bombou, která byla adresována ukrajinskému velvyslanci ve Španělsku. Další čtyři dopisní bomby byly zaslány na adresy ve Španělsku, včetně adresy španělského výrobce zbraní, který vyrábí rakety darované Ukrajině, a také španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a americkému velvyslanectví v Madridu.

V rozhovoru pro CNN minulý týden Kuleba popsal to, co následovalo po madridském útoku, jako "ještě podivnější" a "dokonce zvrácené".

Uvedl, že po středě začaly na různé ukrajinské diplomatické mise přicházet balíčky nasáklé tekutinou s charakteristickým zápachem a obsahující oči zvířat.


- Při dopravní nehodě v Doněcku zemřelo 16 lidí - proruský představitel


Při dopravní nehodě v dočasně okupované východoukrajinské oblasti Doněck zahynulo podle proruského představitele a státních médií 16 lidí a několik jich bylo zraněno.

Nehoda se týkala mikrobusu a nákladního automobilu, mezi jehož cestujícími byli i vojáci, a došlo k ní mezi Torezem a Šachtarskem, uvedla záchranná služba pro ruskou státní tiskovou agenturu Tass.

Tass citoval jejich vyjádření:

    Na dálnici Šachtersk-Torez se srazil nákladní automobil s vojenským personálem s mikrobusem. Šestnáct lidí zemřelo, tři oběti byly hospitalizovány.

Mezi mrtvými byl i řidič kamionu, uvedla agentura a dodala, že příčina nehody zatím nebyla zjištěna.

- USA uvedly, že po sérii útoků bezpilotních letounů na objekty napojené na armádu hluboko na ruském území "neumožnily" Ukrajině provádět údery uvnitř Ruska.
Kyjev se přímo nepřihlásil k odpovědnosti, ale ani nekritizoval akci, při níž podle zpráv z Ruska zahynuli tři lidé a byly poškozeny dálkové bombardéry a sklad paliva. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl: "Nepodporovali jsme ani neumožnili Ukrajincům, aby udeřili uvnitř Ruska."

- Bělorusko plánuje ve středu a ve čtvrtek přesun vojenské techniky a bezpečnostních sil v rámci prověrky reakce na možné teroristické činy, informovala ve středu státní tisková agentura BelTA. "V tomto období se plánuje přesun vojenské techniky a personálu národních bezpečnostních sil," citovala agentura bezpečnostní radu země.

- Kreml prohlásil, že americký návrh zákona o vojenských výdajích, který poskytuje Ukrajině 800 milionů dolarů a který v úterý schválili zákonodárci, je "provokací vůči naší zemi".
Zákon o autorizaci národní obrany na fiskální rok 2023 neboli NDAA schvaluje dodatečné výdaje na Iniciativu pro bezpečnostní pomoc Ukrajině, což představuje navýšení o 500 milionů dolarů oproti žádosti prezidenta Joea Bidena ze začátku tohoto roku.

- Oleksandr Staruch, gubernátor Záporožské oblasti, na Telegramu uvedl, že Rusko v noci na středu provedlo údery drony a raketami na dvě vesnice, při nichž byla zraněna patnáctiletá dívka a další dva lidé.  

- Ukrajinský ministr kultury vyzval západní spojence k bojkotu ruské kultury a vyzval k zastavení uvádění Čajkovského a dalších ruských hudebních skladatelů až do konce války.
Oleksandr Tkačenko  tvrdí, že takový "kulturní bojkot" by neznamenal "zrušení Čajkovského", ale "pozastavení uvádění jeho děl, dokud Rusko neukončí svou krvavou invazi".

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v úterý navštívil vojáky poblíž frontové linie na východě Ukrajiny.
Při pozdějším projevu k personálu služeb v prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskij uvedl, že strávil den s vojáky v Donbasu, dějišti nejtěžších bojů, a v Charkovské oblasti, kde Ukrajinci znovu získali od ruských sil rozsáhlá území.

- Polsko se připravuje na rozmístění německého systému protivzdušné obrany Patriot na svém území poté, co Berlín odmítl systém umístit na Ukrajině, uvedl na Twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Německo minulý měsíc nabídlo Polsku systém Patriot, aby pomohl zabezpečit jeho vzdušný prostor poté, co se v Polsku zřítila zbloudilá raketa a zabila dva lidi.

- Evropa pravděpodobně zvládně vytápění během letošní zimy,  aniž by odpojila odběratele plynu navzdory sníženým ruským dodávkám, ale ani přizpůsobení se chladnějším domácnostem a vyšší platby nemusí v příštích letech stačit, uvedli analytici pro agenturu AFP. Postupné omezování dodávek plynu do Evropy plynovodem ze strany Ruska vyvolalo nabídkovou válku o zkapalněný zemní plyn (LNG), což způsobilo prudký nárůst cen.

- Podle Ruskem dosazeného šéfa separatisty kontrolovaného východoukrajinského města Doněck Alexeje Kulemzina zabilo ostřelování ukrajinských sil v úterý nejméně šest civilistů v Ruskem kontrolovaném městě Doněck. Šéf takzvané Doněcké lidové republiky (DLR) Denis Pušilin uvedl, že ukrajinské ostřelování zabilo poslankyni samozvané lidové rady republiky Marii Pirogovou.

- Dmytro Žyvyckyj, gubernátor Sumské oblasti u hranic s Ruskem, uvedl, že několik lidí bylo zraněno, když ruské síly během dne vypálily 226 střel na sedm obcí.

- Kreml uvedl, že Vladimir Putin se v úterý sešel s vysokými představiteli, aby projednal "vnitřní bezpečnost", a že Rusko přijímá "nezbytná" opatření k odražení dalších ukrajinských útoků. Jeden z útoků zasáhl klíčové letiště Engels v Saratovské oblasti, kde Rusko drží některé ze svých strategických jaderných bombardérů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4866

Diskuse

Obsah vydání | 12. 12. 2022