Zločinci v Íránu popravili dalšího třiadvacetiletého mladíka

13. 12. 2022

 

Majidreza Rahnavard byl soudem ve městě Mašhad, které je centrem protestů, odsouzen k trestu smrti za údajné zabití dvou příslušníků polovojenských sil Basídž a zranění čtyř dalších osob. Basídž, která je přidružená k obávaným Revolučním gardám, stojí v čele státních represí.

Provládní tisková agentura Mizan zveřejnila koláž snímků Rahnavarda visícího na kovovém jeřábu se svázanýma rukama a nohama a černým pytlem na hlavě. Maskovaní příslušníci bezpečnostních sil stáli na stráži před betonovými a kovovými zátarasy, které v pondělí brzy ráno zadržovaly dav.

Rahnavardovi nebylo dovoleno zvolit si vlastního obhájce, zpochybnit důkazy proti němu ani požádat, aby se soud konal veřejně.

Íránská aktivistická síť 1500tasvir uvedla, že Rahnavardově matce bylo umožněno navštívit ho noc před jeho oběšením. Podle skupiny, která na Twitteru zveřejnila fotografii, na níž se oba objímají a usmívají, o jeho blížící se popravě nevěděli.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že tato nejnovější  vražda ukázala, že se duchovní vedení bojí vlastních lidí.

"Tyto tvrdé rozsudky ... mají zastrašit íránský lid, mají potlačit disent a jednoduše jen podtrhují, jak moc se íránské vedení vlastně bojí vlastního lidu," řekl novinářům mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price.

Írán v minulosti prováděl veřejné popravy oběšením, nejznámější byly v 80. letech během masových čistek disidentů a po sporných prezidentských volbách v roce 2009, ale v posledních letech jsou již vzácné.

Ředitel skupiny Iran Human Rights se sídlem v Oslu Mahmúd Amírí-Moghaddám varoval, že veřejná poprava mladého muže tak brzy po jeho zatčení naznačuje "výrazné vystupňování úrovně násilí vůči protestujícím".

"Rahnavard byl odsouzen k trestu smrti na základě vynuceného přiznání, po hrubě nespravedlivém procesu a po monstrprocesu," řekl Amiry-Moghaddam, přední exilový aktivista. "Tento zločin musí mít pro islámskou republiku vážné důsledky."

Dodal, že existuje "vážné riziko masové popravy protestujících", neboť tisíce lidí jsou ve vazbě.

Odborníci OSN na lidská práva odhadují, že od poloviny září, kdy poprvé vypukla shromáždění kvůli smrti Mahsy Aminiové, kurdsko-íránské ženy, kterou mravnostní policie zatkla za údajně nesprávné nošení šátku, bylo zatčeno více než 14 000 lidí. 

Podle Amnesty International je Írán hned po Číně nejčastějším uživatelem trestu smrti na světě. Skupina pro lidská práva tento víkend varovala, že životy dalších dvou mladých mužů odsouzených k trestu smrti - Mahana Sadrata a Sahanda Nourmohammadzadeha - jsou bezprostředně ohroženy.

Další dva lidé byli v pondělí shledáni vinnými z trestných činů, za které hrozí trest smrti, a přidali se tak k 25 dalším osobám, kterým podle íránských médií hrozí poprava.

Teherán opakovaně obviňuje údajné zahraniční nepřátele z toho, co označuje za "nepokoje", a obvinil "teroristy" ze zabití desítek příslušníků bezpečnostních sil během povstání, které představuje největší výzvu režimu od šáhova svržení v roce 1979.

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí uvalili nové sankce na Írán kvůli "rozsáhlému, brutálnímu a nepřiměřenému" potlačování protivládních protestů, ale také kvůli dodávkám dronů do Ruska za jejich použití ve válce na Ukrajině.

EU "podnikne veškeré kroky, které můžeme, na podporu mladých žen a pokojných demonstrantů", uvedl šéf zahraniční politiky bloku Josep Borrell.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že sankce jsou zaměřeny "zejména na ty, kteří jsou zodpovědní za popravy, násilí na nevinných lidech".

Kvůli porušování lidských práv byly sankce uvaleny na dvacet osob - byl jim zmrazen majetek a zakázáno cestovat do EU. Íránští aktivisté považují tyto sankce za málo účinné a vyzývají Evropu, aby začala vyhošťovat íránské diplomaty. Aktivisté také v minulosti vyvíjeli tlak na společnosti dodávající jeřáby do Íránu, aby zastavily jejich prodej, a varovali, že mohou být použity k popravám.

Rahnavard byl druhou osobou zapojenou do nedávných demonstrací, která byla popravena. Ve čtvrtek Írán oběsil Mohsena Shekariho, který byl odsouzen za zranění strážce nožem a zablokování ulice v Teheránu. Během soudního procesu vykazoval Shekari známky mučení, které byly viditelné na jeho tváři, uvedl jeho strýc Mahmúd Shekari.

Jeho poprava za údajný trestný čin, který nebyl smrtelný, vyvolala vážné obavy ohledně nízké laťky, kterou Teherán používá pro trest smrti. Jeden z prorežimních zákonodárců, Zohra Elahian, prohlásil, že během demonstrací bylo zraněno až 7 000 bezpečnostních pracovníků.

Na internetu nebo v novinách se objevily srdceryvné výzvy rodičů synů, kteří mají být odsouzeni k trestu smrti, kteří protestují, že jejich děti jsou nevinné, a požadují, aby jim bylo přiznáno základní právo na obhájce podle vlastního výběru.

Reformisté, kteří zůstávají věrni myšlence islámské republiky, již několik týdnů upozorňují zastánce tvrdé linie, že musí protestům naslouchat a reagovat, jinak se dočkají toho, že většina již tak odcizeného obyvatelstva bude požadovat svržení celého systému vzniklého po roce 1979.