Ruská agrese na Ukrajině: Ruská neonacistická milice žádá o zpravodajské informace o členských státech NATO
11. 12. 2022
čas čtení
10 minut
- Neonacistická polovojenská skupina napojená na Kreml požádala své členy o poskytnutí zpravodajských informací o pohraničních a vojenských aktivitách v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Vyviolává to obavy, zda krajně pravicové ruské skupiny neplánují útok na země NATO.
Oficiální kanál na Telegramu ultrapravicové skupiny "Rusič" - která v současné době bojuje na Ukrajině jménem Kremlu a je napojena na nechvalně známou skupinu Wagner - minulý týden požádal své členy o zaslání podrobností týkajících se pohraničních stanovišť a vojenských pohybů ve třech pobaltských státech, které byly dříve součástí Sovětského svazu.
Tato zpráva vyvolala otázky, kdo má celkové velení nad krajně pravicovými prokremelskými skupinami bojujícími na Ukrajině.
Rusič je úzce spojen se skupinou Wagner, vojenskou jednotkou, kterou řídí blízký spojenec Vladimira Putina a která nyní vede ruskou ofenzívu s cílem dobýt ukrajinské město Bachmut, kde nyní probíhá nejostřejší bitva války.
Zdroje hovořící pod podmínkou anonymity uvedly, že
"mimořádný" krok skupiny Rusič může poukazovat na rozčarování ruské
ultrapravice z Kremlu a frustraci z toho, jak Putinova válka na Ukrajině
probíhá.
- Vánoce v Evropě a na Ukrajině. Ukrajina - hráz proti útoku:
Remember the price Ukrainians pay for defending all of us in the comfortable West from Russian barbarism. pic.twitter.com/il8AGuJWe7
— Michael MacKay (@mhmck) December 9, 2022
- Britský ministr zahraničí James Cleverly uvedl, že z Ruska nepřichází nic, co by naznačovalo, že Putin má zájem konflikt na Ukrajině ukončit.
V nedělním rozhovoru pro televizi Sky Cleverly uvedl: "Z ruské strany opravdu nevidím nic, co by mi dávalo jistotu, že Vladimir Putin vstupuje do těchto rozhovorů v dobré víře. Širší rétorika je stále velmi konfrontační."
Cleverly uvedl, že ačkoli si Británie přeje, aby se mírové rozhovory uskutečnily "raději dříve než později", zopakoval, že je na Ukrajině, aby se rozhodla, za jakých okolností bude ochotna s Ruskem jednat.
Dodal, že:
"Jakákoli jednání musí být skutečná, musí být smysluplná, nemohou být jen fíkovým listem pro ruské vyzbrojování a další nábor vojáků."
- Podle agentury Reuters ruský Gazprom uvedl, že v neděli plánuje dodat do Evropy přes Ukrajinu 42,6 milionu metrů krychlových plynu, což je objem, který se do značné míry shoduje s posledními dny.
- Britské ministerstvo obrany uvádí, že návrh ruského federálního rozpočtu, který v roce 2022 podepsal Vladimir Putin a v němž se uvádí, že v roce 2023 bude na "obranu, bezpečnost a prosazování práva" vyčleněno více než 9 bilionů rublů (143 miliard USD), je pravděpodobně "příliš optimistický".
MO dodává, že tato částka představuje "výrazný" nárůst oproti předchozím letům a bude představovat "více než 30 % celého ruského rozpočtu".
V důsledku toho se ostatní části ruského rozpočtu dostanou pod "rostoucí tlak" uvádí MO.
- Ruskem dosazená správa ukrajinské Chersonské oblasti uvedla, že začala odstraňovat ukrajinskou hřivnu a nahrazovat ji ruskými rubly. Oběh hřiven v Moskvou kontrolovaných oblastech regionu skončí 1. ledna.
Ve videu, které v sobotu na Telegramu zveřejnila Moskvou pověřená správa regionu, to řekl Andrej Peretonkin, vedoucí místní pobočky ruské centrální banky: "V zájmu pohodlí obyvatel a umožnění hladší integrace regionu do ruského ekonomického prostoru zahájily tento týden banky v Chersonské oblasti směnárenské operace."
Dříve Ruskem dosazená administrativa uvedla, že v Chersonské oblasti budou používány rubly i hřivny, informuje agentura Reuters.
Ruské síly převzaly kontrolu nad většinou Chersonské oblasti v prvních dnech invaze Moskvy na Ukrajinu. Rusko ji v září po referendu odsouzeném Ukrajinou a západními zeměmi vyhlásilo za anektovanou.
O necelé dva měsíce později se ruské síly pod tlakem ukrajinské protiofenzívy stáhly z města Cherson, přičemž nadále drží většinu území regionu.
- Ukrajina zaútočila na kasárna v Ruskem okupovaném městě Melitopol, některé ukrajinské zdroje uvádějí desítky ruských obětí. Výbuchy byly přes noc hlášeny také na Ruskem okupovaném Krymu, včetně Sevastopolu a Simferopolu.
- Putin je odhodlán dobýt části Ukrajiny, tvrdí Scholz
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Vladimir Putin je odhodlán dobýt části Ukrajiny a ve své brutalitě neprojevuje žádné zábrany.
"Kdykoli s Putinem mluvím, říká zcela jasně, že mu jde o to něco dobýt," řekl Scholz v sobotu na akci v Postupimi nedaleko Berlína. "Chce prostě násilím dobýt část ukrajinského území."
Scholz od invaze na Ukrajinu 24. února hovořil s ruským prezidentem přímo častěji než většina ostatních západních představitelů. Naposledy spolu 2. prosince hovořili hodinu telefonicky.
Scholz uvedl, že není jasné, kolik ruských vojáků při invazi dosud zahynulo, ale jejich počet by mohl dosáhnout až 100 000.
"Viděli jsme, jaké brutality je ruský prezident schopen: v Čečensku, kde v podstatě vyhladil celou zemi, nebo v Sýrii. Tam není žádná zdrženlivost, je to tak jednoduché.
Jsme zcela odlišných názorů. Přesto s ním budu mluvit dál, protože chci zažít okamžik, kdy je možné se z této situace dostat. A to není možné bez vzájemného rozhovoru."
Scholz ve svém sobotním vystoupení také obhajoval záměr své vlády zvýšit výdaje na obranu na cíl NATO, tedy 2 % hrubého domácího produktu, a uvedl, že před sjednocením Německa dosahovaly až 4 %.
Země NATO musí být dostatečně silné, aby se je nikdo neodvážil napadnout, řekl Scholz.
- Ruské síly "zničily" východoukrajinské město Bachmut, uvedl prezident země Volodymyr Zelenskij, ukrajinská armáda hlásila raketové, raketové a letecké údery na více místech země. Poslední boje devět a půl měsíce trvající ruské války na Ukrajině se soustředily na čtyři provincie, o nichž ruský prezident Vladimir Putin koncem září prohlásil, že je anektoval.
- Šéf NATO vyjádřil obavy, že by se boje na Ukrajině mohly vymknout kontrole a přerůst ve válku mezi Ruskem a NATO, jak vyplývá z rozhovoru zveřejněného v pátek. "Pokud se věci zvrtnou, mohou se zvrtnout strašlivě," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve vyjádření pro norskou televizní stanici NRK.
- Veškerá nekritická infrastruktura v ukrajinském přístavním městě Oděsa na jihu země se ocitla bez proudu poté, co Rusko pomocí bezpilotních letounů zasáhlo energetická zařízení, uvedli místní představitelé, přičemž postižena byla i velká část okolního regionu.
- Podpora Íránu ruské armádě v nadcházejících měsících pravděpodobně vzroste a Moskva na oplátku Teheránu pravděpodobně nabídne "bezprecedentní" vojenskou podporu, uvedlo britské ministerstvo obrany. V poslední aktualizaci zpravodajských informací ministerstva se uvádí, že Írán se stal jedním z hlavních vojenských podporovatelů Ruska od únorové invaze na Ukrajinu a že Moskva se nyní snaží získat další zbraně, včetně stovek balistických raket.
- Rusko chce z Ukrajiny udělat "závislou diktaturu", jakou je Bělorusko, prohlásila v sobotu manželka vězněného běloruského nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého, když jeho jménem přebírala cenu a mluvila jeho slovy. Bjaljackij, ruská skupina za práva Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody získali cenu v říjnu 2022.
- Australská ministryně zahraničí Penny Wongová uvedla, že vláda uvalí cílené sankce na Rusko a Írán v reakci na to, co označila za "ohavné" porušování lidských práv.
- Moskva oznámila, že v reakci na podobné sankce Ottawy zakazuje 200 kanadským úředníkům vstup do Ruska. Mezi těmi, na které se sankce vztahují, je i ministr zdravotnictví Jean-Yves Duclos a šéf Canadian Imperial Bank of Commerce Victor Dodig.
- Boris Johnson vyzval západní země, aby se "naléhavě zabývaly" tím, co ještě mohou udělat pro podporu Ukrajiny v naději, že se jim podaří ukončit válku s Ruskem již v příštím roce. Bývalý britský premiér, který byl Zelenským označen za klíčového spojence v boji země proti Rusku, využil článek ve Wall Street Journalu k argumentaci, že co nejrychlejší ukončení války je "v zájmu všech, včetně Ruska".
- Na letecké základně Berďansk v ukrajinské Záporožské oblasti byly hlášeny výbuchy. Poblíž Ruskem okupovaného města na pobřeží Azovského moře byly slyšet tři velké výbuchy a také menší exploze.
- Ukrajina uvádí, že její jižní regiony trpí nejhoršími výpadky elektřiny několik dní po posledním útoku Ruska na energetickou síť země. Šéf ukrajinského provozovatele rozvodné sítě Ukrenergo Volodymyr Kudryckij uvedl, že pracovníci se nejvíce snaží obnovit dodávky elektřiny v černomořských oblastech Oděsy, která byla v pondělí těžce zasažena, a v okolí nedávno znovudobytého města Cherson.
- Putin řekl, že Rusko by mohlo změnit svou vojenskou doktrínu zavedením možnosti preventivního úderu k odzbrojení nepřítele, což je zjevná narážka na jaderný útok. V projevu jen několik dní po varování, že riziko jaderné války roste, ale Rusko neudeří jako první, Putin v pátek uvedl, že Moskva zvažuje, zda přijme to, co nazval washingtonskou koncepcí preventivního úderu.
Zdroj v angličtině ZDE
5919
Diskuse