Je dokázáno, že koronavirus nebyl vyroben v laboratoři. Vražedné jsou průmyslové provozy chování kuřat

28. 3. 2020

Kuřata nejsou levná, pokud jsou jejich cenou miliony životů. Hlasujme pro politiky, kteří si na agribyznysu budou vynucovat vyšší standardy ekologické, společenské i epidemiologické udržitelnosti.



Další krok je nejistý, ale je pravděpodobné, že původním přírodním rezervoárem pro tento virus byli netopýři. Andersenův tým ukázal - stejně jako Číňané před nimi - že sekvence viru Sars-CoV-2 je podobná jiným koronavirům, které infikují netopýry.
 

Vzhledem k tomu, že jiné viry od netopýrů přešly na lidi přes zvířecího prostředníka, zdá se pravděpodobné, že totéž se stalo i u koronaviru. To zvíře bylo pravděpodobně takové, jaká někteří Číňané rádi jedí, a proto se prodává na "mokrých" trzích (které prodávají čerstvé maso, ryby, mořské plody a další potraviny). Tím zvířetem mohl být savec s krunýřem, který se jmenuje luskoun krátkoocasý. Nedá se to stoprocentně dokázat, ale některé skupiny nalezly podobnost v sekvencích mezi Sars-CoV-2 a jinými koronaviry, které infikují luskouny.

Pokud je toto způsob, jímž se virus dostal na lidi, má dvě kritická rozhraní: jedno mezi námi a zvířetem-prostředníkem,  zřejmě luskounem, a mezi tím prostředníkem a netopýry.

Kauzalita zasahuje do vztahu mezi lidmi a ekologií, konstatuje evoluční biolog Rob Wallace z instituce Agroecology and Rural Economics Research Corps v městě St. Paul v Minnesotě. Začátkem devadesátých let v rámci své hospodářské transformace zavedla Čína průmyslovou výrobu potravin. Malí farmáři udělali bankrot a z obchodu s dobytkem byli vytlačeni. Aby přežili, někteří z nich začali chovat "divoká" zvířata, která se předtím konzumovala, jen když někdo měl hlad. Potraviny z divokých zvířat se tak staly běžnějí používanými a stalo se z nich luxusní zboží. Avšak jak průmyslové zemědělství tlačilo malé farmáře dál na okraj, skončili na pokraji lesů - tam, kde žijí netopýři a viry, které je infikují. Zvýšila se frekvence styku mezi lidmi a netopýry a tak se zvýšilo riziko, že nový koronavirus přeskočí na člověka.

Expanze lidské populace do dosud nedotčených ekosystémů přispěla v posledních desetiletích k rostoucímu počtu zoonosů - lidských nákaz zvířecího původu. Příklady jsou ebola a HIV. Za touto změnou je způsob, jímž se dnes průmyslově vyrábějí potraviny. Současné modely výroby potravin přispívají k vzniku lidských nákaz zvířecího původu.  

Viz například chřipka, o níž se ví, že má vysoký potenciál na vytváření pandemií. Chřipka za posledních 500 let způsobila podle odhadů patnáct pandemií. "Zjevně existuje vazba mezi vysoce patogenní ptačí chřipkou a intenzivní, chovatelstvím kuřat," konstatuje prostorový epidemiolog Marius Gilbert ze Svobodné university v Bruselu.

Není vyloučeno, že se chřipka stala poprvé nemocí lidí poté, co Číňani ochočili před 4000 lety kachny - a poprvé tento zvířecí rezervoár přivedli do styku s lidskými komunitami. Lidé ale také dostávají chřipku od prasat a přenášejí ji na prasata - další zvíře, s nímž člověk žije už tisíciletí. Do doby asi před sto lety dostávali lidé chřipku od koní. Když se koní přestalo používat k dopravě, začalo se šířit na západní polokouli pěstování kuřat, a viry chřipky se začaly šířit od nich.

Vegani tvrdí, že kdybychom konzumovali méně masa, nedošlo by k pandemii COVID-19. Je zajímavé, že mainstreamová média tuto informaci blokují jako "částečně falešnou", avšak toto tvrzení je částečně pravda. I když jsou argumenty veganů příliš simplistní, existují nyní silné důkazy, že způsob, jakým lidstvo produkuje zvířecí maso, přispěl k vzniku pademie COVID-19.

I když to v této chvíli tak nepůsobí, lidstvo mělo s pandemií COVID-19 velké štěstí . Je daleko méně smrtelná než vir ptačí chřipky H7N9 - který usmrcuje asi třetinu nakažených, anebo H5N1, který usmrcuje ještě více. Znamená to, že bychom měli změnit svůj životní styl.

Kuřata totiž nejsou levná, pokud jsou jejich cenou miliony životů. Hlasujme pro politiky, kteří si na agribyznysu budou vynucovat vyšší standardy ekologické, společenské i epidemiologické udržitelnosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 
 
 
0
Vytisknout
12517

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2020