26. 3. 2020
Ve své nové knize „Pandemie! – Covid-19 třese
světem“ si Slavoj Žižek mj. všímá nesmyslnosti politiky tzv. státní suverenity
tváří tvář hrozbám pandemie a potřeby koordinace na nadnárodní úrovni.
Když jsem naznačil, že koronavirová epidemie může vdechnout nový život komunismu, tak bylo mé tvrzení dle očekávání zesměšněno. Ačkoliv se zdá, že silový přístup čínského státu k této krizi zafungoval – anebo alespoň zafungoval mnohem lépe než to, co se teď děje v Itálii, tak stará autoritářská logika komunistů u moci také jasně ukázala svá omezení. Jeden příklad byl strach přinést špatné zprávy mocným (a veřejnosti), který převážil samotné výsledky. To byl ten důvod proč byli zatýkáni ti, kteří jako první informovali o novém viru, přičemž existují zprávy o tom, že něco podobného se děje i teď, když epidemie ustupuje.
Tlak na to dostat Čínu po
uzavírkách zpět do práce probouzí stará pokušení: upravovat data tak, aby
vysokým úředníkům ukazovala to, co chtějí vidět. Tento fenomén se odvíjí
v provincii Zhejiang, průmyslovém centru na východním pobřeží,
v podobě užívání elektřiny. Alespoň tři tamější města dala místním
fabrikám cílové hodnoty spotřeby energie, kterých je třeba dosáhnout, protože
data těch hodnot používají při prokazování obnovení produkce, jak poukazují
lidé obeznámeni s tamější situací. Některé výrobny tak dokonce spustily
provoz, ačkoliv ve skutečnosti zůstávají prázdné.
Můžeme si také tipnout, co
bude následovat, až mocní zavětří podvod: místní manažeři budou obviněni ze
sabotáže a těžce potrestáni, a tak se začarovaný kruh nedůvěry bude dál opakovat.
Je zapotřebí čínského Juliana Assange, aby veřejnosti ukázal, co o reakci Číny
na epidemii zůstává utajeno. Pokud ale toto není komunismus, o kterém hovořím,
tak co mám komunismem na mysli? K pochopení si stačí přečíst veřejné
deklarace Světové zdravotnické organizace. Tady je jedna nedávná:... „úroveň politické
vůle nedosahuje úrovně hrozby. Tohle není cvičení. Tohle není chvíle na to se
vzdávat. Tohle není vhodná chvíle na výmluvy. Tohle je chvíle k použití
všech omezení. Po celé dekády se země světa chystaly na podobné scénáře. A teď
je chvíle na to, abychom se podle těch plánů chovali“, uvedl ředitel SZO
Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Epidemie může být potlačena, ale jenom s kolektivním,
koordinovaným a propracovaným přístupem, který zapojí celou mašinérii
vládnutí“, míní Ghebreyesus.
Jeden by dodal, že takový
propracovaný přístup byl měl jít mnohem dál než jenom k mašinérii vlád:
měl by zahrnovat mobilizaci místních lidí mimo dosah vlád stejně jako silnou a
účinnou mezinárodní koordinaci a spolupráci. Pokud jsou hospitalizovány tisíce
lidí s dýchacími problémy, tak bude potřeba vysoce navýšit počet
respiračních zařízení. Aby je stát mohl získat, bude muset zasáhnout stejným
způsobem, jakým by zasáhnul v případě války, když je potřeba opatřit si
tisíce zbraní. Také by měl usilovat o spolupráci s dalšími státy. Jako ve
válečné situaci by informace měly být sdíleny a plány plně koordinovány –
to je to, co míním „komunismem“ potřebným dnes. Anebo jak to podal Will Huton:
„Právě teď jedna forma neregulované, volnotržní globalizace se svými sklony ke
krizím a pandemiím dozajista umírá. Ale jiná forma, která si uvědomuje vzájemnou
závislost a potřebu kolektivního zásahu na základě důkazů, se právě rodí. Teď
stále převládá postoj „každá země za sebe ..."
Epidemie koronaviru
nesignalizuje jenom nedostatky tržní globalizace, signalizuje také ještě
fatálnější nedostatky nacionalistického populismu, který trvá na plné státní
suverenitě: je konec s „America (anebo kdokoliv) first“, protože Amerika může
být zachráněna pouze prostřednictvím globální koordinace a spolupráce“...
Kompletní úryvek v angličtině a odkaz na novou Žižekovu knihu ZDE
Diskuse