G20 riskuje, že se stane bezvýznamnou

13. 12. 2022

čas čtení 5 minut

Světovou ekonomiku sužuje prudce rostoucí inflace a rostoucí zadlužení, k čemuž přispívá především klimatická krize a ruská invaze na Ukrajinu. Potřeba je naléhavá: Organizace spojených národů identifikovala 54 zemí, které potřebují oddlužení a v nichž žije téměř pětina světové populace. Více než polovina z nich patří k nejchudším zemím světa a je nejzranitelnější vůči změně klimatu, informuje Al-Džazíra.

Centrální banky vyspělých ekonomik však místo pomoci rozvíjejícím se trhům zvyšují úrokové sazby, zatímco mezinárodní finanční instituce nedokážou poskytnout dostatečné úlevy, likviditu ani financování v oblasti klimatu. Opakování neúspěšných politik způsobuje na globálním Jihu nepokoje, ale zdá se, že G20 je příliš ochromena geopolitickými neshodami, než aby podnikla společné kroky.

Na posledním zasedání skupiny G20 na Bali mělo dojít k jednomu pozitivnímu vývoji: oficiálnímu spuštění globálního fondu pro připravenost na pandemii, jehož hostitelem je Světová banka. Tento nástroj - financovaný členy skupiny G20 a dalšími státy - má pomoci vládám a mezinárodním organizacím zlepšit jejich připravenost na řešení budoucích pandemií a vytvořit pevné koordinační mechanismy.

Iniciativa však již byla kritizována pro svůj omezený rozsah a nedostatečné financování. V souvislosti s dalšími globálními výzvami se na summitu G20 na Bali přijalo jen málo opatření.

Je stále obtížnější ospravedlnit zachování stávajícího mnohostranného přístupu, pokud systém nedokáže zajistit pomoc těm nejzranitelnějším. Proč jsou tato rozhodnutí o životě a smrti svěřována do rukou skupiny G20, když jejich summity končí s tak malým výsledkem?

Aby si toto mezivládní fórum zachovalo svůj význam, musí prokázat, že je schopno řešit rostoucí krize, kterým dnes svět čelí.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je podpořit balíček stimulačních opatření navržený generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem, který má řešit zhoršující se situaci rozvojových zemí. Jeho součástí je posílení oddlužení a restrukturalizace dluhů, posílení půjček od mnohostranných rozvojových bank, posílení podpory likvidity s cílem čelit odlivu kapitálu a znehodnocování měn a sladění finančních toků s cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou o změně klimatu.

Další důležitou iniciativou, kterou by skupina G20 měla podpořit, je Bridgetownská agenda, kterou předložila barbadoská premiérka Mia Mottleyová. Vyzývá země s vysokými příjmy, aby okamžitě zpřístupnily 100 miliard dolarů nevyužitých zvláštních práv čerpání, což jsou mezinárodní aktiva vyhrazená pro období globálních hospodářských potíží s cílem zvýšit likviditu zemí s nízkými příjmy.

Bridgetownská agenda rovněž navrhuje rozšíření multilaterálních půjček vládám na 1 bilion dolarů a pozastavení splátek dluhů a úroků pro země, které již mají problémy s dluhy. Snaží se formalizovat nové mechanismy financování opatření v oblasti klimatu, jako je nové financování ztrát a škod navržené na 27. konferenci smluvních stran a dlouhodobější financování čisté energie v zemích globálního Jihu.

Skupina G20 by se také měla zabývat pokrokem v oblasti daňové spravedlnosti a může začít s revizí iniciativy, kterou již podpořila. V loňském roce oznámila svou podporu plánu "inkluzivního rámce" Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro celosvětovou minimální daň z příjmu právnických osob ve výši 15%.

Iniciativu podpořilo 132 zemí, ale nakonec nebyly ambice přinést skutečnou změnu.

Nepodařilo se jí účinně omezit přesouvání zisků a získat značné příjmy pro země s nižšími příjmy, které jsou nejvíce postiženy zneužíváním daně z příjmu právnických osob. Výrazné výjimky poskytnuté nadnárodním společnostem a jurisdikcím s nízkým zdaněním - spolu s vyloučením většiny rozvojových zemí z rozhodovacího procesu - nijak nerozptýlily představu, že mnohostranný systém je nastaven proti nejchudším.

Skupina G20 to může změnit. Dobrým začátkem by bylo vytvoření sekretariátu pro inkluzivní rámec, který by lépe zastupoval rozvojové země a rozvíjející se trhy a jejich potřeby a zájmy. Kromě toho by se v různých fázích rozhodovacího procesu mělo hlasovat a jednání by měla být přístupná veřejnosti. Zvýšená kontrola je nezbytná a měla by omezit bohaté země v rozhodování o rozvojových zemích.

Skupina G20 se nemůže vyhýbat řešení klíčových strukturálních otázek a měla by pečlivě naslouchat těmto myšlenkám vzešlým z jiných fór. Odpuštění dluhů je důležité, ale bez řešení klimatických změn a daňové spravedlnosti, které působí jako kotva pro finance rozvojových zemí, se jedná o pouhou náplast.

 

Celý text v angličtině ZDE

 

1
Vytisknout
4607

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2022