Volební výsledky ve Švédsku nejsou vítězstvím ultrapravice, ale tříštěním dosavadních stran

11. 9. 2018

čas čtení 4 minuty


Velmi důležité je, že si musejí politické strany musejí konečně vytvořit nové ideologické a integrované strategie pro řešení klíčových otázek dneška, jejichž součástí je i imigrace a integrace, aby znovu začaly určovat v zemi politickou agendu a ukázaly voličům, že existují i jiná strategická řešení, než jaká navrhuje ultrapravice


Nynější všeobecné volby ve Švédsku nebyly politickým zemětřesením. Dvě vládní strany, sociální demokraté a zelení, přišly o 2,8 procenta a 2,4 procenta svých voličů. Avšak radikální levicová strana Vänsterpartiet, která při klíčovém hlasování podporovala vládu,  o 2,2 procenta posílila, což znamená, že celková ztráta levostředové koalice ve nynějších švédských volbách byla jen 3 procenta. Ve volbách v roce 2014 přišla pravicová vládnoucí Aliance o celých 10 procent své volební podpory.



V mnoha ohledech je rok 2018 prostě pokračováním procesu normalizace švédské politiky, který začal r. 2010 a zvýraznil se r. 2014, kdy podpora Švédských demokratů stoupla o 7,2 procenta, jeden a půlkrát více než v letošních volbách. Bohužel, přestože je Švédsko asi o dvě desetiletí pozadu za vývojem v ostatních zemích,  jeho mainstreamové strany dělají stejné chyby. Po mnoha letech ignorování radikální pravice dovolily ultrapravicové straně Švédských demokratů, aby začala určovat politickou agendu. Předvolební kampani letos proto dominovaly "tvrdá témata", jako je zdravotnictví, imigrace a zákonnost, poslední dvě témata byla určovaná především stranou ultrapravicových Švédských demokratů.

Sociální demokraté se nakonec rozhodli se Švédskými demokraty začít diskutovat, ve snaze přetáhnout k sobě voliče, kteří se rozhodovali mezi oběma stranami. Jako obvykle si  ovšem protiimigrantští voliči zvolili orginál, autentickou ultrapravicovou stranu, nikoliv sociální demokraty, kteři ji jen napodobovali. Někteří sociální demokraté budou argumentovat, že jejich posun doprava zamezil ztrátě podpory bělošských dělnických voličů, ale i kdyby to bylo pravda, sociální demokraté za to zaplatili obrovskou cenu - umožnili, aby politickou agendu v zemi určovala radikální pravice.

V následujících dnech, týdnech a možná i měsících bude probíhat velmi složitý proces vytváření nové vládní koalice, vzhledem k tomu, že jak středolevicový, tak středopravicový blok mají oba asi 40 procent hlasů a Švédští demokraté mají zbytek. Je zjevné, že to neznamená, že by Švédsko bylo v situaci, že "tam nemůže vzniknout žádná vláda". Potvrzuje to jen, co už ukázaly volby z roku 2014, že politika koaličních bloků ve Švédsku v podstatě skončila.

Avšak vzhledem k tomu, že 82,4 procent švédských voličů hlasovalo pro jiné strany, než jsou Švédští demokraté, existuje množství koaličních možností, které nebudou zahrnovat je.

Takže navzdory přichodu vlny uprchlíků v letech 2015 a 2016 a navzdory panikářské reakci establishmentových stran na populistický odpor proti uprchlíkům, údajně nepopulární středolevicová vláda zaznamenala relativně normální volební výsledek. Kromě toho, Švédové ve velkých množstvích k radikální pravici nepřešli.

Nejdůležitějším poučením z voleb ve Švédsku je, že se Švédsko připojilo k dalším zemím v západní Evropě v tom, že začíná mít stále roztříštěnější systém politických stran, jehož součástí je i docela velká ultrapravicová strana.  Toto tříštění probíhá už déle než deset let a jeho strukturální příčiny jsou rozsáhlejší než hospodářská krize z roku 2008 či takzvaná "uprchlická krize". A toto tříštění bude pokračovat.

Švédské liberálně demokratické strany si budou muset nalézt alternativy pro své zastaralé blokové politické strategie. Budou muset vybudovat nové koalice a flexibilnější dočasné aliance. Velmi důležité je, že si musejí konečně vytvořit ideologické a integrované strategie pro řešení klíčových otázek dneška, jejichž součástí je i imigrace a integrace, aby znovu začaly určovat v zemi politickou agendu a ukázaly švédským voličům, že existují i jiná strategická řešení, než jaká navrhují jen Švédští demokraté.

Pozn. JČ. Přesně tato poslední věta platí i o české politice. Bohužel, čeští politikové o žádnou vlastní novou politickou strategii neusilují, nadále přebírají politiku strašení z uprchlíků od ultrapravicových extremistů, čímž jim uvolňují politický prostor.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
7224

Diskuse

Obsah vydání | 14. 9. 2018