Londýnské momentky: Když není škola hrou...

30. 3. 2020 / Věra Broumová


Před týdnem mi přišla zpráva od kamaráda, který ví, že učím syny doma: “Tys na to kápla. Dneska se k vám domoškolákům přidává zbytek země!”

Zde v Británii je výuka doma dána apriori zákonem (Education Act 1996). Když to dělat nechcete či nemůžete, najmete si na to školu. Enormní nárůst počtu domoškoláků v důsledku úprku rodičů ze státních škol kvůli šikaně dětí, poruchám v psychickém vývoji, přístupu k drogám a sebevražedným pokusům vedl k vládní reakci. Mediální hon na domoškoláky, snaha změnit zákon a dostat vše pod kontrolu. Aby prý měly děti vzdělávané doma stejnou šanci, jako ty školní.

  

Situace se obrátila v pátek, 20. března. Už nejsme pronásledovanou menšinou podezřelou ze schovávání či dokonce radikalizace malých antisociálů doma. Právě naopak - lidé, jejichž děti donedávna navštěvovaly školu, se k nám obracejí o radu.

Sleduji pár místních diskuzních fór, na kterých se už po týdnu nucených prázdnin rodičové hroutí ve snaze zajistit svým potomkům přesně to, co jim dávala škola. Učitelé posílají e-mailem úkoly, děti doma usedají v 8:30 ke stolu a opouštějí ho v 15:10. Někteří jsou dokonce stále nuceni oblékat školní uniformy “aby si neodvykli dobré praxi”. Dokonce i čtyřletí prckové “studují”. Rezistence dětí proti této formě školy doma je dle jejich rodičů veliká. Přidejte si k tomu nutnost izolace, práce z domova a je zaděláno na epidemii domácích konfliktů, která jen tak nevymizí. 

Nemluvě o efektivitě výuky rozhádaných dětí a rodičů  - je nulová.

Dle výpovědi ředitele místní školy, Stephena, ani samotné anglické školy v současné době nevědí, co dělat. “Pokračujte v plánování náplně hodin jako dříve, jen je posílejte studentům domů”, bylo jim řečeno.


Stephen rozumně argumentuje, že kdyby to bylo tak snadné, už dávno by byli bez práce. Takže neposílají novou látku, ale opakují. Rozhodnutí si ustojí - stejně prý školy zadávají tuny úkolů jen proto, aby vykazovaly činnost před školní inspekcí OFSTED (Office for Standards in Education). 

Ne každá škola ale má tak osvícené vedení. A tak, sice nechtěně ale podstatnou měrou, i školy přispívají k psychické zátěži v rodinách. 

A ty rady od domoškoláků?

  1. Domoškoláctví je svobodná volba - pokud jste nuceni okolnostmi, jde o přežití. Nejlepší výuka je ta, o kterou si dítě říká samo a dělá ji s radostí.

  2. Ze zákona jste tady na Ostrově hlavním zodpovědným vy - nebojte se tuto zodpovědnost aplikovat ku prospěchu rodinné pohody v době krize. Ovšem… ověřte si, co říká zákon český.

  3. S dětmi prvního stupně objevujte to, co je baví. Máte jedinečnou šanci proniknout do jejich světa.

  4. Dětem druhého stupně svěřte zodpovědnost za své vzdělání. Jsou schopni samostudia. Že se nic nenaučí? Omyl. Navíc budou vědět, že jim věříte. A to je velmi cenná životní lekce.

  5. Vaření, stavění kostek, psaní povídek, hraní si na zahradě, volání přes Skype kamarádům… to vše je vzdělávání.

  6. Nuda je přítel. Když necháte děti nudit se, nakonec vymyslí něco svého, mnohem zajímavějšího, než co jim poskytnete vy. Trpělivost!

Těch pár bodů do desatera si doplňte sami. Nakonec, pokud si to dovolíte, budete za pár měsíců vědět o vzdělávání vašeho dítěte víc, než jeho učitelé. 


 



0
Vytisknout
3846

Diskuse

Obsah vydání | 1. 4. 2020