Poučení pro Okamuru. Británie uznává, že brexit byl katastrofální omyl

12. 12. 2022

 

Podle nadace Resolution Foundation se reálné mzdy po brexitu v Británii snížily o 2,9 %. Výzkumníci z London School of Economics zjistili, že brexit vyvolal růst cen potravin o 6 % během dvou let do konce roku 2021. Podnikatelské investice, sužované nejistotou po brexitu, od roku 2016 rovněž stagnovaly ve srovnání s trendy v EU a USA.

Od roku 2021 je růst obchodu ve Spojeném království nižší než průměr zemí G7, což odráží netarifní překážky po brexitové dohodě Borise Johnsona.

Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost zjistil, že zahraniční obchod Spojeného království je o 15 % nižší, než kdybychom zůstali v EU. Představitelé toryů slibovali novou nirvánu zahraničněobchodních dohod nyní, když se Spojené království "vymanilo" z EU. Přesto mezi těmi několika málo novými, o kterých Liz Trussová tolik vytrubovala, je dohoda s Japonskem, v jejímž důsledku vývoz do Japonska ve skutečnosti poklesl o 0,4 miliardy liber, tedy o 3,2 %.

Její dohodu s Austrálií odsoudil bývalý probrexitový ministr George Eustice jako "ve skutečnosti nepříliš dobrou dohodu pro Spojené království".

Pokud jde o slibovanou "likvidaci evropské byrokracie" pro podniky, brexit ve skutečnosti nahromadil další vyplňování formulářů a náklady pro firmy, které se snaží získat přístup na největší a nejbližší trh. Chemický průmysl utratil 2 miliardy liber za dodržování britského duplicitního regulačního systému EU naprosto bez užitku, což vedlo ministerstvo financí k přiznání, že účet Spojeného království za rozvod s EU v souvislosti s brexitem by se mohl vyšplhat na 42,5 miliardy liber, což je až o 7,5 miliardy liber více, než se původně odhadovalo.

Taková noční můra se bude opakovat i pro řadu dalších odvětví britské ekonomiky, pokud bude  odporný "zákon o svobodách brexitu" někdy skutečně schválen . Ten by na konci roku 2023 zrušil zhruba 3 800 regulačních opatření EU. Vzniklý chaos by byl rovněž neslučitelný s požadavkem Johnsonovy dohody o obchodu a spolupráci mezi Spojeným královstvím a EU na zachování rovných podmínek na jednotném trhu, aby si Spojené království zachovalo bezcelní přístup na něj.

Brexit, který měl "zvládnout" imigraci, ve skutečnosti přinesl jak chronický nedostatek pracovních sil, tak dramatický nárůst  migrace v roce do června 2022 na rekordních 504 000 osob - což je vzhledem k rasistickému podtextu velké části kampaně za brexit hluboce ironické.

Nikdo z vrcholných představitelů EU už Spojenému království nevěří. Proč by také měli, když toryové podepisují smlouvy a pak je porušují?

S tím, jak jsou tato selhání brexitu stále zřejmější, se zdá, že podpora skotské nezávislosti stoupá. Pokud s tím labouristé něco neudělají, mohli bychom se dočkat nezávislosti motivované alespoň částečně brexitem, což Nicola Sturgeonová při předkládání svých argumentů neustále zdůrazňuje.

Brexit se ukazuje jako katastrofa, a pokud opakování referenda nepřipadá v úvahu, jak "zařídit, aby brexit fungoval", abychom citovali šéfa Labouristické strany Keira Starmera?

I když je skutečné řešení - opětovné připojení k jednotnému trhu a celní unii - v dohledné době vyloučeno, existuje řada praktických kroků, které by labouristé jako nastupující vláda měli upřednostnit.

Za prvé, obnovit důvěru. Nikdo z vrcholných představitelů EU již Spojenému království nedůvěřuje. A proč by také měli, když toryové podepsali smlouvy a pak je porušili? Bez vzájemné důvěry však jednání o řešení problémů nebudou úspěšná - to jako bývalý ministr pro Evropu vím.

Stejně jako odstranění zbytečných cestovních omezení (jako je "omezení cest Britú do EU na 90 dní během 180 dní", ať už na služební cestě nebo za turistikou, do schengenského prostoru).

Ještě naléhavější je vyřešit protokol o Severním Irsku, který vyvolal kolaps samosprávy v Belfastu. Protože jsem se protokolem jako člen výboru lordů zabýval více než rok, vím, jak to lze udělat, ale vyžaduje to ústupky na obou stranách, zejména méně fundamentalismu a více přímého jednání ze strany Spojeného království.

V návaznosti na obchodní dohodu mezi EU a Spojeným královstvím musíme zajistit pokračování"stejných předpisů v oblasti regulace. Umožnit například automobilce  Nissan v anglickém městě Sunderland nadále vyvážet 70 % své produkce do Evropy.

Zásadní je spolupráce v oblasti energetické politiky (protože jsme závislí na dovozu zhruba třetiny energie z kontinentální Evropy).

Británie čelí mnoha krizím, které lze překonat pouze ve spolupráci s našimi bezprostředními evropskými sousedy: katastrofické změně klimatu, válce na Ukrajině, hospodářské stagnaci, dostupnosti energie a bezpečnosti.