Švýcarský antropolog: Pandemie koronaviru se odstraní detekcí nakažených a jen jejich izolací - ne středověkou karanténou po celé zemi

26. 3. 2020

čas čtení 8 minut

Musíme samozřejmě dodržovat, co nám úřady nařídí, ale nesmíme si zakázat samostatné myšlení a uvažování. A to nám dokazuje, že celostátní blokace společenského života a setkávání lidí je hysterická, středověká pitomost, argumentuje švýcarský lékařský antropolog Jean-Dominique Michel v pozoruhodném článku.

Jsme obětí viru, který je důsledkem kombinace lidské idiocie (zadržování divokých zvířat v těsných klecích na nezdravých trzích) a vynalézavosti životních forem. Ten virus přeskočil hranici biologických druhů a už se ho nikdy nezbavíme.

Nebezpečná je také sebemedikace, zejména v souvislosti s lékem, o němž bude řeč později.

Koronavirus je ale jen úplně obyčejná epidemie.

 
Na běžné choroby dýchacích cest, které zažíváme každoročně, umírá celosvětově asi 2,6 milionů lidí. Po čtyřech měsících epidemie COVIDU-19 na ni zemřelo pouhých 20 000 lidí a země, původně touto epidemií postižená, Čína, ji zvládla.

Víme nyní, že COVID-19 je benigní, pokud neexistují předem dané patologie. (Pozn. red.: Tohle je možná sporné - v Británii se začínají vyskytovat případy úmrtí mladých lidí, kteří neměli žádné nemoce).

Velmi málo lidí mladších 65 let umírá.

Největším přispěvatelem k úmrtnosti na COVID-19 jsou:

- junk food - nekvalitní jídlo
- poškození ovzduší
- stres
- nedostatek pohybu.

Neusmrcuje nás tedy COVID-19, ale usmrcují nás chronické patologie, jejichž prostřednictvím COVID-19 ohrožuje určité pacienty už postižené těmito společenskými chorobami.

Vzhledem k tomu, že nemáme ponětí, jak široce je koronavirus rozšířen ve společnosti, procenta vážně nemocných a mrtvých jsou nesmyslná - nevypovídají nic. V této chvíli nemáme absolutně žádné informace o skutečném rozšíření koronaviru. Úmrtnost je pravděpodobně jen 0,3 procenta.

Předpovědi, že zemřou statisíce lidí, jsou psychotické a vážně poškozují ekonomiku. Je to, jako kdyby v boji proti malárii, ve snaze zlikvidovat nakažené komáry, se vláda rozhodla vybombardovat města. Vědci by neměli produkovat falešné, úzkost vyvolávající modely. Je to psychóza - ta je definována jako kognitivní, percepční a emocionální zkreslení, které vede ke ztrátě kontaktu s realitou.

Problémem je ovšem úmrtnost lidí v zahlcených nemocnicích. Bez tohoto problému by byla tato epidemie bezvýznamná. Problémy v nemocnicích jsou však důsledkem redukce zdravotnických systémů za posledních 20 let. Znepokojující je, že podstatný počet mladých lidí trpí zápalem plic a musí dostat pomoc ventilátorů. Naštěstí neumírají (? pozn. red.), ale problémem bude zahlcení jednotek intenzivní péče.

Paradoxem je, že jsme se ocitli uprostřed velké neškodnosti tohoto viru pro drtivou většinu lidí, a zároveň jeho obrovské nebezpečnosti jen pro některé lidi. Přijali jsme ovšem opatření, která jsou v naprostém rozporu s dobrou praxí: přestali jsme testovat lidi, kteří jsou zřejmě nemocní, a namísto toho jsme uvrhli do karantény celé národy. Tato opatření jsou středověká a problematická, protože zpomalí epidemii jen při vyvolání ještě daleko horších dopadů. A uzavírají všechny do karantény, přestože je ohrožena jen malá menšina lidí. Ve skutečnosti zdravotníci doporučují sociální distancování v součinnosti s detekcí co největšího množství případů nákazy a s umisťováním jen nakažených lidí do karantény, do doby, než přestanou být nakažliví.

Korea, Hongkong, Tchajwan, Singapur a Čína učinily svou vrcholnou prioritou testování a izolaci nakažených osob. Západní země zůstaly v tomto ohledu nevysvětlitelně pasivní.  Výše uvedené země použily umělou inteligenci k identifikaci možných řetězců nákazy pro každý nakažený případ. Například chytrých mobilních telefonů je možno použít k zaznamenání pohybu nakažených a získání kontaktů s lidmi, s nimiž se nakažení setkali v 48 hodinách před tím, než se u nich projevily příznaky.

Kromě toho jsme za posledních dvacet let drasticky omezili kapacitu svých nemocnic, takže teď nemáme dostatek lůžek intenzivní péče a resuscitačního zařízení. Ze statistik vyplývá, že nejpostiženější koronavirem  jsou ty země, které drasticky omezily kapacitu svých jednotek intenzivní péče.

Nikdo se na pandemii nepřipravoval, přestože je to známé zdravotní riziko, na něž jsme měli být připraveni už dávno. Nejenže nemáme testovací zařízení, ale ani základní dezinfekční materiál či roušky pro zdravotníky.

Singapur byl v polovině února druhou nejpostiženější zemí touto epidemií po Číně. Měl stejný počat počátečně infekčních osob jako později Itálie, Francie, Španělsko a Švýcarsko. O měsíc později (22. března) zaznamenal Singapur jen 2 úmrtí, kdežto Itálie 5476!

Didier Raoult, světový expert na nakažlivé nemoci z Institutu pro infekční choroby na univerzitě v Marseille, zveřejnil 26. února na YouTube video, kde oznámil, že pandemie koronaviru skončila. V Číně totiž proběhl klinický test chlorokvinu, který ukázal na několika pacientech, že během pár  dní chlorokvin dokáže tento virus potlačit. Od tohoto testu tento lék používají v Číně a v Jižní Koreji, v zemích, které byly při likvidaci epidemie nejúspěšnější.

Raoult provedl klinický test s chlorokvinem na 24 pacientech na svém oddělení. Výsledky byly zveřejněny 16. března a potvrdily účinnost chlorokvinu. Podle studie vydané v časopise Lancet dne 11. března trvá infekce a nakažlivost v průměru 20 dní. Při použití chlorokvinu je snížena na 4-6 dny.

Bohužel, ostatní vědci na tyto výsledky reagovali idiotsky. Francouzský tisk většinou varuje, že chlorokvin je jedovatý. Ano, ve větších dávkách, když se překročí dávka 2 gramů denně. Číňané používají dávku 2x 500 miligramů denně. Raoul to považuje za příliš mnoho a doporučuje dávku 600 mg denně. Léčba trvá jen 7 dní.

Jistě, všechny další klinické texty provedeny nebyly, avšak jak reaguje Raoul: "Toto je lékařská krize a my víme, jak tuto nemoc vyléčit lékem, který známe už od roku 1949, známe ho naprosto dobře. Musíme si jasně uvědomit, kde leží naše priority." Vzhledem k epidemii doporučuje, abychom přestali panikařit, začali detekovat nakažené a začali je léčit.

Uvrhovat do karantény celé národy je nesmyslné. Jedinou rozumnou procedurou, jak říká Raoul, je dávat do karantény jen nakažené osoby a léčit je chlorokvinem, buď aby nevznikly děsivé komplikace, jichž jsme nyní svědky, anebo pro snížení doby jejich nakažlivosti.

Uzavírat do karantény celé obyvatelstvo, to se rovná způsobu, jimiž se bojovalo proti epidemiím před mnoha staletími.

Jedinou rozumnou strategií je provádět rozsáhlé testy obyvatelstva, uzavřít do karantény zjištěné nakažené osoby, a léčit je.

Ani Hongkong ani Tchajwan, ani Korea ani Singapur, kde je nejnižší úmrtnost na COVID-19, neuvrhly do karantény zdravé osoby. Prostě zařídily si  jinou organizaci.

Na Západě máme sice vysoce kvalitní lékařství, ale středověký systém veřejného zdravotnictví. Technologický a vědecký náskok je už dávno na Dálném východě a naše intelektuální sebestřednost způsobuje, že se přidržujeme středověké minulosti.

Není nic složitého na provádění testů. Problém je organizace, nikoliv technologie. Technologicky nejvyspělejší západní země se rozhodly touto cestou nejít, zatímco Korea a Čína epidemii zvládly testováním a léčbou.

Je samozřejmě možné, že se pozitivní výsledky s chlorokvinem z Číny a Koreje nepotvrdí. Pak budeme pokračovat v kolektivních halucinacích s velmi vážnými důsledky pro naše společnosti, náš způsob života a náš duševní a společenský život.  Vědci ovšem testují celou řadu dalších léků.

A ještě: Nejnovější informace, zdá se, potvrzují, že děti se velmi málokdy nakazí COVIDEM-19 a velmi málokdy jsou nositeli nákazy. Pokud se tyto informace potvrdí, uzavírání škol není nutné.

Jakmile naše nynější kolektivní halucinace skončí,  bude načase provést velmi přísné zkoumání "post-factum" zdravotnického rozhodování a budeme muset pochopit, co způsobilo takovouto neuvěřitelně ničivou společenskou spoušť.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
22140

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2020